Margaret Atwoodová navštívila Prahu. V hlavním městě převzala Cenu Franze Kafky, pojmenovanou podle autora, který byl podle slov kanadské spisovatelky její první literární láskou. V minulém roce Atwoodovou proslavila televizní adaptace jejího románu z osmdesátých let Příběh služebnice.
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice se může stát. Svoboda není napořád
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice se může stát (zdroj: ČT24)
Mezinárodní literární ocenění uděluje Společnost Franze Kafky autorovi, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu – stejně jako Kafkovo dílo. Atwoodovou ocenili zejména za její nasazení v kampaních týkajících se životního prostředí.
Spisovatelka při té příležitosti uvedla, že Kafka její tvorbu velmi ovlivnil. K jeho dílům se dostala v padesátých letech, v polovině osmdesátých let pak poprvé přijela do Prahy. „Upadl téměř v zapomnění,“ připomněla, jak byl její oblíbený autor v tehdejším Československu vnímán. „Jeho smysl pro absurdno, nepříjemné utrpení jeho postav a jeho schopnost vyvolat temnou, leč hrozivou politickou realitu – to vše příliš ťalo do živého,“ domnívá se Atwoodová. Absurdní jí prý přijde i současné vnímání Kafky jako turistické atrakce.
Za Trumpa Příběh služebnice není už jen představa
V osmdesátých letech pobývala také v Berlíně, ve městě rozděleném železnou oponou napsala svou nejznámější knihu Příběh služebnice. Nedemokratické režimy ji při psaní ovlivnily.
Obecně ale není takové chování omezené na jednu zemi, jedno náboženství nebo na jedno období. Historie nás poučila, že i když se doba zdá být celkem svobodná, otevřená, demokratická, neznamená to, že takovou zůstane.
Příběh služebnice popisuje pochmurnou vizi blízké budoucnosti, v níž Spojené státy byly nahrazeny totalitním režimem. Klerofašistická vláda omezuje především ženy – v časech, kdy dramaticky klesla plodnost, se stávají plodné ženy v podstatě služebnicemi, jejichž úkolem je rodit děti vyvoleným párům.
Kniha vyšla poprvé v roce 1985. „V té době se odehrávala studená válka a Amerika byla symbolem svobody, demokracie, rovnosti a všech těchto skvělých věcí. I když to třeba nebylo všechno úplně ideální, nikdo nevěřil, že bychom se mohli vydat opačným směrem. A to hlavně ve vztahu k ženám,“ považovali podle Atwoodové čtenáři její příběh za fantazii.
Knihy Margaret Atwoodové
To se ale prý v posledních letech změnilo. „Když se Donald Trump stal prezidentem a Mike Pence viceprezidentem, mnoho lidí uvidělo novou hrozbu. To je důvod, proč je kniha teď vnímána jinak. Už to není jenom představa,“ obává se spisovatelka.
Za tento román se dostala do užší nominace Man Bookerovy ceny. Prestižní ocenění později také získala – v roce 2000 za román Slepý vrah. Také tato kniha vyšla česky. Během své pražské návštěvy Atwoodová představila nejnovější český překlad své knihy Kus temnoty. Přetvořila v ní po svém Shakespearovu Bouři.