Festival ve Varech ocení Magdu Vášáryovou, červený koberec je ale pro všechny

Jednou z oceněných osobností letošního filmového festivalu v Karlových Varech bude herečka a později politička a diplomatka Magda Vášáryová. Program pak připomene osmdesát let, které letos uplynou od konání vůbec prvního ročníku.

Vášáryová obdrží cenu prezidenta festivalu. „Karlovarský festival chce oceněním jedné z nejvýraznějších slovenských hereček vyjádřit nejen respekt k herecké práci Magdy Vášáryové, ale i připomenout jedinečné umělecké propojení českých a slovenských filmařů, kteří tvořili společnou filmovou historii,“ vysvětlují pořadatelé.

Průlomovou rolí Vášáryové byla titulní role v historickém dramatu Marketa Lazarová, jehož digitálně restaurovaná kopie měla před lety premiéru také ve Varech. Letos premiéra čeká tragikomedii Kopytem sem, kopytem tam v režii Věry Chytilové.

Philippe Avron a Magda Vášáryová ve filmu Vtáčkovia, siroty a blázni (1969)
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Vášáryová je spojena také s pohádkovými příběhy Radúz a Mahulena či Princ Bajaja a diváckou popularitu ji získala postava rozpustilé správcové z komedie Postřižiny. Festival k poctě herečky uvede film Juraje Jakubiska Vtáčkovia, siroty a blázni. Snímek ze světa beznaděje a deziluze se natáčel na podzim 1968 po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a jeho distribuce byla zakázána.

Výročí připomene program i vizuál

Filmový festival v Karlových Varech patří k nejstarším svého druhu, vznikl během vlny poválečného trendu evropských filmových přehlídek. První ročník se konal v srpnu 1946. Do počítání následujících promluvilo střídání s festivalem v Moskvě, takže letošní ročník je šedesátý. 

„Na poválečném půdorysu prvních festivalových ročníků vznikla akce, která dokázala přes všechna vnitřní pnutí i vnější vlivy přetrvat, přestát pokusy o ideologické ovládnutí, stejně jako snahy o zrušení a přerodit se v mezinárodně uznávanou přehlídku, která je prostorem, v němž se v neopakovatelném souznění potkávají filmoví tvůrci a diváci,“ uvedl výkonný ředitel KVIFF Kryštof Mucha.

Představení vizuálu 60. KVIFF
Zdroj: ČTK/Kateřina Šulová

Obě kulatá výročí si přehlídka nyní připomene, a to programovou sekcí Návraty k pramenům, tedy výběrem zásadních snímků z předchozích ročníků, nebo výstavami mapujícími festivalovou historii i významné hosty.

K výročí odkazuje i letošní vizuál se symbolikou červeného koberce, na němž se postupně v průběhu festivalu budou objevovat lidské stíny. „Navrhli jsme ho v maximální jednoduchosti tak, aby mohl vyvolat různé asociace i interpretace,“ podotkli autoři Jonatan Kuna a Aleš Najbrt. „Chceme tím vyjádřit, že je tu červený koberec pro každého. Nejen pro filmaře, kteří na něm představují své filmy, nebo pro hvězdy přijíždějící na zahájení a zakončení,“ dodali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 14 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 15 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...