Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) vytkl prozatímní ředitelce Národní galerie Praha způsob, jakým odvolala v polovině listopadu z funkce kurátora speciálních projektů Adama Budaka. Nicméně důvody, které vedly k tomuto rozhodnutí, považuje za závažné. Anna-Marie Nedoma je v úterý sdělila ministrovi kultury a garanční radě galerie. Budakovi mimo jiné vytkla „extrémní cestovní výdaje“ či to, že zkreslil informace o své předchozí praxi a důvodech jejího ukončení, spojených mimo jiné s údajným zneužíváním finančních prostředků. Kurátor tato nařčení odmítá.
Extrémní výdaje, nepravdy v životopise. Ředitelka Národní galerie vysvětlovala, proč odvolala kurátora Budaka
Národní galerie uvedla důvody k odvolání Budaka, kurátor s nimi nesouhlasí (zdroj: ČT24)
Nedoma v půlce listopadu propustila kurátora Budaka, kterého do instituce přivedl její někdejší ředitel Jiří Fajt. Do 31. ledna 2020 mu běží výpovědní doba.
„Paní generální ředitelce jsem zdůraznil, že jakékoliv budoucí personální změny musí být příště konzultovány s vedením ministerstva kultury. Vytknul jsem jí také způsob, jakým byl Adam Budak odvolán a jak neúplně a nejasně o této záležitosti informovala veřejnost. Nicméně důvody, které mi generální ředitelka k odvolání sdělila, považuji za vážné,“ uvedl ministr Zaorálek.
Důvody pro odvolání: Žádný vlastní projekt i zkreslení životopisu
Nedoma svůj krok už dříve odůvodnila nadbytečností Budakovy pozice, která podle ní vznikla do jisté míry nesystémově a účelově. Při úterním zasedání garanční rady galerie, kterou ministr svolal, jmenovala mezi hlavními argumenty, že Budak nepředložil výstavní radě galerie ke schválení „jediný vlastní realizovatelný projekt na rok 2020“.
Prozatímní ředitelka také nepovažuje za přijatelné, že kurátor podnikal služební cesty bez jasného účelu a přínosu pro galerii, spojené s extrémními cestovními výdaji, nebo že vyplácel některým umělcům, jejichž výstavy si prosadil, vysoké honoráře za vytvoření díla a vystavení v Národní galerii; podle ředitelky obvykle umělci v prestižních galeriích a nekomerčních muzeích vystavují bez nároku na honorář.
Budak podle ní při nástupu do Národní galerie podepsal prohlášení, že nevykonává žádnou jinou výdělečnou činnost, ačkoliv ji později vykonával. Nedoma také uvedla, že podle americké Transparency International Budak zkreslil vědomě svou předešlou praxi, její délku a důvody zániku pracovního poměru. V svém životopise prý uvedl, že pro Hirshhorn Museum and Sculpture Garden/Smithsonian ve Washingtonu DC pracoval dva roky, ačkoliv ve skutečnosti byl propuštěn na hodinu po necelém roce. Mimo jiné kvůli zneužívání finančních prostředků poskytnutých organizací.
Budaka argumenty odmítá, zastává se ho i petice
Budak zmíněné argumenty pro jeho odvolání podle svých slov odmítá. Připravuje prý vyjádření, kde věci vysvětlí.
Vzápětí po odvolání Budaka vznikla petice proti tomuto kroku, podepsalo ji dosud zhruba 250 lidí. V otevřeném dopise Zaorálkovi uvedli, že po Jiřím Fajtovi a Otto M. Urbanovi jde o třetí odchod odborné osobnosti, se kterou se galerie musí vyrovnat.
„Okolnosti propuštění Adama Budaka jsou přinejmenším kontroverzní a eticky diskutabilní,“ stojí v petici. Petici podpořil také čínský umělec Aj Wej-wej nebo ředitel drážďanské galerie Albertinum.