Divadlo Viola má Nobelovku, inscenaci o etickém rozměru vědecké práce

Nahrávám video
Události v kultuře: Nobelovka v Divadle Viola
Zdroj: ČT24

Dva špičkoví vědci učinili společný objev. Nobelovu cenu ale může získat jenom jeden z nich. Fiktivní rozhovor těch, kteří stáli u objevu štěpení jádra, uvádí ve světové premiéře pražské Divadlo Viola. Hru s názvem Nobelovka napsal francouzský dramatik Cyril Gély. Aktéry dramatu v režii Radovana Lipuse představují Jan Šťastný, Apolena Veldová a Kateřina Seidlová.

Chemik Otto Hahn a fyzička Lise Meitnerová se stejnou měrou podíleli na významném objevu. Jejich profesní život ale rozdělil nacistický režim. Lisa byla Židovka a musela odejít do exilu. On přijíždí do Stockholmu převzít Nobelovu cenu za objev jaderného štěpení, na němž s ní spolupracoval.

Ona po válce vyčítá svému kolegovi nejenom to, že při objevu před nacisty zamlčel její jméno a také jeho spolupráci s režimem. „V Nobelovce jde o velmi vypjatý rozhovor dvou lidí na jednom místě a v jednom čase. To znamená, že zkoušení bylo velmi intenzivní hlavně pro nás dva s Apolenou Veldovou, a ne úplně jednoduché, protože jsme se museli naučit i něco odborného textu,“ uvedl Šťastný.

„Ztvárňujeme chemika a fyzičku, kteří společně došli k objevu a popsání jaderného štěpení – zásadního objevu pro 20. století. Pod tím vším se skrývá latentní příběh jich dvou jako spolupracovníků, ale zároveň muže a ženy,“ dodal herec.

Dají se chyby svést na režim?

Autor této hry Cyril Gély se proslavil ve světě hrou Diplomacie. Získala spoustu cen a Divadlo Viola ji s velkým úspěchem dává už pět let. I filmová verze příběhu slavila úspěch. Získala Césara za nejlepší adaptovaný scénář. Obě hry mají jedno společné. Totalitní režim a otázky, co je zbabělé, nemorální a sobecké. V případě Otto Hahna šlo především o míru spolupráce na vývoji atomové zbraně pro nacisty.

„Otto Hahn ve svých argumentech tvrdí, že výzkum bojkotovali, záměrně ho oddalovali. Samozřejmě je to tvrzení proti tvrzení. Dneska se to už nedozvíme, archiv shořel,“ míní režisér Lipus. Odpověď na otázku jestli se chybování a strach o vlastní život dá svést na totalitní režim, příběh nedá.

Pražská scéna hru uvede ještě před premiérou ve Francii. „Ke světové premiéře v Praze došlo shodou okolností, protože my jsme o ten titul měli velký zájem a měli jsme termín dříve než Paříž, protože překlad Daniely Jobertové je určen přímo pro Violu. Ale z agentury z Paříže přišla zpráva, že musíme mít premiéru v únoru, protože oni ji mají v lednu a my nemůžeme být dříve. Jenže potom jim v Paříži onemocněl herec, premiéra se posunula, a my jsme teď první,“ dodal Lipus. „Ale i kdyby to nebyla světová premiéra, tak bychom byli za Paříží jenom pár dnů,“ prohlašuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...