Diváci prý mají dost superhrdinských filmů, v kinech propadl jeden z nejdražších

Spotřební nátura superhrdinských filmů, v nichž přes různé varianty oblíbených hrdinů o mnoho nejde, zato je podepírají stále slabší digitální triky, které se mísí s infantilním humorem. To jsou podle některých komentátorů důvody, proč se nyní objevuje výraz „superhero fatigue“, tedy divácká únava ze superhrdinů, respektive z hollywoodských filmů, které na nich stojí. Nyní v kinech propadl jeden z nejdražších jménem Flash.

„Ten film měl v Americe otevřít za 120 milionů dolarů, tohle je naprostá katastrofa,“ cituje list Variety jednoho z insiderů, jenž komentuje premiéru nového filmu Flash, v němž musí superrychlý hrdina popírající zákony fyziky zachránit nejen náš svět, ale i všechny ostatní. Snímek, jenž vyšel podle některých zdrojů na astronomických 220 milionů dolarů, vydělal v amerických kinech za první víkend jen 55 milionů, celosvětově pak 135. Je prý možné, že se z kin nezaplatí.

Ještě před několika lety, kdy zažívaly superhrdinské snímky boom s tituly jako Avengers nebo Muž z oceli, by byla taková čísla nepředstavitelná. Nyní jsou ale s dalšími nedávnými neúspěchy filmů jako Ant-Man a Wasp: Quantumania či Shazam: Hněv bohů stále častější. Objevuje se dokonce pojem „superhero fatigue“, tedy únava ze superhrdinů, již nyní nejvíc pociťuje studio Warner Bros.

To vlastní hrdiny z komiksového vydavatelství DC a do kin poslalo zmíněné snímky Flash a Shazam, podobně jako loňský propadák Black Adam. Nyní tak podle Variety se strachem vyhlíží premiéry svých dalších titulů jako Blue Beetle a druhý Aquaman. Problémy ale mají i další studia.

Kdo se tváří otráveně

Jedním z nich je konkurenční Disney, respektive Marvel, který před patnácti lety s prvním Iron Manem započal šňůru propojených filmů a později i seriálů se superhrdiny, které dohromady vydělaly takřka třicet miliard dolarů. Nyní se však potýká se stále vlažnějšími reakcemi diváků. O novém seriálu Tajná invaze se nyní píše jako o „fádním, nudném a prázdném“.

„Po spoustě špatných recenzí Marvel zoufale potřebuje hit, po prvních dvou hodinách se ale zdá, že půjde o další zklamání od studia, které nemohlo selhat, ale najednou zapomnělo, jak vyhrávat,“ píše list The Telegraph, jenž dodává, že hlavní představitel Samuel L. Jackson působí na obrazovce stejně „otráveně“ marvelovskou mašinérií jako rostoucí segment publika.

Podle komentátora listu Variety je ale úplný konec superhrdinských snímků spíše jen „zbožným přáním“. „V posledních dvaceti letech komiksové filmy v čele s Marvelem, ale nikoliv pouze s ním, infiltrovaly naši kulturu a naše vědomí do takové míry, že jsou nyní součástí toho, kým jsme,“ píše Owen Gleiberman. Hned ale dodává, že i přesto nyní nastal zlom, kdy je únava ze superhrdinů poprvé hmatatelná.

„O Flashi se před premiérou mluvilo jako o jakémsi žánrovém mistrovském díle, což ale kritika ani diváci nepotvrdili. Naznačuje to, že i ti, kteří stále otupěle zaměňují produkt za umění, vstoupili do fáze únavy,“ míní komentátor.

Stále se zvětšujícímu množství diváků i kritiků vadí spotřební nátura těchto filmů, které propojují otřepané příběhy hrdinů infantilním humorem, lacinou nostalgií i stále horší kvalitou digitálních triků, které vznikají pod tlakem v přetížených postprodukčních studiích. The Guardian už nemluví o únavě, ale rovnou o vyčerpání takzvanými „multiverzy“, kdy se v jednom filmu může objevit spousta variant jednoho hrdiny.

„Diváci nečekali, že uvidí Tobeyho Maguirea nebo Andrewa Garfielda zpátky v červených punčocháčích, a rozhodně nikdy nečekali, že je uvidí spolu. Film Spider-Man: Bez domova porušil pravidla a naznačil, že by vedle sebe mohlo existovat více verzí populární postavy. Byl to pěkný trik, ale dá se to zopakovat?“ ptá se The Guardian s odkazem na film z roku 2021, v němž se objevili různí představitelé Spider-Mana i z předchozích, již ukončených filmových sérií.

Příliš mnoho legrace

Spider-Man je shodou okolností hrdina, na něhož se chodí do kina i letos. Animovaný snímek s podtitulem Napříč paralelními světy vydělal zatím více než půl miliardy dolarů – a to se v něm objevují hned desítky „spider-lidí“ z různých světů. Podobně úspěšní jsou ještě třeba třetí Strážci galaxie, což naznačuje, že filmy se speciálně nadanými lidmi nebudou vyklízet pozice rychle. Ačkoliv i režisér Strážců galaxie James Gunn cítí, že „únava ze superhrdinů“ je reálná.

Podle něj ale není nutně spojena s hrdiny v pestrobarevných trikotech, ale se způsobem vyprávění, který je generický a nemá jádro v uvěřitelných emocích. „Pokud na plátně vidíte jen snůšku nesmyslů, je to nuda,“ sdělil magazínu Rolling Stone.

Proti superhrdinské produkci vystoupilo již velké množství režisérů v čele s Martinem Scorsesem, který již v mnohokrát citovaném prohlášení uvedl, že nejde o skutečné filmy, nýbrž o ekvivalenty návštěvy zábavního parku, nyní se však nově začínají o tyto snímky otírat i hvězdy, které si díky nim přišly na desítky milionů dolarů.

„Myslím, že jsme si (na place, pozn. red.) užili až příliš mnoho legrace. Stalo se to celé až moc přihlouplým,“ řekl o svém filmu Thor: Láska jako hrom herec Chris Hemsworth pro magazín GQ. Hned však dodal, že boha Thora, jenž máchá kladivem, by si klidně ještě zahrál znovu. V nynější atmosféře je ale otázka, jaký by to mělo ohlas.

„Každý žánr stárne, stejně jako stárnou i ty nejoblíbenější televizní pořady. Proto se filmy neustále mění. Třeba velký hollywoodský muzikál byl formou, která se kdysi zdála věčná (…), dokud zkrátka nebyla,“ podotýká Gleiberman z Variety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec a dabér Jiří Štěpnička

Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.