Brněnské Národní divadlo uvedlo balet Raymonda

Brno - Primabalerína Národního divadla Brno a držitelka Ceny Thálie Jana Přibylová v pátek večer na Janáčkově scéně poprvé tančila náročnou titulní úlohu v klasickém baletu Alexandra Glazunova Raymonda. O přízeň francouzské hraběnky se v baletu utkali křesťanský rytíř de Brien v podání Jana Fouska a saracénský šejk Abderachman, jehož ztvárnil Karel Audy. Autorem nové úpravy Raymondy a režisérem brněnského uvedení je Jaroslav Slavický.

Základem děje baletu je středověká legenda v níž ožívají rytířské časy. Krásná a křehká hraběnka Raymonda z Doris, která je snoubenkou mladého rytíře Jeana de Brienna, je po jeho odchodu do války vystavena vášnivému dvoření mužného a okouzlujícího saracénského velmože Abderachmana. Boj o krásnou Raymondu se pak odehraje nejen mezi dvěma soupeřícími muži, ale také v srdci hlavní hrdinky příběhu. 

Původní libreto baletu bylo svou jednoduchostí a malou dramatičností slabinou, která zapříčinila, že i přes kvalitní hudební partituru nebyl tento balet často uváděn. Jaroslav Slavický, který na brněnském jevišti úspěšně uvedl již dva balety, Minkusova Dona Quijota a Bajadéru, ve svém nastudování klade důraz na větší dramatizaci libreta, oživení příběhu a postav a na zachování stylové interpretace klasického baletního odkazu Mariuse Petipy. 

Role Raymondy patří k nejnáročnějším v klasickém repertoáru. Zejména v první půli je tanečnice na jevišti takřka neustále a jedno těžké taneční číslo střídá druhé. „Je to mimořádně fyzicky i technicky náročné,“ upozorňuje Slavický, ředitel pražské Taneční konzervatoře, který vloni nastudovával fragmenty z baletu s absolventským ročníkem.

„Těžké to je, ale divák to nesmí poznat. Takové role mám vlastně raději, člověk se snáze vžije do postavy, než když je chvíli na scéně a chvíli čeká za kulisami,“ řekla Přibylová, která je nominována i na letošní Cenu Thálie. Alternují s ní Ivona Jeličová z plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla a Andrea Smejkalová z brněnského souboru.

Scéna i kostýmy Josefa Jelínka odrážejí středověkou Francii. „Inspiraci pro scénu jsem hledal na starých goblénech. V kostýmech rozlišuji dva světy; francouzský, to jsou především pastelové tóny, protipólem je arabský svět s ohnivou barevností,“ popsal Jelínek.

Původní premiéra baletu se konala v roce 1898 v Mariinském divadle v Petrohradě, kde inscenace vznikla za spolupráce nastupující a loučící se umělecké generace - mladý Glazunov pracoval na partituře podle požadavků choreografa, tehdy již osmdesátiletého Mariuse Petipy. Raymonda je typickým plodem postromantické éry. Na pozadí romantického příběhu ze středověké Francie, kde hraje hlavní roli čest, čistota a láska, je divákovi předveden klasický tanec ve své vrcholné technické formě v podobě variací, pas de deux nebo efektních sborových tanců v bohaté scénické i kostýmní výpravě. Balet se hrával i v Česku, brněnské Národní divadlo Raymundu nasadilo v letech 1931 a 1946. Naposledy nastudovali balet v roce 2001 v Národním divadle v Praze.

Druhá premiéra brněnského uvedení se koná v sobotu 23. února, první repríza pak 26. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 10 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
včera v 17:09

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...