Milánskému divadlu La Scala došla trpělivost s návštěvníky, kteří na operu chodí jako doma k televizi. Oznámilo, že diváky v šortkách či žabkách na představení nepustí. Dress code nedávno zpřísnil také filmový festival v Cannes, aby na červeném koberci zamezil celebritám v přílišném odhalování.
„Do divadla nelze vpustit diváky v tílku či krátkých kalhotách, v těchto případech nejsou vstupenky proplaceny zpět, informuje Teatro alla Scala na svém webu. Nekompromisní pravidlo zavedlo tento měsíc. Podle informačních tabulí přímo v divadle je také zakázáno přijít na představení v žabkách a podobné nevhodné obuvi.
Základní dekorum versus „stejně na sebe nevidíme“
Smoking a rukavičky po lokty La Scala nevyžaduje, ale žabky a tílko s kraťasy už tolerovat nehodlá. Zpřísněná pravidla také připomínají, že diváci si nemají do hlediště jednoho z předních světových operních domů nosit vlastní pití a svačinu. Někteří požadavky na dress code vítají jako snahu dodržet základní dekorum.
Jiní považují za zbytečné něco takového řešit. „Můžeme se přestat bavit o tom, co si vzít na sebe, až si sedneme do ztemnělé místnosti, kde na sebe nevidíme?“ reagoval například kritik Andrew Mellor, když list The New York Times (NYT) odcitoval jeho dřívější poznámku, že jediné oblečení, na kterém v divadle záleží, je to na jevišti.
Raději mladí diváci v šortkách než žádní?
Podle médií přísnější vymáhání pravidel prosadil ředitel divadla Fortunato Ortombina, který La Scalu řídí od letoška, zatímco jeho předchůdce, francouzský impresário Dominique Meyer, razil tolerantnější přístup. Meyer tak reflektoval i osobní zkušenost. Několikrát vzpomínal na kritiku, které zamlada čelil při představeních opery v Paříži kvůli příliš „dělnickému“ vzhledu. Za důležitější považoval, aby mladí lidé do divadla přišli, než v čem přijdou.
Alespoň minimálními pravidly se La Scala snaží vybalancovat nelehkou situaci, v níž se ocitají i jiné evropské scény, tedy mezi snahou nalákat mladé návštěvníky, a zároveň uchovat atmosféru luxusního zážitku, komentuje rozhodnutí divadla NYT.
Například milánská mutace deníku Corriere della Sera nicméně upozorňuje, že italské publikum do třiceti let si je vědomo, co se sluší a patří, a často překvapí elegancí a noblesou. Špatným příkladem jsou diváci, kteří si zakoupili lístky na poslední chvíli a jsou „ve své domovině zvyklí na mnohem ležérnější divadelní etiketu“.
Pravidla, na která se zapomnělo
Italský deník La Repubblica podotýká, že tento „nový“ dress code platí vlastně už od roku 2015 a oficiálně nikdy nebyl zrušen, jen se jednoduše nedodržoval. Například před deseti lety přijelo do Milána mnoho zahraničních návštěvníků v souvislosti se světovou výstavou EXPO. Tehdy, stejně jako teď, mířil požadavek na oblékání „v souladu s divadelní etikou“ především na turisty.
Za příčinu poklesu úrovně v oblékání do divadla přitom milánská scéna neoznačila konkrétně mladé lidi, ale obecně nárůst turistů v Miláně, kteří do kulturního svatostánku zavedli „styl Scala-camping“, jak ho popisuje divadelní „příručka pro přežití“. Zákaz kraťasů a žabek před deseti lety byl hledáním „nejmenšího společného jmenovatele“ mezi turistickým letním pohodlím a etiketou. Do očekávaných pravidel chování patří, připomíná příručka, také vypnuté mobilní telefony, nešustění bonbony a šetření s ovacemi vestoje.
La Scala požadavek dodržování dress codu vysvětluje „respektem k divadlu samotnému i ostatním divákům“. Mluvčí scény Paolo Besana pro NYT podotknul, že lidé ale na základě přísnějšího přístupu nemají získat pocit, že do La Scaly „spousta lidí chodí ve spodním prádle“.
V Praze očekávají, ve Vídni zakazují
Ostatní evropské scény zůstávají v případě dress codu spíše u doporučení, včetně Národního divadla v Praze. To píše: „Dress code bývá předepsán jen pro mimořádné události. Svým zevnějškem dává ale divák najevo, že si je vědom slavnostního okamžiku, který v divadle prožívá. Očekáváme proto, že svým zevnějškem, oblečením a chováním respektuje divák v hledišti a přilehlých prostorách divadla společenské zvyklosti obvyklé při návštěvě divadelního představení.“
Nicméně třeba Vídeňská státní opera přímo varuje, že divákům může být vstup odepřen, pokud dorazí v tílku, šortkách a žabkách, a že nejsou povoleny pokrývky hlavy, které by ostatním v sále bránily ve výhledu.
Festival v Cannes nechce nahotu ani vlečky
Správný dress code se letos probíral i v souvislosti s filmovým festivalem v Cannes. Prestižní přehlídka totiž aktualizovala pravidla pro oblékání na červený koberec. Celebrity mají nechat ve skříni příliš objemné šaty, zejména s předlouhou vlečkou, které by překážely ostatním a šly by jen těžko vměstnat do sedadel v kinosále. Tato omezení donutila změnit outfit na poslední chvíli třeba herečku Halle Berryovou, která zasedla ve festivalové porotě. Zapomenout musela na efektní vlečku.
Reakce vzbudila ale především informace, že povolena není – a to nejen na červeném koberci – ani nahota. Festival tento požadavek zdůvodnil povahou akce a odvoláním na francouzské zákony.
Mluví se o zesilujícím trendu nahoty při okázalých příležitostech, jako je zahájení festivalu nebo třeba ceny, včetně letošního udělování Oscarů, kde byla podle agentury AP záliba v nahém vzhledu zvláště znát. Jakkoliv podle módních znalců nejde o nic nového.
Diskusi, co červený koberec snese, přiživila letos na cenách Grammy modelka Bianca Censoriová. Když před fotografy sundala kožich odhalila průsvitné šaty, které neskrývaly téměř nic. Úsporné oblékání Censoriové je už známé, provokativní vyznění jen posiluje modelčin manžel, rapová hvězda Ye alias Kanye West. Jeho antisemitské výroky vedly nedávno mimo jiné k protestům proti jeho vystoupení v Bratislavě letos v červenci. To se nakonec neskuteční.
