Zavřená kina nahrávají streamovacím službám. Divákovi by ale stačila jedna

Nahrávám video

Kinosály v Česku i ve světě kvůli pandemii covidu zejí prázdnotou. Někteří lidé tak vyměnili stříbrné plátno za televizní obrazovku, případně monitor počítače. Streamovacím službám,  jako je Netflix či Disney+, pravidelně rostou počty předplatitelů, na druhou stranu pro uživatele přestává být pohodlná přílišná roztříštěnost nabídky. Boj o diváky na streamu má už i svoje padlé, po půl roce končí platforma Quibi.

Quibi přišlo s novým konceptem ve sledování seriálů. Nabízelo totiž pořady dlouhé maximálně deset minut, které si lidé mohli přehrávat pouze na telefonech. Investoři do startu platformy vložili téměř dvě miliardy dolarů, zárukou měl být bývalý šéf studia Disney Jeffrey Katzenberg, který při zakládání novinky mluvil o „nové éře“ v zábavě.

Věřily mu i hollywoodské hvězdy, protože do desítek drahých původních seriálů, dokumentů, reality shows nebo talk shows vstoupili třeba herci Dwayne „The Rock“ Johnson,  Kiefer Sutherland, Reese Witherspoonová, John Travolta a Will Smith. Za hudební branži své jméno s projektem spojili Joe Jonas, Ariana Grandeová či Jennifer Lopezová. Zapojily se i modelky Cara Delevingneová nebo Chrissy Teigenová.

Za pád může start v době pandemie i velká konkurence

Díla „rozkouskovaná“ na desetiminutové klipy ale nepřilákala dostatečné množství diváků. Quibi začalo fungovat na začátku dubna, přičemž první tři měsíce bylo pro uživatele zdarma, poté měli platit 5 dolarů za měsíc. V Česku služba oficiálně k dispozici nebyla. Katzenberg a ředitelka Quibi Meg Whitmanová se již omluvili zaměstnancům s tím, že projekt skončí na začátku prosince. Investorům by se ale mělo vrátit jen asi 300 milionů dolarů.

Podle komentátorů za pád Quibi může špatný marketing, nevděčný start v době pandemie a velká konkurence. Jen v poslední době totiž se stejně velkou slávou své vlastní služby spustili i další velcí hráči na trhu: Comcast (služba Peacock), Apple (služba Apple TV+) nebo HBO (služba HBO Max).

Divák chce sledovat film, ne přepínat služby

„Trh streamingu je roztříštěn po celém světě, ale právě ve Spojených státech je to nejvíce vidět. Dochází k tomu, že diváci jsou z toho do jisté míry už otráveni,“ míní Tomáš Vyskočil, zakladatel webů Filmtoro a FlixPatrol.

„Koncový uživatel v mnohých případech ani neví, od kterého studia je který film. Chce si prostě sednout ke svému zařízení a podívat se na film, na který má v tu chvíli náladu. V současné chvíli to ale vypadá tak, že když chce vidět Hru o trůny, musí mít předplacenou jednu službu, když chce vidět disneyovku, musí mít předplacenou jinou službu. Tohle bude problém, dokud se to nevyřeší jako v hudebním streamovacím průmyslu, kdy si předplatíte třeba Spotify a tam máte všechno,“ říká k tomu filmový publicista František Fuka.

Netflixu se daří

Streamovací služby ale i tak zažívají zlaté časy. Největšímu Netflixu stoupají akcie a roste i počet předplatitelů, celosvětově jich je přes 195 milionů a populární je tato služba i v Česku. Ve své knihovně má kolem osmi tisíc titulů. Zhruba třetina z nich je i s českou lokalizací, tedy s dabingem nebo s titulky. A další přibývají každý týden.

„Netflix prostě nechce, abychom přemýšleli o zrušení předplatného, tak nás zásobuje neustále novým obsahem,“ vysvětluje Vyskočil. Firma tak investuje desítky miliard dolarů do nových původních filmů, seriálů, dokumentů či reality show. Mezi desítkou historicky nejsledovanějších titulů je akční thriller Vyproštění (99 milionů zhlédnutí), horor Bird Box (89 milionů zhlédnutí) a akční komedie Spravedlnost podle Spensera (85 milionů zhlédnutí).

Hollywoodská studia začala prodávat filmy na stream

Ke streamování se ale víc přiklánějí i klasická hollywoodská studia. Vedení společnosti Disney  nedávno vyhlásilo streamovací nabídku za svou prioritu. Služba Disney+ začala fungovat loni v listopadu, od té doby si ji předplatilo 60 milionů lidí. Že to s ní Disney myslí vážně, ukázal třeba letos v září, když na ní uvedl velkorozpočtový remake animovaného filmu Mulan. V Česku služba zatím oficiálně není k dispozici.

Přesun do obývacích pokojů budou však chtít zabrzdit majitelé kin, kterým dravé platformy přebírají v době pandemie diváky i obsah. Studio Paramount například letos prodalo Netflixu za 56 milionů dolarů drama Chicagský tribunál, o němž se mluví jako o kandidátovi na Oscara, firma Apple zase zaplatila 70 milionů dolarů studiu Sony za válečné drama s Tomem Hanksem Greyhound.

Před pár dny se dokonce spekulovalo, že očekávaná bondovka Není čas zemřít zamíří kvůli uzavřeným kinům a prodělečné marketingové kampani právě na stream. Producenti pětadvacáté bondovky s Danielem Craigem s rozpočtem 250 milionů dolarů za ní údajně měli chtít 600 milionů dolarů. Tolik peněz za práva se však nechtělo dát Netflixu ani Applu, i když obě firmy údajně měly zájem.

Rozhodne Bond

Při prodeji snímků na internet zvažují podle Fuky studia zejména finanční pro a proti. „Při tradičně fungujícím filmovém byznysu utrží film na streamovacích službách většinou podstatně méně než film v kinech. To znamená, že studiím se velmi nechce dávat na streamovací služby už natočené velkofilmy, jako je právě James Bond nebo nový Top Gun, protože ať to tam bude mít jakoukoliv sledovanost, tak to nevydělá tolik peněz, jako by to vydělalo v kinech. Ale ono jim možná nic jiného nezbyde,“ podotýká.

Dodává, že pokud bude mít nová bondovka premiéru na streamu, nikoliv v kinech, padne tím ve filmové branži hranice, zpoza které už nebude cesty zpět. Ostatně už nyní je podle Fuky poměrně jasné, že přesun diváků z biografů ke streamovacím službám nelze zastavit.

„Už před pandemií jsem si myslel, že kina se budou stále omezovat, a naopak se bude víc a víc streamovat. Až tato krize skončí, spousta lidí si řekne, že jim kina zas tak moc nechyběla. Samozřejmě budou diváci, kteří se budou těšit, až budou moci zas jít před velké plátno, ale obávám se, že covid způsobí, že tato nevratná změna bude výrazně urychlena,“ upřesnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda se bude zabývat návrhem státního rozpočtu

Vláda by se na pondělním jednání měla zabývat podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má členy kabinetu seznámit s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Následně resort návrh formálně předloží a zveřejní také plánovaný schodek.
00:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

NKÚ: Česká ekonomika loni rostla rychleji než průměr EU, výrazně se zvýšil i dluh

Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí Evropské unie, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Úřad stanovisko zveřejňuje ze zákona do konce srpna.
před 2 hhodinami

Mění se zákon o podpoře bydlení, část agendy přebírají úřady práce

Od září se změní zákon o podpoře bydlení. Rozšíří se počet kontaktních míst, budou dostupné ve všech 205 obcích s rozšířenou působností. Část agendy převezmou od obcí úřady práce.
před 4 hhodinami

Havlíček hájí vyšší výdaje investicemi. Dle Rakušana vláda hazarduje

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
29. 8. 2026

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
29. 8. 2026Aktualizováno29. 8. 2026

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
28. 8. 2026

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.