Zavřená kina nahrávají streamovacím službám. Divákovi by ale stačila jedna

Nahrávám video
Streamovací služby porážejí kina
Zdroj: ČT24

Kinosály v Česku i ve světě kvůli pandemii covidu zejí prázdnotou. Někteří lidé tak vyměnili stříbrné plátno za televizní obrazovku, případně monitor počítače. Streamovacím službám,  jako je Netflix či Disney+, pravidelně rostou počty předplatitelů, na druhou stranu pro uživatele přestává být pohodlná přílišná roztříštěnost nabídky. Boj o diváky na streamu má už i svoje padlé, po půl roce končí platforma Quibi.

Quibi přišlo s novým konceptem ve sledování seriálů. Nabízelo totiž pořady dlouhé maximálně deset minut, které si lidé mohli přehrávat pouze na telefonech. Investoři do startu platformy vložili téměř dvě miliardy dolarů, zárukou měl být bývalý šéf studia Disney Jeffrey Katzenberg, který při zakládání novinky mluvil o „nové éře“ v zábavě.

Věřily mu i hollywoodské hvězdy, protože do desítek drahých původních seriálů, dokumentů, reality shows nebo talk shows vstoupili třeba herci Dwayne „The Rock“ Johnson,  Kiefer Sutherland, Reese Witherspoonová, John Travolta a Will Smith. Za hudební branži své jméno s projektem spojili Joe Jonas, Ariana Grandeová či Jennifer Lopezová. Zapojily se i modelky Cara Delevingneová nebo Chrissy Teigenová.

Za pád může start v době pandemie i velká konkurence

Díla „rozkouskovaná“ na desetiminutové klipy ale nepřilákala dostatečné množství diváků. Quibi začalo fungovat na začátku dubna, přičemž první tři měsíce bylo pro uživatele zdarma, poté měli platit 5 dolarů za měsíc. V Česku služba oficiálně k dispozici nebyla. Katzenberg a ředitelka Quibi Meg Whitmanová se již omluvili zaměstnancům s tím, že projekt skončí na začátku prosince. Investorům by se ale mělo vrátit jen asi 300 milionů dolarů.

Podle komentátorů za pád Quibi může špatný marketing, nevděčný start v době pandemie a velká konkurence. Jen v poslední době totiž se stejně velkou slávou své vlastní služby spustili i další velcí hráči na trhu: Comcast (služba Peacock), Apple (služba Apple TV+) nebo HBO (služba HBO Max).

Divák chce sledovat film, ne přepínat služby

„Trh streamingu je roztříštěn po celém světě, ale právě ve Spojených státech je to nejvíce vidět. Dochází k tomu, že diváci jsou z toho do jisté míry už otráveni,“ míní Tomáš Vyskočil, zakladatel webů Filmtoro a FlixPatrol.

„Koncový uživatel v mnohých případech ani neví, od kterého studia je který film. Chce si prostě sednout ke svému zařízení a podívat se na film, na který má v tu chvíli náladu. V současné chvíli to ale vypadá tak, že když chce vidět Hru o trůny, musí mít předplacenou jednu službu, když chce vidět disneyovku, musí mít předplacenou jinou službu. Tohle bude problém, dokud se to nevyřeší jako v hudebním streamovacím průmyslu, kdy si předplatíte třeba Spotify a tam máte všechno,“ říká k tomu filmový publicista František Fuka.

Netflixu se daří

Streamovací služby ale i tak zažívají zlaté časy. Největšímu Netflixu stoupají akcie a roste i počet předplatitelů, celosvětově jich je přes 195 milionů a populární je tato služba i v Česku. Ve své knihovně má kolem osmi tisíc titulů. Zhruba třetina z nich je i s českou lokalizací, tedy s dabingem nebo s titulky. A další přibývají každý týden.

„Netflix prostě nechce, abychom přemýšleli o zrušení předplatného, tak nás zásobuje neustále novým obsahem,“ vysvětluje Vyskočil. Firma tak investuje desítky miliard dolarů do nových původních filmů, seriálů, dokumentů či reality show. Mezi desítkou historicky nejsledovanějších titulů je akční thriller Vyproštění (99 milionů zhlédnutí), horor Bird Box (89 milionů zhlédnutí) a akční komedie Spravedlnost podle Spensera (85 milionů zhlédnutí).

Hollywoodská studia začala prodávat filmy na stream

Ke streamování se ale víc přiklánějí i klasická hollywoodská studia. Vedení společnosti Disney  nedávno vyhlásilo streamovací nabídku za svou prioritu. Služba Disney+ začala fungovat loni v listopadu, od té doby si ji předplatilo 60 milionů lidí. Že to s ní Disney myslí vážně, ukázal třeba letos v září, když na ní uvedl velkorozpočtový remake animovaného filmu Mulan. V Česku služba zatím oficiálně není k dispozici.

Přesun do obývacích pokojů budou však chtít zabrzdit majitelé kin, kterým dravé platformy přebírají v době pandemie diváky i obsah. Studio Paramount například letos prodalo Netflixu za 56 milionů dolarů drama Chicagský tribunál, o němž se mluví jako o kandidátovi na Oscara, firma Apple zase zaplatila 70 milionů dolarů studiu Sony za válečné drama s Tomem Hanksem Greyhound.

Před pár dny se dokonce spekulovalo, že očekávaná bondovka Není čas zemřít zamíří kvůli uzavřeným kinům a prodělečné marketingové kampani právě na stream. Producenti pětadvacáté bondovky s Danielem Craigem s rozpočtem 250 milionů dolarů za ní údajně měli chtít 600 milionů dolarů. Tolik peněz za práva se však nechtělo dát Netflixu ani Applu, i když obě firmy údajně měly zájem.

Rozhodne Bond

Při prodeji snímků na internet zvažují podle Fuky studia zejména finanční pro a proti. „Při tradičně fungujícím filmovém byznysu utrží film na streamovacích službách většinou podstatně méně než film v kinech. To znamená, že studiím se velmi nechce dávat na streamovací služby už natočené velkofilmy, jako je právě James Bond nebo nový Top Gun, protože ať to tam bude mít jakoukoliv sledovanost, tak to nevydělá tolik peněz, jako by to vydělalo v kinech. Ale ono jim možná nic jiného nezbyde,“ podotýká.

Dodává, že pokud bude mít nová bondovka premiéru na streamu, nikoliv v kinech, padne tím ve filmové branži hranice, zpoza které už nebude cesty zpět. Ostatně už nyní je podle Fuky poměrně jasné, že přesun diváků z biografů ke streamovacím službám nelze zastavit.

„Už před pandemií jsem si myslel, že kina se budou stále omezovat, a naopak se bude víc a víc streamovat. Až tato krize skončí, spousta lidí si řekne, že jim kina zas tak moc nechyběla. Samozřejmě budou diváci, kteří se budou těšit, až budou moci zas jít před velké plátno, ale obávám se, že covid způsobí, že tato nevratná změna bude výrazně urychlena,“ upřesnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 10 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 10 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 12 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...