Zavřená kina nahrávají streamovacím službám. Divákovi by ale stačila jedna

Nahrávám video

Kinosály v Česku i ve světě kvůli pandemii covidu zejí prázdnotou. Někteří lidé tak vyměnili stříbrné plátno za televizní obrazovku, případně monitor počítače. Streamovacím službám,  jako je Netflix či Disney+, pravidelně rostou počty předplatitelů, na druhou stranu pro uživatele přestává být pohodlná přílišná roztříštěnost nabídky. Boj o diváky na streamu má už i svoje padlé, po půl roce končí platforma Quibi.

Quibi přišlo s novým konceptem ve sledování seriálů. Nabízelo totiž pořady dlouhé maximálně deset minut, které si lidé mohli přehrávat pouze na telefonech. Investoři do startu platformy vložili téměř dvě miliardy dolarů, zárukou měl být bývalý šéf studia Disney Jeffrey Katzenberg, který při zakládání novinky mluvil o „nové éře“ v zábavě.

Věřily mu i hollywoodské hvězdy, protože do desítek drahých původních seriálů, dokumentů, reality shows nebo talk shows vstoupili třeba herci Dwayne „The Rock“ Johnson,  Kiefer Sutherland, Reese Witherspoonová, John Travolta a Will Smith. Za hudební branži své jméno s projektem spojili Joe Jonas, Ariana Grandeová či Jennifer Lopezová. Zapojily se i modelky Cara Delevingneová nebo Chrissy Teigenová.

Za pád může start v době pandemie i velká konkurence

Díla „rozkouskovaná“ na desetiminutové klipy ale nepřilákala dostatečné množství diváků. Quibi začalo fungovat na začátku dubna, přičemž první tři měsíce bylo pro uživatele zdarma, poté měli platit 5 dolarů za měsíc. V Česku služba oficiálně k dispozici nebyla. Katzenberg a ředitelka Quibi Meg Whitmanová se již omluvili zaměstnancům s tím, že projekt skončí na začátku prosince. Investorům by se ale mělo vrátit jen asi 300 milionů dolarů.

Podle komentátorů za pád Quibi může špatný marketing, nevděčný start v době pandemie a velká konkurence. Jen v poslední době totiž se stejně velkou slávou své vlastní služby spustili i další velcí hráči na trhu: Comcast (služba Peacock), Apple (služba Apple TV+) nebo HBO (služba HBO Max).

Divák chce sledovat film, ne přepínat služby

„Trh streamingu je roztříštěn po celém světě, ale právě ve Spojených státech je to nejvíce vidět. Dochází k tomu, že diváci jsou z toho do jisté míry už otráveni,“ míní Tomáš Vyskočil, zakladatel webů Filmtoro a FlixPatrol.

„Koncový uživatel v mnohých případech ani neví, od kterého studia je který film. Chce si prostě sednout ke svému zařízení a podívat se na film, na který má v tu chvíli náladu. V současné chvíli to ale vypadá tak, že když chce vidět Hru o trůny, musí mít předplacenou jednu službu, když chce vidět disneyovku, musí mít předplacenou jinou službu. Tohle bude problém, dokud se to nevyřeší jako v hudebním streamovacím průmyslu, kdy si předplatíte třeba Spotify a tam máte všechno,“ říká k tomu filmový publicista František Fuka.

Netflixu se daří

Streamovací služby ale i tak zažívají zlaté časy. Největšímu Netflixu stoupají akcie a roste i počet předplatitelů, celosvětově jich je přes 195 milionů a populární je tato služba i v Česku. Ve své knihovně má kolem osmi tisíc titulů. Zhruba třetina z nich je i s českou lokalizací, tedy s dabingem nebo s titulky. A další přibývají každý týden.

„Netflix prostě nechce, abychom přemýšleli o zrušení předplatného, tak nás zásobuje neustále novým obsahem,“ vysvětluje Vyskočil. Firma tak investuje desítky miliard dolarů do nových původních filmů, seriálů, dokumentů či reality show. Mezi desítkou historicky nejsledovanějších titulů je akční thriller Vyproštění (99 milionů zhlédnutí), horor Bird Box (89 milionů zhlédnutí) a akční komedie Spravedlnost podle Spensera (85 milionů zhlédnutí).

Hollywoodská studia začala prodávat filmy na stream

Ke streamování se ale víc přiklánějí i klasická hollywoodská studia. Vedení společnosti Disney  nedávno vyhlásilo streamovací nabídku za svou prioritu. Služba Disney+ začala fungovat loni v listopadu, od té doby si ji předplatilo 60 milionů lidí. Že to s ní Disney myslí vážně, ukázal třeba letos v září, když na ní uvedl velkorozpočtový remake animovaného filmu Mulan. V Česku služba zatím oficiálně není k dispozici.

Přesun do obývacích pokojů budou však chtít zabrzdit majitelé kin, kterým dravé platformy přebírají v době pandemie diváky i obsah. Studio Paramount například letos prodalo Netflixu za 56 milionů dolarů drama Chicagský tribunál, o němž se mluví jako o kandidátovi na Oscara, firma Apple zase zaplatila 70 milionů dolarů studiu Sony za válečné drama s Tomem Hanksem Greyhound.

Před pár dny se dokonce spekulovalo, že očekávaná bondovka Není čas zemřít zamíří kvůli uzavřeným kinům a prodělečné marketingové kampani právě na stream. Producenti pětadvacáté bondovky s Danielem Craigem s rozpočtem 250 milionů dolarů za ní údajně měli chtít 600 milionů dolarů. Tolik peněz za práva se však nechtělo dát Netflixu ani Applu, i když obě firmy údajně měly zájem.

Rozhodne Bond

Při prodeji snímků na internet zvažují podle Fuky studia zejména finanční pro a proti. „Při tradičně fungujícím filmovém byznysu utrží film na streamovacích službách většinou podstatně méně než film v kinech. To znamená, že studiím se velmi nechce dávat na streamovací služby už natočené velkofilmy, jako je právě James Bond nebo nový Top Gun, protože ať to tam bude mít jakoukoliv sledovanost, tak to nevydělá tolik peněz, jako by to vydělalo v kinech. Ale ono jim možná nic jiného nezbyde,“ podotýká.

Dodává, že pokud bude mít nová bondovka premiéru na streamu, nikoliv v kinech, padne tím ve filmové branži hranice, zpoza které už nebude cesty zpět. Ostatně už nyní je podle Fuky poměrně jasné, že přesun diváků z biografů ke streamovacím službám nelze zastavit.

„Už před pandemií jsem si myslel, že kina se budou stále omezovat, a naopak se bude víc a víc streamovat. Až tato krize skončí, spousta lidí si řekne, že jim kina zas tak moc nechyběla. Samozřejmě budou diváci, kteří se budou těšit, až budou moci zas jít před velké plátno, ale obávám se, že covid způsobí, že tato nevratná změna bude výrazně urychlena,“ upřesnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 9 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.