Začíná program, který pomůže podnikatelům zaplatit nájemné. Někteří stále neví, zda mají nárok

6 minut
Reportáž: Startuje program COVID nájemné
Zdroj: ČT24

Podnikatelé, kteří museli kvůli vládním opatřením proti koronaviru uzavřít nebo omezit provoz, mohou od pátečních 09:00 žádat o dotaci z programu COVID nájemné, a to elektronicky, přes informační systém na webu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Všechny potřebné formuláře najdou v systému, který je celým procesem podání žádosti podle informací MPO provede. Ukončení příjmu žádostí je 30. září.

Program COVID nájemné je určen podnikatelům, kteří museli kvůli vládním opatřením proti koronaviru uzavřít nebo omezit provoz. Stát jim na komerční nájem za duben, květen a červen přispěje 50 procenty za podmínky, že majitel nájem zlevní o 30 procent a nájemce doplatí pětinu. Nájemci, kteří platí veřejnému subjektu, dostanou rovnou podporu 80 procent. Podpora bude maximálně do deseti milionů korun.

Vláda na program z rozpočtové rezervy vyčlenila pět miliard korun, podle informací na webu MPO bude suma v případě potřeby zvýšena, aby pokryla všechny žádosti.

Další z podmínek je nevyčerpaná podpora 800 tisíc eur (přes 21 milionů korun) stanovená dočasným rámcem Evropské komise. Firmy, které čerpají příspěvek z programu na podporu zaměstnanosti Antivirus, si nejsou podle informací ČTK jisty, zda budou mít na příspěvek na nájem nárok. Podle ministerstva práce a sociálních věcí nespadá program Antivirus pod veřejnou podporu. Konečné rozhodnutí, zda se o veřejnou podporu jedná, či ne, má ale posoudit Evropská komise, se kterou byla podle ministerstva zahájena ve věci jednání.

O dotaci budou moci žádat podnikatelé se zcela uzavřenými provozy i ti, kteří fungovali v omezeném provozu, prodávali přes výdejní okénka, rozvoz nebo e-shop. Na výdaje za nájem nemohou živnostníci a firmy čerpat jinou podporu. Státní příspěvek se bude vztahovat na nájemní smlouvy uzavřené před 12. březnem. Naopak program nebudou moci využít podnikatelé, kterým prostor pronajímá spřízněná osoba.

K žádosti je nutné doložit několik čestných prohlášení

K žádosti bude nutné doložit několik čestných prohlášení včetně dokladu o uhrazení nájmu za leden a únor, případně předchozí měsíce. Žadatelé budou muset přiložit také potvrzení o uhrazení části nájemného alespoň ve výši požadované podpory.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) dříve uvedl, že zájem o program předpokládá u 150 až 200 tisíc podnikatelů. Hlavní proplacení žádostí se podle něj uskuteční v červenci.

Opozice i svaz průmyslu už dříve ale uvedly, že podpora měla přijít dříve. „Snažili jsme se v tomto směru přimět vládu k rychlejším krokům, já jsem přesvědčen, že to má být spuštěno co nejrychleji. Zdá se, že se to zadrhlo někde na ministerstvech,“ uvedl nedávno místopředseda ODS Martin Kupka.

„Zase to trvalo, zase je to trošku byrokratické, ale bohužel tady neplatí to, co platí v Německu, že kdo rychle dává, dvakrát dává,“ konstatoval také prezident svazu Jaroslav Hanák. 

Vděk i výhrady podnikatelů

Sami podnikatelé na pomoc státu s placením nájmu čekali; placení nájemného bylo totiž pro většinu největší položkou, kterou museli platit, přestože museli zavřít. „V této situaci nám pomůže cokoliv, jsme vděčni za jakoukoliv pomoc,“ říká například Luboš Kastner, který pracuje v pohostinství a jehož restaurace byla jednou z prvních, kdo o podporu v pátek ráno požádali. „Je to náročnější, co se týče čtení a vyplňování, takže se tím prokousáváme a jsme připraveni.“

Řada podnikatelů navíc kritizuje předchozí programy, které vláda vypsala na pomoc firmám, například programy záruk na úvěry. Podle nich byly zbytečně složité a dosáhlo na ně málo podnikatelů. A výhrady k vládním podmínkám znějí i nyní.

„Především jednu věc zcela nechápu –⁠ proč bylo zapotřebí žádat po žadateli, aby před podáním žádosti uhradil celých 50 procent nájemného za tři měsíce (duben, květen, červen). Přece tím se neguje samotný princip té pomoci podnikatelům. Navíc ta žádost nemá žádný právní nárok,“ říká Milan Krček z Občanského sdružení majitelů domů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...