Začíná program, který pomůže podnikatelům zaplatit nájemné. Někteří stále neví, zda mají nárok

Nahrávám video
Reportáž: Startuje program COVID nájemné
Zdroj: ČT24

Podnikatelé, kteří museli kvůli vládním opatřením proti koronaviru uzavřít nebo omezit provoz, mohou od pátečních 09:00 žádat o dotaci z programu COVID nájemné, a to elektronicky, přes informační systém na webu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Všechny potřebné formuláře najdou v systému, který je celým procesem podání žádosti podle informací MPO provede. Ukončení příjmu žádostí je 30. září.

Program COVID nájemné je určen podnikatelům, kteří museli kvůli vládním opatřením proti koronaviru uzavřít nebo omezit provoz. Stát jim na komerční nájem za duben, květen a červen přispěje 50 procenty za podmínky, že majitel nájem zlevní o 30 procent a nájemce doplatí pětinu. Nájemci, kteří platí veřejnému subjektu, dostanou rovnou podporu 80 procent. Podpora bude maximálně do deseti milionů korun.

Vláda na program z rozpočtové rezervy vyčlenila pět miliard korun, podle informací na webu MPO bude suma v případě potřeby zvýšena, aby pokryla všechny žádosti.

Další z podmínek je nevyčerpaná podpora 800 tisíc eur (přes 21 milionů korun) stanovená dočasným rámcem Evropské komise. Firmy, které čerpají příspěvek z programu na podporu zaměstnanosti Antivirus, si nejsou podle informací ČTK jisty, zda budou mít na příspěvek na nájem nárok. Podle ministerstva práce a sociálních věcí nespadá program Antivirus pod veřejnou podporu. Konečné rozhodnutí, zda se o veřejnou podporu jedná, či ne, má ale posoudit Evropská komise, se kterou byla podle ministerstva zahájena ve věci jednání.

O dotaci budou moci žádat podnikatelé se zcela uzavřenými provozy i ti, kteří fungovali v omezeném provozu, prodávali přes výdejní okénka, rozvoz nebo e-shop. Na výdaje za nájem nemohou živnostníci a firmy čerpat jinou podporu. Státní příspěvek se bude vztahovat na nájemní smlouvy uzavřené před 12. březnem. Naopak program nebudou moci využít podnikatelé, kterým prostor pronajímá spřízněná osoba.

K žádosti je nutné doložit několik čestných prohlášení

K žádosti bude nutné doložit několik čestných prohlášení včetně dokladu o uhrazení nájmu za leden a únor, případně předchozí měsíce. Žadatelé budou muset přiložit také potvrzení o uhrazení části nájemného alespoň ve výši požadované podpory.

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) dříve uvedl, že zájem o program předpokládá u 150 až 200 tisíc podnikatelů. Hlavní proplacení žádostí se podle něj uskuteční v červenci.

Opozice i svaz průmyslu už dříve ale uvedly, že podpora měla přijít dříve. „Snažili jsme se v tomto směru přimět vládu k rychlejším krokům, já jsem přesvědčen, že to má být spuštěno co nejrychleji. Zdá se, že se to zadrhlo někde na ministerstvech,“ uvedl nedávno místopředseda ODS Martin Kupka.

„Zase to trvalo, zase je to trošku byrokratické, ale bohužel tady neplatí to, co platí v Německu, že kdo rychle dává, dvakrát dává,“ konstatoval také prezident svazu Jaroslav Hanák. 

Vděk i výhrady podnikatelů

Sami podnikatelé na pomoc státu s placením nájmu čekali; placení nájemného bylo totiž pro většinu největší položkou, kterou museli platit, přestože museli zavřít. „V této situaci nám pomůže cokoliv, jsme vděčni za jakoukoliv pomoc,“ říká například Luboš Kastner, který pracuje v pohostinství a jehož restaurace byla jednou z prvních, kdo o podporu v pátek ráno požádali. „Je to náročnější, co se týče čtení a vyplňování, takže se tím prokousáváme a jsme připraveni.“

Řada podnikatelů navíc kritizuje předchozí programy, které vláda vypsala na pomoc firmám, například programy záruk na úvěry. Podle nich byly zbytečně složité a dosáhlo na ně málo podnikatelů. A výhrady k vládním podmínkám znějí i nyní.

„Především jednu věc zcela nechápu –⁠ proč bylo zapotřebí žádat po žadateli, aby před podáním žádosti uhradil celých 50 procent nájemného za tři měsíce (duben, květen, červen). Přece tím se neguje samotný princip té pomoci podnikatelům. Navíc ta žádost nemá žádný právní nárok,“ říká Milan Krček z Občanského sdružení majitelů domů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 19 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 22 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...