Začala největší přehlídka letadel na světě. Ukázala i model stíhačky pro evropské síly

Nahrávám video

Nedaleko Paříže ve městě Le Bourget začal největší aerosalon světa. Tentokrát se tam veřejnosti představilo letadlo evropské vojenské spolupráce, model vyvíjené francouzsko-německé stíhačky v životní velikosti odhalil prezident Emmanuel Macron. Výrobci letadel se schází v době, kdy společnost Boeing stále ještě nesmí nechat vzlétnout stroje 737 MAX. Kromě toho se zpožďují dodávky motorů pro nové letouny a desítky jich tak musejí zůstat na zemi. Další výzvu představuje rostoucí znečištění způsobené leteckou dopravou.

Na vývoji stíhačky budoucnosti spolupracují Německo s Francií a také dvě konkurenční firmy: Dassault Aviation vyrábějící stroje Rafale spolu s Airbusem stojícím za letouny Eurofighter. Oba stroje má nová stíhačka od roku 2040 nahradit.

Konstruktéři zatím představili jen hrubé obrysy nového stroje, politici už o něm mluví jako o symbolu nové evropské éry. „Vzájemné soupeření mezi evropskými zeměmi, které nás proti Spojeným státům a Číně oslabuje, je nesmysl. Musíme jít přesně opačným směrem,“ prohlásil v pondělí na 53. Pařížském aerosalonu prezident Macron. 

Na letecké výstavě v Le Bourget se k projektu připojilo i Španělsko. Na důkaz, že se Evropa chce zbavit závislosti na Spojených státech v oblasti špičkové bojové techniky.

Maketa nové evropské stíhačky
Zdroj: BENOIT TESSIER/Reuters

Novou stíhačku představilo na aerosalonu také Turecko. Nese označení TF-X a podobá se americkému letounu F-35, jehož prodej Ankaře hrozí Spojené státy zablokovat. Podle agentury AFP chce Turecko předvést, že se při vývoji vlastního „neviditelného“ letadla dokáže
obejít bez USA.

Airbus těží z chyb Boeingu a míří kolem světa

Evropské firmy přitom chtějí posílit svou pozici i ve výrobě civilních strojů. Společnost Airbus představila nový model letadla s úzkým trupem s doletem až devět tisíc kilometrů. „Můžeme létat z Japonska do Austrálie, i přes Atlantik, už to není stroj, který by létal jenom z Velké Británie tam a zpět. Můžeme létat z Evropy do Severní Ameriky a zpátky,“ plánuje šéf prodeje Airbusu Christian Scherer. Půjde o úzkotrupé letadlo s nejdelším doletem na světě.

Nový letoun Airbus A321XLR přichází v době, kdy se aerolinky snaží maximalizovat přizpůsobivost úsporných letadel s jednou uličkou. Podle informovaných zdrojů chce Airbus letos na aerosalonu získat 200 zakázek nebo změn objednávek na tento nový letoun. Mezi zájemci by mohly být American Airlines, JetBlue, Cebu Air a Indigo Partners. Společnost Air Lease už oznámila objednávku 100 letadel Airbus, včetně 27 letadel Airbus A321XLR.

Airbus představil letadlo A321XLR
Zdroj: Reuters

Firma chce využít toho, že její největší rival – americký Boeing – výrazně omezil svou účast na aerosalonu. Stále totiž po sérii tragických neštěstí nevyřešil problémy letadel 737 Max. Při dvou nehodách boeingů, k nimž došlo během pěti měsíců za podobných okolností v Indonésii a Etiopii, zemřelo 346 lidí.

Za chyby v jejich vývoji se společnost znovu omluvila. „Tyto nehody zvýšily naši snahu o dosažení maximální bezpečnosti a kvality ve všem, co děláme. Z chyb jsme se poučili,“ prohlásil za strategický vývoj Boeingu Greg Smith.

Pochybení Boeingu dopadla na celou leteckou dopravu. „Jde o klíčové téma, o bezpečnost. Je příliš brzy na to, aby bylo jasné, co se stane. Ale znovu získat důvěru cestujících bude skutečnou výzvou,“ uvedl expert na leteckou dopravu z AlixPartners Alain Guillot.

Americký dodavatel motorů pro Boeing GE Aviation navíc informoval, že zjistil nečekané opotřebení součástky pro motor GE9X, který vyrábí pro letadla Boeing 777X. Tento model je největším dvoumotorovým letadlem na světě. Závada způsobí zpoždění při výrobě letadla o několik měsíců, kdy bude potřeba učinit konstrukční změny a nové testování. První let tohoto stroje byl naplánován na letošní rok a první zákazníci by letadlo měli dostat v roce příštím. 

Vývoj nízkoemisních letadel vázne

Jedním z hlavních témat 53. Pařížského aerosalonu je nový trend v oblasti letecké technologie – vyrábět letouny s nižší emisí oxidu uhličitého. Podle ekologů má letecký průmysl až pětiprocentní podíl na globálních emisích skleníkových plynů a na emisích vypuštěných dopravou má letectví podíl ve výši 14 procent. Podle odborníků hrozí, že se toto množství v příštích dvaceti letech zdvojnásobí.

„Myslím, že téma ekologičtější dopravy je stále důležitější. Jak Airbus, tak Boeing, abychom jmenovali dvě společnosti, přemýšlejí, jak by mohly zlepšit své výrobky a použít nové technologie,“ upozornil specialista na leteckou bezpečnost společnosti Accenture John H. Schmidt. 

Odvětví se proto snaží do roku 2050 snížit emise o polovinu ve srovnání s rokem 2005. Ale ani biopaliva, ani elektrická letadla nejsou zdaleka zralá a budou vyžadovat systémové změny. Hladký vývoj nových technologií navíc komplikuje délka povolovacích procesů. Zůstává proto otázkou, za jak dlouho se technologické vyhlídky podaří využít v praxi. 

„Už dnes se na krátkých tratích nebo pro výcvik mohou používat letadla na elektřinu nebo hybridní. Jenže to má stále technický problém: baterie dnes nemají takovou energetickou hustotu jako uhlovodíková paliva. To se zatím nepodařilo dohnat, i když na tom giganti intenzivně pracují třeba tak, že koupí menší firmu, která se tím zabývá,“ zhodnotil letecký publicista Martin Velek.

Loni zažívalo letectví žně, letos se nic takového nečeká

Loni se přitom letectví dařilo. Jen Airbus a Boeing dodaly na trh více než 1600 letadel a jejich hegemonii posílilo pohlcení bezprostředních konkurentů, firem Bombardier a Embraer. Odvětví poháněl růst letecké přepravy zejména v Asii, který měl vést během 20 let ke zdvojnásobení počtu letadel ve světě, k téměř 40 tisícům strojů v provozu v roce 2038.

Zakázky zajistily Airbusu a Boeingu práci na sedm, respektive na devět let dopředu. Avšak zpožďování dodávek motorů přimělo Airbus a Boeing zaparkovat na odstavné plochy desítky „bezmotorových kluzáků“. Problémy Boeingu by mohly sice zasáhnout celý řetězec jeho dodavatelů, zatím to ale firmám dává možnost dohnat zpoždění v dodávkách.

I proto se letos žádné rekordní objednávky neočekávají: uzavřít by se na přehlídce mohlo 400 až 800 objednávek a příslibů, loni přitom bylo uzavřeno 959 objednávek. „Všichni vnímají, že zpomalení ekonomického růstu globálně, zvýšení ceny paliva, potenciálně vyšší zdanění paliva můžou znamenat ochlazení optimismu v celé letecké dopravě,“ myslí si investiční bankéř C Corporate Finance Petr Kováč.

Boeing je optimistický a zveřejnil výhled, kde počítá do roku 2039 s 40 tisíci letadel, nyní je to asi 23 tisíc. Jak bohatne Asie, lidé chtějí cestovat a nízkonákladové aerolinky jim jdou vstříc.
Martin Velek
letecký publicista

Ekologické i bezpečnostní výzvy, vznik nových ekonomických modelů zejména v oblasti služeb a údržby anebo přetlačování mezi výrobci letadel a zařízení o marže urychlují konsolidaci odvětví. Týden před aerosalonem se americké firmy Raytheon a United Technologies dohodly na fúzi. Vznikne tak jedna z největších zbrojních a leteckých firem na světě.

Nahrávám video

Le Bourget se v pořádání největší letecké přehlídky na světě střídá ob rok s letištěm Farnborough u Londýna. Na seznamu 2461 vystavovatelů je i deset zástupců Česka.

První čtyři dny přehlídky jsou vyhrazeny odborné veřejnosti, další tři dny veřejnosti široké. Předloni 180 tisíc z 322 tisíc návštěvníků představovala široká veřejnost. V programu se podle webu aerosalonu počítá s letovými ukázkami desítek strojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 2 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 4 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 10 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.