Začala největší přehlídka letadel na světě. Ukázala i model stíhačky pro evropské síly

Nahrávám video
Horizont ČT24: Začala největší přehlídka letadel na světě
Zdroj: ČT24

Nedaleko Paříže ve městě Le Bourget začal největší aerosalon světa. Tentokrát se tam veřejnosti představilo letadlo evropské vojenské spolupráce, model vyvíjené francouzsko-německé stíhačky v životní velikosti odhalil prezident Emmanuel Macron. Výrobci letadel se schází v době, kdy společnost Boeing stále ještě nesmí nechat vzlétnout stroje 737 MAX. Kromě toho se zpožďují dodávky motorů pro nové letouny a desítky jich tak musejí zůstat na zemi. Další výzvu představuje rostoucí znečištění způsobené leteckou dopravou.

Na vývoji stíhačky budoucnosti spolupracují Německo s Francií a také dvě konkurenční firmy: Dassault Aviation vyrábějící stroje Rafale spolu s Airbusem stojícím za letouny Eurofighter. Oba stroje má nová stíhačka od roku 2040 nahradit.

Konstruktéři zatím představili jen hrubé obrysy nového stroje, politici už o něm mluví jako o symbolu nové evropské éry. „Vzájemné soupeření mezi evropskými zeměmi, které nás proti Spojeným státům a Číně oslabuje, je nesmysl. Musíme jít přesně opačným směrem,“ prohlásil v pondělí na 53. Pařížském aerosalonu prezident Macron. 

Na letecké výstavě v Le Bourget se k projektu připojilo i Španělsko. Na důkaz, že se Evropa chce zbavit závislosti na Spojených státech v oblasti špičkové bojové techniky.

Maketa nové evropské stíhačky
Zdroj: BENOIT TESSIER/Reuters

Novou stíhačku představilo na aerosalonu také Turecko. Nese označení TF-X a podobá se americkému letounu F-35, jehož prodej Ankaře hrozí Spojené státy zablokovat. Podle agentury AFP chce Turecko předvést, že se při vývoji vlastního „neviditelného“ letadla dokáže
obejít bez USA.

Airbus těží z chyb Boeingu a míří kolem světa

Evropské firmy přitom chtějí posílit svou pozici i ve výrobě civilních strojů. Společnost Airbus představila nový model letadla s úzkým trupem s doletem až devět tisíc kilometrů. „Můžeme létat z Japonska do Austrálie, i přes Atlantik, už to není stroj, který by létal jenom z Velké Británie tam a zpět. Můžeme létat z Evropy do Severní Ameriky a zpátky,“ plánuje šéf prodeje Airbusu Christian Scherer. Půjde o úzkotrupé letadlo s nejdelším doletem na světě.

Nový letoun Airbus A321XLR přichází v době, kdy se aerolinky snaží maximalizovat přizpůsobivost úsporných letadel s jednou uličkou. Podle informovaných zdrojů chce Airbus letos na aerosalonu získat 200 zakázek nebo změn objednávek na tento nový letoun. Mezi zájemci by mohly být American Airlines, JetBlue, Cebu Air a Indigo Partners. Společnost Air Lease už oznámila objednávku 100 letadel Airbus, včetně 27 letadel Airbus A321XLR.

Airbus představil letadlo A321XLR
Zdroj: Reuters

Firma chce využít toho, že její největší rival – americký Boeing – výrazně omezil svou účast na aerosalonu. Stále totiž po sérii tragických neštěstí nevyřešil problémy letadel 737 Max. Při dvou nehodách boeingů, k nimž došlo během pěti měsíců za podobných okolností v Indonésii a Etiopii, zemřelo 346 lidí.

Za chyby v jejich vývoji se společnost znovu omluvila. „Tyto nehody zvýšily naši snahu o dosažení maximální bezpečnosti a kvality ve všem, co děláme. Z chyb jsme se poučili,“ prohlásil za strategický vývoj Boeingu Greg Smith.

Pochybení Boeingu dopadla na celou leteckou dopravu. „Jde o klíčové téma, o bezpečnost. Je příliš brzy na to, aby bylo jasné, co se stane. Ale znovu získat důvěru cestujících bude skutečnou výzvou,“ uvedl expert na leteckou dopravu z AlixPartners Alain Guillot.

Americký dodavatel motorů pro Boeing GE Aviation navíc informoval, že zjistil nečekané opotřebení součástky pro motor GE9X, který vyrábí pro letadla Boeing 777X. Tento model je největším dvoumotorovým letadlem na světě. Závada způsobí zpoždění při výrobě letadla o několik měsíců, kdy bude potřeba učinit konstrukční změny a nové testování. První let tohoto stroje byl naplánován na letošní rok a první zákazníci by letadlo měli dostat v roce příštím. 

Vývoj nízkoemisních letadel vázne

Jedním z hlavních témat 53. Pařížského aerosalonu je nový trend v oblasti letecké technologie – vyrábět letouny s nižší emisí oxidu uhličitého. Podle ekologů má letecký průmysl až pětiprocentní podíl na globálních emisích skleníkových plynů a na emisích vypuštěných dopravou má letectví podíl ve výši 14 procent. Podle odborníků hrozí, že se toto množství v příštích dvaceti letech zdvojnásobí.

„Myslím, že téma ekologičtější dopravy je stále důležitější. Jak Airbus, tak Boeing, abychom jmenovali dvě společnosti, přemýšlejí, jak by mohly zlepšit své výrobky a použít nové technologie,“ upozornil specialista na leteckou bezpečnost společnosti Accenture John H. Schmidt. 

Odvětví se proto snaží do roku 2050 snížit emise o polovinu ve srovnání s rokem 2005. Ale ani biopaliva, ani elektrická letadla nejsou zdaleka zralá a budou vyžadovat systémové změny. Hladký vývoj nových technologií navíc komplikuje délka povolovacích procesů. Zůstává proto otázkou, za jak dlouho se technologické vyhlídky podaří využít v praxi. 

„Už dnes se na krátkých tratích nebo pro výcvik mohou používat letadla na elektřinu nebo hybridní. Jenže to má stále technický problém: baterie dnes nemají takovou energetickou hustotu jako uhlovodíková paliva. To se zatím nepodařilo dohnat, i když na tom giganti intenzivně pracují třeba tak, že koupí menší firmu, která se tím zabývá,“ zhodnotil letecký publicista Martin Velek.

Loni zažívalo letectví žně, letos se nic takového nečeká

Loni se přitom letectví dařilo. Jen Airbus a Boeing dodaly na trh více než 1600 letadel a jejich hegemonii posílilo pohlcení bezprostředních konkurentů, firem Bombardier a Embraer. Odvětví poháněl růst letecké přepravy zejména v Asii, který měl vést během 20 let ke zdvojnásobení počtu letadel ve světě, k téměř 40 tisícům strojů v provozu v roce 2038.

Zakázky zajistily Airbusu a Boeingu práci na sedm, respektive na devět let dopředu. Avšak zpožďování dodávek motorů přimělo Airbus a Boeing zaparkovat na odstavné plochy desítky „bezmotorových kluzáků“. Problémy Boeingu by mohly sice zasáhnout celý řetězec jeho dodavatelů, zatím to ale firmám dává možnost dohnat zpoždění v dodávkách.

I proto se letos žádné rekordní objednávky neočekávají: uzavřít by se na přehlídce mohlo 400 až 800 objednávek a příslibů, loni přitom bylo uzavřeno 959 objednávek. „Všichni vnímají, že zpomalení ekonomického růstu globálně, zvýšení ceny paliva, potenciálně vyšší zdanění paliva můžou znamenat ochlazení optimismu v celé letecké dopravě,“ myslí si investiční bankéř C Corporate Finance Petr Kováč.

Boeing je optimistický a zveřejnil výhled, kde počítá do roku 2039 s 40 tisíci letadel, nyní je to asi 23 tisíc. Jak bohatne Asie, lidé chtějí cestovat a nízkonákladové aerolinky jim jdou vstříc.
Martin Velek
letecký publicista

Ekologické i bezpečnostní výzvy, vznik nových ekonomických modelů zejména v oblasti služeb a údržby anebo přetlačování mezi výrobci letadel a zařízení o marže urychlují konsolidaci odvětví. Týden před aerosalonem se americké firmy Raytheon a United Technologies dohodly na fúzi. Vznikne tak jedna z největších zbrojních a leteckých firem na světě.

Nahrávám video
Začal největší aerosalon světa
Zdroj: ČT24

Le Bourget se v pořádání největší letecké přehlídky na světě střídá ob rok s letištěm Farnborough u Londýna. Na seznamu 2461 vystavovatelů je i deset zástupců Česka.

První čtyři dny přehlídky jsou vyhrazeny odborné veřejnosti, další tři dny veřejnosti široké. Předloni 180 tisíc z 322 tisíc návštěvníků představovala široká veřejnost. V programu se podle webu aerosalonu počítá s letovými ukázkami desítek strojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 22 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...