Za plastové lahve by měli lidé platit zálohu, navrhuje výrobce Mattoni. Chce podpořit recyklaci

Společnost Karlovarské minerální vody zvažuje, že zavede zálohy na PET lahve. Chce tím přesvědčit veřejnost, aby k recyklaci vrátili co nejvíce lahví. Výrobce minerálních vod se spojil s Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT) a s Institutem Cirkulární Ekonomiky, společně chtějí hledat možnosti, jak sběr lahví zlepšit.

Zálohování lahví se podle ředitelky institutu Soni Jonášové osvědčilo v jiných zemích. „Výzkumy ukazují, že právě díky němu dosáhly země jako Švédsko, Německo a další členské státy Evropské unie až 98 procent míry zpětného odběru nápojových PET lahví,“ uvedla.

Jak dlouho se rozkládají odpadky?
Zdroj: Eprehledy.cz

V Česku se vytřídí sedm z deseti lahví uvedených na trh. „Není to špatné číslo, na druhou stranu na trh bylo v posledních letech uvedeno 55 000 tun PET lahví a zhruba 16 000 zůstává mimo systém,“ řekla Jonášová. Dodala, že „mimo systém“ znamená zejména na skládkách, část lahví byla patrně energeticky využita a část jich znečišťuje přírodu jako pohozené odpadky.

Systém recyklace podle Jonášové už dosáhl svého limitu a zbývající lahve je potřeba získat k recyklaci i jinak. Právě proto se výrobce minerálních vod spojil s VŠCHT a institutem.

Jak vysokou zálohu by měli lidé platit, ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasquale neupřesnil. Záměr je podle něj teprve na počátku. Řekl pouze, že podle zkušeností ze západních zemí musí být záloha významná, v Evropě to bývá mezi 20 a 30 eurocenty (cca pět až osm korun). „Výhodou zálohového systému je to, že dostaneme zpátky kvalitní, čistý materiál, připravený k recyklaci,“ řekl.

PET je zkratka polyethylentereftalátu a lahve z tohoto materiálu se v přírodě rozkládají desítky let.

Sedm z deseti lahví lidé pošlou k recyklaci

PET lahve jsou mezi vytříděnými plasty nejžádanější surovinou, v současnosti se v barevných kontejnerech objeví sedm z deseti lahví uvedených na trh. A to proto, že se dají dobře recyklovat. „Máme největší recyklační kapacitu pro PET v Evropě,“ řekl Milan Havel, expert na odpady z ekologické organizace Arnika.

PET se používá například při výrobě umělých vláken ve firmě Silon v Plané nad Lužnicí nebo na výrobu střešní krytiny. Díky novým technologiím ho lze použít i při výrobě nových PET lahví.

„Třeba v Polsku byla před několika lety spuštěna chemická recyklace PET, kdy láhev chemicky rozložíte na původní suroviny a můžete z ní znovu vyrobit PET. Je to podle českého patentu Akademie věd,“ uvedl Havel.

Evropská unie nyní dokončuje takzvaný recyklační balíček, který zavede povinnou míru recyklace odpadů. Podle Jonášové bude recyklace u plastových obalů stanovena na 55 procent, což předpokládá vytřídit nejméně 80 procent obalů. Evropská komise minulý týden varovala, že plasty tvoří 85 procent odpadů na pobřeží. Pokud se nezmění nakládání s nimi, bude v roce 2050 v oceánech více plastů než ryb. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 14 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...