Výběr mýtného loni překonal rekordy. Stát získal skoro jedenáct miliard korun

Stát loni na mýtném vybral 10,8 miliardy korun. To je skoro o čtyři procenta víc než předloni a vůbec nejvíc od začátku výběru mýta na tuzemských silnicích. Celkově už stát od roku 2007 inkasoval necelých 99 miliard korun. Vyplývá to ze statistik portálu MYTO CZ. Ministerstvo dopravy usiluje o to, aby nový mýtný systém od nového dodavatele mohl začít fungovat už od letošního 1. prosince.

„Ve skončeném roce 2018 jsme o čtyři sta milionů korun překonali předloňský výběr mýtného. Celkem na účtech Státního fondu dopravní infrastruktury loni skončilo 10,816 miliardy korun, které jsme vybrali s účinností 99,6 procenta,“ uvedl vedoucí oddělení komunikace Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.

Loňský říjen se pak stal vůbec nejsilnějším měsícem v dosavadní historii tuzemského mýtného. Stát za tento jediný měsíc vybral od řidičů kamionů přes miliardu korun.

Výběr mýtného v ČR
Zdroj: MYTO CZ

Náklady na provoz systému pak ve srovnání s rokem 2017 stagnovaly. Celkem loni činily 1,6 miliardy, což je zhruba 15 procent toho, co se vybralo. Vysoké náklady byly jedním z důvodů, proč se ministerstvo dopravy rozhodlo změnit provozovatele mýtného systému.

Nový mýtný systém může být v současném rozsahu už od prosince

Nově zajistí výběr mýta místo dosavadního provozovatele, firmy Kapsch, konsorcium CzechToll a SkyToll s pomocí systému satelitní kontroly kamionů.

„My v zásadě můžeme zahájit provoz nového mýtného systému k 1. prosinci letošního roku, v rozsahu stávající zpoplatněné sítě. Pokud se jedná o silnice I. tříd, tak ty k lednu 2020,“ řekl ve čtvrtek náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva členům sněmovního kontrolního výboru.

Zatím nemá informace o tom, že by hrozily potíže. „Jediná komplikace, která by mohla nastat, je snížená součinnost společnosti Kapsch, případně žádná součinnost. Ale máme záložní plány, jak se s tímto případem vypořádat,“ řekl náměstek.

Kapsch se podle něj v dodatcích uzavřených ke smlouvě se státem zavázal poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém o ni ministerstvo požádá. Pokud by Kapsch součinnost neposkytl, kromě sankce by mu hrozila odpovědnost za škodu vzniklou státu. „Ujišťujeme, že Kapsch je připraven plně dostát svým závazkům,“řekl šéf Kapsche Karel Feix.

Dosavadní provozovatel nicméně odmítá, že by náklady na provoz jeho mýtného systému byly vyšší, než je jinde v Evropě běžné. „I loňské výsledky výběru mýta potvrzují, že český mýtný systém je a zůstává vysoce spolehlivý nástroj státu pro získávání finančních prostředků,“ říká Feix. Podle něj je zvláštní, že se ministerstvo dopravy rozhodlo vlastní systém mnohamiliardové hodnoty, který mohl sloužit další desetiletí, vyhodit do koše.

Konsorcium firem SkyToll a CzechToll však loni v dubnu zvítězilo v tendru, když podalo nejvýhodnější nabídku – za vybudování systému a deset let provozu požadovalo 10,75 miliardy korun. Kapsch chtěl téměř o 2,9 miliardy korun víc, posléze se pokusil přijít s výhodnější nabídkou. Podpis smlouvy však hlavně oddalovalo posuzování tendru u antimonopolního úřadu.

Výběr mýta v Česku stoupá s krátkými přestávkami od roku 2007. Za dvanáct let se v Česku vybralo skoro 99 miliard korun. Většinu peněz (93 procent z celkové částky) zaplatily kamiony nad 12 tun, zbytek menší kamiony, dodávky a autobusy. Většinu mýtného stát vybírá na dálnicích. Na silnice I. třídy připadají pouze čtyři procenta celkové částky. Od příštího roku se má rozšířit mýtné na 900 kilometrů silnic I. třídy, na některých úsecích silnic však zřejmě bude nulová sazba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 14 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 21 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...