Mýto má vybírat česko-slovenské konsorcium. Kapsch neuspěl, chtěl o tři miliardy víc

Mýtný systém by od roku 2020 mohlo provozovat „federální“ konsorcium firem SkyToll a CzechToll. Podalo nejvýhodnější nabídku, za vybudování systému a deset let provozu požaduje 10,75 miliardy korun. Po jednání vlády to uvedl ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO). Smlouvu s vítězem zatím uzavřít nesmí kvůli předběžnému opatření antimonopolního úřadu. Ministr očekává i námitky neúspěšných uchazečů.

„Nejvýhodnější nabídku podalo konsorcium CzechToll a SkyToll za 10,75 miliardy korun. Je to cena za vybudování nového systému a jeho desetileté provozování. Když si to porovnáme s tím, co jsme měli od bývalého provozovatele, tak za vybudování a deset let provozování stát zaplatil zhruba 24 miliard,“ oznámil Ťok.  

O rozhodnutí informoval vládu i uchazeče výběrového řízení. Od úterý 10. dubna podle něj běží patnáctidenní lhůta, během níž se mohou neúspěšní uchazeči odvolat. Podepsat smlouvu s vítězem však ministerstvo zatím nemůže, zakazuje mu to předběžné opatření antimonopolního úřadu. Ten celý tendr přezkoumává a podle mluvčího úřadu „rozhodne v řádném termínu“.

Nový systém má začít fungovat od roku 2020. „Z časového hlediska je důvod v tendru pokračovat a spěchat. Máme 14 měsíců na implementaci systému, když budeme počítat, že někdy v říjnu by měla být uzavřena smlouva, tak aby to celé doběhlo. V této době je pravý čas vyhlásit vítěze. Teď určitě budeme čelit protestům a napadání, ale já doufám, že se nám podaří to udržet. Jsem si jistý, že tendr byl vypsán dobře,“ uvedl Ťok.

Mýtné technologie v Evropě
Zdroj: ČT24

Slovenský SkyToll už spravuje mýto na Slovensku a má být dodavatelem technického řešení. Česká společnost CzechToll patří do skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera. Konsorcium nabídlo pro výběr mýta satelitní technologii (GNSS). K určování polohy vozidel bude využit systém identifikace GPS s možností rozšíření o evropský systém Galileo. Pro účely kontroly pak bude využita nynější mikrovlnná technologie na kontrolních branách.

„Konsorcium obou společností je po vyřešení námitek, které u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vznesl dosavadní provozovatel společnost Kapsch, připraveno k okamžitému podpisu příslušných smluv tak, aby nový systém byl plně funkční k 1. lednu 2020,“ uvedl mluvčí konsorcia Miroslav Beneš.

Kapsch je zklamaný

O vítězi rozhodlo ministerstvo dopravy na základě doporučení komise, která hodnotila celkem čtyři nabídky. Kromě česko-slovenského sdružení ještě dosavadní provozovatel Kapsch, maďarský National Toll Payment Services a německá T-Systems.

Kapsch podal nabídku o tři miliardy dražší než vítěz. „Jsme zklamáni, že ministr dopravy nedal prostor k prostudování dalších nabídek, že nedošlo k jím slibovanému jednání s dalšími uchazeči, které mohlo vést k dalšímu snížení předběžných cen. Připravili jsme vynikající technickou nabídku pro ČR, byli jsme připraveni naše řešení před zadavatelem obhájit a samozřejmě jednat o naší předběžné cenové nabídce,“ uvedl generální ředitel firmy Kapsch v ČR Karel Feix.

Dodal, že nečekané urychlení výběrového procesu v situaci, kdy k tomu podle něj není žádný časový důvod a samo ministerstvo si dávalo prostor do konce léta, svádí k nejrůznějším spekulacím. Zvláště v situaci, kdy ještě neskončilo správní řízení ve věci mýtného tendru a stále platí pro ministerstvo zákaz podepsat smlouvu s vítězem.

„Jak už jsme veřejnosti ukázali v minulých dnech, vítězná nabídka bohužel není nejvýhodnějším a nejlevnějším řešením pro daňové poplatníky. Tím by bylo setrvání u současného mýtného systému, který má stát v majetku, a vysoutěžení jeho nového provozovatele. Provozování stávajícího mýtného systému by podle ministerstvem nově nastavených podmínek stálo maximálně 890 milionů korun ročně, tedy 8,9 miliardy za deset let,“ doplnil šéf Kapsche.

Firma Kapsch v současnosti provozuje pro stát mikrovlnný systém výběru mýta. V tendru nabídli všichni uchazeči, včetně Kapsche, přechod na satelitní systém výběru.

Vláda bez důvěry o mýtu rozhodovat nemá, míní Stanjura

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS a bývalého ministra dopravy Zbyňka Stanjury by vláda bez důvěry neměla činit zásadní rozhodnutí včetně dlouhodobých ekonomických kontraktů. „Je důležité, aby smlouvu uzavřela vláda, která už bude mít důvěru Poslanecké sněmovny,“ řekl Stanjura. Dodal, že ministerstvo teď smlouvu stejně podepsat nemůže.

Piráti pro nové výběrové řízení a pro technologickou změnu současného mýtného systému na nový systém nevidí důvod. „Podle nás jsou to úplně zbytečně investované peníze,“ řekl poslanec Ondřej Polanský.

„Podmínky pro mýtné byly teď napsány tak, aby zvýhodňovaly satelitní mýtné, to znamená, že mikrovlnná část už dále nebude použitelná,“ uvedl. „Z našeho pohledu by bylo nejlepší celé výběrové řízení, pokud by to samozřejmě šlo, což už teď v tomto stadiu asi nejde, zrušit, a minimálně několik let počkat,“ řekl.

Dodal, že nyní existují další technologické možnosti, které by nebyly tak drahé. Jako příklad uvedl nový systém eCall, který se musí od dubna montovat do všech nových aut. Systém v případě nehody automaticky vyrozumí záchranné složky. Podle Polanského systém eCall technologicky zvládá přesně to, co by měl zvládat mýtný systém.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Celkem se výběr mýta vyšplhal na zhruba 90 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 8 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...