Mýto má vybírat česko-slovenské konsorcium. Kapsch neuspěl, chtěl o tři miliardy víc

Mýtný systém by od roku 2020 mohlo provozovat „federální“ konsorcium firem SkyToll a CzechToll. Podalo nejvýhodnější nabídku, za vybudování systému a deset let provozu požaduje 10,75 miliardy korun. Po jednání vlády to uvedl ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO). Smlouvu s vítězem zatím uzavřít nesmí kvůli předběžnému opatření antimonopolního úřadu. Ministr očekává i námitky neúspěšných uchazečů.

„Nejvýhodnější nabídku podalo konsorcium CzechToll a SkyToll za 10,75 miliardy korun. Je to cena za vybudování nového systému a jeho desetileté provozování. Když si to porovnáme s tím, co jsme měli od bývalého provozovatele, tak za vybudování a deset let provozování stát zaplatil zhruba 24 miliard,“ oznámil Ťok.  

O rozhodnutí informoval vládu i uchazeče výběrového řízení. Od úterý 10. dubna podle něj běží patnáctidenní lhůta, během níž se mohou neúspěšní uchazeči odvolat. Podepsat smlouvu s vítězem však ministerstvo zatím nemůže, zakazuje mu to předběžné opatření antimonopolního úřadu. Ten celý tendr přezkoumává a podle mluvčího úřadu „rozhodne v řádném termínu“.

Nový systém má začít fungovat od roku 2020. „Z časového hlediska je důvod v tendru pokračovat a spěchat. Máme 14 měsíců na implementaci systému, když budeme počítat, že někdy v říjnu by měla být uzavřena smlouva, tak aby to celé doběhlo. V této době je pravý čas vyhlásit vítěze. Teď určitě budeme čelit protestům a napadání, ale já doufám, že se nám podaří to udržet. Jsem si jistý, že tendr byl vypsán dobře,“ uvedl Ťok.

Mýtné technologie v Evropě
Zdroj: ČT24

Slovenský SkyToll už spravuje mýto na Slovensku a má být dodavatelem technického řešení. Česká společnost CzechToll patří do skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera. Konsorcium nabídlo pro výběr mýta satelitní technologii (GNSS). K určování polohy vozidel bude využit systém identifikace GPS s možností rozšíření o evropský systém Galileo. Pro účely kontroly pak bude využita nynější mikrovlnná technologie na kontrolních branách.

„Konsorcium obou společností je po vyřešení námitek, které u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vznesl dosavadní provozovatel společnost Kapsch, připraveno k okamžitému podpisu příslušných smluv tak, aby nový systém byl plně funkční k 1. lednu 2020,“ uvedl mluvčí konsorcia Miroslav Beneš.

Kapsch je zklamaný

O vítězi rozhodlo ministerstvo dopravy na základě doporučení komise, která hodnotila celkem čtyři nabídky. Kromě česko-slovenského sdružení ještě dosavadní provozovatel Kapsch, maďarský National Toll Payment Services a německá T-Systems.

Kapsch podal nabídku o tři miliardy dražší než vítěz. „Jsme zklamáni, že ministr dopravy nedal prostor k prostudování dalších nabídek, že nedošlo k jím slibovanému jednání s dalšími uchazeči, které mohlo vést k dalšímu snížení předběžných cen. Připravili jsme vynikající technickou nabídku pro ČR, byli jsme připraveni naše řešení před zadavatelem obhájit a samozřejmě jednat o naší předběžné cenové nabídce,“ uvedl generální ředitel firmy Kapsch v ČR Karel Feix.

Dodal, že nečekané urychlení výběrového procesu v situaci, kdy k tomu podle něj není žádný časový důvod a samo ministerstvo si dávalo prostor do konce léta, svádí k nejrůznějším spekulacím. Zvláště v situaci, kdy ještě neskončilo správní řízení ve věci mýtného tendru a stále platí pro ministerstvo zákaz podepsat smlouvu s vítězem.

„Jak už jsme veřejnosti ukázali v minulých dnech, vítězná nabídka bohužel není nejvýhodnějším a nejlevnějším řešením pro daňové poplatníky. Tím by bylo setrvání u současného mýtného systému, který má stát v majetku, a vysoutěžení jeho nového provozovatele. Provozování stávajícího mýtného systému by podle ministerstvem nově nastavených podmínek stálo maximálně 890 milionů korun ročně, tedy 8,9 miliardy za deset let,“ doplnil šéf Kapsche.

Firma Kapsch v současnosti provozuje pro stát mikrovlnný systém výběru mýta. V tendru nabídli všichni uchazeči, včetně Kapsche, přechod na satelitní systém výběru.

Vláda bez důvěry o mýtu rozhodovat nemá, míní Stanjura

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS a bývalého ministra dopravy Zbyňka Stanjury by vláda bez důvěry neměla činit zásadní rozhodnutí včetně dlouhodobých ekonomických kontraktů. „Je důležité, aby smlouvu uzavřela vláda, která už bude mít důvěru Poslanecké sněmovny,“ řekl Stanjura. Dodal, že ministerstvo teď smlouvu stejně podepsat nemůže.

Piráti pro nové výběrové řízení a pro technologickou změnu současného mýtného systému na nový systém nevidí důvod. „Podle nás jsou to úplně zbytečně investované peníze,“ řekl poslanec Ondřej Polanský.

„Podmínky pro mýtné byly teď napsány tak, aby zvýhodňovaly satelitní mýtné, to znamená, že mikrovlnná část už dále nebude použitelná,“ uvedl. „Z našeho pohledu by bylo nejlepší celé výběrové řízení, pokud by to samozřejmě šlo, což už teď v tomto stadiu asi nejde, zrušit, a minimálně několik let počkat,“ řekl.

Dodal, že nyní existují další technologické možnosti, které by nebyly tak drahé. Jako příklad uvedl nový systém eCall, který se musí od dubna montovat do všech nových aut. Systém v případě nehody automaticky vyrozumí záchranné složky. Podle Polanského systém eCall technologicky zvládá přesně to, co by měl zvládat mýtný systém.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Celkem se výběr mýta vyšplhal na zhruba 90 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 50 mminutami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
15. 5. 2026

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026
Načítání...