Vláda schválila příspěvek pro OSVČ ve výši 25 tisíc korun. Přijala i kurzarbeit

Vláda na svém úterním jednání schválila, že OSVČ postižené pandemií dostanou od státu jednorázovou částku 25 tisíc korun. Kabinet rovněž přijal kurzarbeit. Stát bude vyplácet dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března do konce dubna. Vláda schválila i „lex covid justice,“ tento návrh má chránit podnikatele před insolvencí a zmírňuje podmínky lidí v oddlužení. Dojde také k zastavení exekucí, ve kterých v posledních třech letech nebylo nic vymoženo.

Vláda v úterý schválila pravidla kurzarbeitu. Stát bude vyplácet dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března do konce dubna. Stát poskytne 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě a mzdy pracovníků uzavřených provozů, a to do 39 tisíc korun.

U omezení výroby kvůli výpadku pracovníků, surovin či poklesu poptávky to bude 60 procent, a to do 29 tisíc korun. Podpora se stanoví ze superhrubé mzdy. Jakmile podniky mzdy vyplatí, mohou požádat úřady práce o refundaci výdajů. Ministerstvo práce výdaje za dva březnové týdny spočítalo na 10,9 miliardy korun.

„Definitivně jsme schválili parametry a podmínky programu Antivirus (s kurzarbeitem), který bude startovat 1. dubna,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). 

Ministři pak do pondělí připraví v kurzarbeitu také podporu pro firmy, které přes potíže fungují a platí zaměstnancům 100 procent mzdy, řekl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). 

Nastavení opatření není podle ministra zatím stanoveno. Nárok na úlevu by ale měly mít firmy, které zaznamenaly pokles výnosu nebo produkce o 30 procent a drží si zaměstnance, kterým platí plné mzdy. Měly by nárok na kompenzaci mezd v řádu 20 procent. Opatření by mělo být pro firmy motivačním prvkem.

21 minut
Události, komentáře: Zbyněk Stanjura, Jan Bartošek a Michal Šmarda k opatření vlády
Zdroj: ČT24

Kabinet vyplatí OSVČ vyšší příspěvek, než se původně předpokládalo

Vláda vyplatí osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) postiženým šířením koronaviru jednorázovou částku 25 tisíc korun. Podnikatel musí o podporu požádat a splnit několik podmínek předložením čestného prohlášení. Jde například o pokles tržeb za první čtvrtletí meziročně o deset procent nebo loňské minimální hrubé příjmy 180 tisíc korun.

Původně zamýšlel úřad vyplácet podnikatelům 15 tisíc korun měsíčně.

Program bude podle úřadu obhospodařovat finanční správa. Cílem je, aby žadatelé získali peníze už během dubna. Podporu správa vyplatí na základě vyplněného formuláře, který zveřejnění do 3. dubna. Žádost bude obsahovat čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku a číslo bankovního účtu, na kterou má být částka odeslána. Žádosti bude správa přijímat přes datovou schránku, poštou, prostřednictvím podatelen a sběrných boxů umístěných před finančními úřady.

Žádosti začne správa přijímat a následně vyplácet peníze poté, co bude dokončeno schválení návrhu. Ministerstvo financí to očekává nejpozději do 12. dubna. Návrh je předkládán formou zákona, sněmovna o něm bude jednat 7. dubna ve stavu legislativní nouze.

Peníze dostaneme k podnikatelům rychle a jednoduše, a to ve výši 500 Kč denně. V kombinaci s rozšířeným ošetřovným ve výši 424 Kč denně a prázdninami na sociálním a zdravotním ve výši 4896 Kč měsíčně podáváme živnostníkům záchranný kruh, který jim pomůže překlenout nejtěžší období.
Alena Schillerová
ministryně financí

Peníze budou vypláceny za období od 12. března do konce dubna.

O peníze může požádat OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění. Jde tedy podle ministerstva například o živnostníka, samostatného zemědělce, autora nebo umělce, znalce, tlumočníka, veterináře, lékaře, poskytovatele zdravotní péče, architekta nebo daňového poradce. 

O moratoriu na splácení úvěrů se bude jednat ve středu

Návrh na zavedení moratoria na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů předložila vládě ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Resort dále připravuje novelu, v rámci které by firmy mohly umořit případnou letošní daňovou ztrátu zpětně. Plánuje také zrušit daň z nabytí nemovitostí. Spolu s tím chce také pro všechny nově uzavřené hypotéky zrušit daňové uplatnění odpočtů zaplacených úroků.

Během úterý však ministerstvo oznámilo, že „jeho balíček“ bude projednán ve středu. S plošným odkladem splátek úvěrů nesouhlasí řada bank, nebankovních poskytovatelů úvěrů i dalších společností. Vyplynulo to z ankety agentury ČTK. Poukazují na to, že ne všechny sektory jsou koronavirem výrazně postiženy, totéž se týká profesí. Varují také před morálním hazardem dlužníků.

Navržené změny u insolvencí

Podnikatelům se v souvislosti s epidemií koronaviru odloží povinnost podat na sebe insolvenční návrh. Vláda v úterý schválila příslušný návrh ministerstva spravedlnosti, opatření by měla ve stavu legislativní nouze projednat sněmovna. Součástí návrhu je i usnadnění činnosti orgánů právnických osob, které se kvůli vládním opatřením nemohou scházet. Zákon také umožňuje prominout zmeškané lhůty v soudních řízeních a mění podmínky oddlužení. 

Zákon má nově umožnit soudům prominout zmeškání lhůt i tam, kde to současná právní úprava vylučuje. Stejně má postupovat ministerstvo i ve správních řízeních ohledně práv poškozených nebo obětí trestných činů.

Změny se týkají také insolvenčního práva, protože řada lidí přišla kvůli nouzovému stavu o část příjmů nebo o práci. Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných hospodářských potíží, nově nebudou mít povinnost podat na sebe bez zbytečného odkladu insolvenční návrh. Ministerstvo chce také zakotvit mimořádné moratorium, aby ochránilo provozuschopné podniky, které se pouze v důsledku dočasného výpadku způsobeného mimořádnými opatřeními dostanou do přechodných platebních potíží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 21 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...