Velká Británie zakáže prodej aut na naftu a benzin už od roku 2035

Velká Británie chce zakázat prodej automobilů s naftovými a benzinovými motory a s hybridním pohonem už od roku 2035, což je o pět let dříve, než původně plánovala. Britský premiér Boris Johnson to má v úterý oznámit v projevu ohledně závazků své země v rámci boje s klimatickým oteplováním. Podle Johnsona se jedině dřívějším zákazem aut na naftu a benzin podaří dosáhnout cíle, aby Británie do roku 2050 snížila své emise skleníkových plynů prakticky na nulu.

Britský premiér má v úterý novinářům představit program další konference OSN o klimatu (COP 26), která se uskuteční letos v listopadu v Glasgowě. Spolu s ním vystoupí i přírodovědec David Attenborough.

„Pořadatelství konference COP 26 je pro Spojené království a země celého světa významnou příležitostí zvýšit úsilí v boji proti klimatickým změnám,“ citovala z Johnsonova připraveného projevu stanice BBC.

Británie už v roce 2017 oznámila, že zakáže prodej nových automobilů s benzinovým a naftovým motorem, tehdy ale stanovila termín do roku 2040.

Podle ekologů ale ani dřívější zákaz motorů spalujících fosilní paliva nemusí stačit. „Nový cíl s rokem 2035 bude stále znamenat, že Británie bude stát v elektromobilové revoluci na vedlejší koleji a bude do té doby vypouštět do atmosféry stále více skleníkových plynů,“ komentoval záměr vlády Mike Childs z ekologické organizace Friends of the Earth.

Johnson nevylučuje, že se kabinet může pokusit o ještě dřívější odstranění benzinových aut z prodeje.

Johnson nyní čelí v souvislosti s chystanou klimatickou konferencí kritice, neboť minulý týden oznámil, že akci nebude předsedat bývalá náměstkyně na ministerstvu energetiky Claire O'Neillová, kterou přitom jmenoval teprve před půl rokem.

O'Neillová v úterý rozhlasové stanici BBC Radio 4 řekla, že vláda podle ní s nynějším nastavením není schopna své cíle ohledně boje s globálním oteplováním splnit. Může za to podle ní naprostý nedostatek odhodlání a řídicích schopností současného kabinetu.

O'Neillová už dříve v dopise na adresu premiéra uvedla, že od něj navzdory slibům nedostala dostatečnou podporu, ideovou, finanční ani personální. „Moje rada pro všechny, kterým Boris (Johnson) něco slibuje – ať už jsou to voliči, světoví lídři, ministři, zaměstnanci nebo i rodinní příslušníci – je následující: nechte si to dát písemně, najděte si právníka, aby se na to podíval, a ujistěte se, že jsou v bance peníze,“ řekla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko má kvůli sankcím problém s odbytem ropy

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.
před 8 hhodinami

Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
včera v 00:41

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
6. 11. 2025

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
6. 11. 2025

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025
Načítání...