Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se dohodla s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) na rozpočtu pro příští rok. Shodly se zejména v případě sociálních služeb, kde porostou platy o deset procent a také na investicích do infrastruktury ve výši jedné miliardy korun. V navýšení přídavků na děti shoda zatím nenastala, tam jednání budou pokračovat, uvedla po společném jednání Maláčová. Šéfka státní kasy se ve čtvrtek dohodla také s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (za ANO) na rozsahu rozpočtu jejího resortu pro příští rok.
V sociálních službách dohodu máme, o přídavcích na děti se ještě bude jednat, uvedla Maláčová
„Dospěly jsme k dohodě. Já jsem měla dvě priority na státní rozpočet na příští rok. První jsou sociální služby, tam jsme se dohodly na navýšení platů a mezd všech zaměstnanců v sociálních službách o deset procent,“ uvedla Maláčová. Dodala, že mechanismus, jakým to bude probíhat, je stále předmětem jednání. Platy v sociálních službách by se měly zvýšit od ledna.
Dodala, že se shodly také na investicích do infrasturkutury v domovech seniorů ve výši jedné miliardy korun, což představuje navýšení o zhruba půl miliardy oproti letošnímu rozpočtu.
V druhé z priorit ministryně práce – v navýšení přídavků na děti – shoda zatím ale nenastala. „Dnes za ministerstvo práce a sociálních věcí zašleme představy, jsou tam různé varianty. My bychom chtěli jít po konzultacích do navýšení okruhu osob, které dostanou přídavek na dítě, ale taky do navýšení částek, tak abychom pomohli pracujícím rodinám s dětmi. Za nás je to důležitý stabilizační prvek, abychom podpořili koupěschopnost obyvatelstva,“ uvedla Maláčová. O plánu tak budou obě ministryně ještě jednat.
Ministerstvo navrhne růst přídavků, brát by je mohlo o tři sta tisíc rodin víc
Dávka by se měla podle plánu ministerstva zvýšit od ledna a nově by na ni mělo dosáhnout zhruba o 300 tisíc rodin víc, konkretizovala Maláčová. Na navýšení přídavků požaduje pro příští rok ještě 4,5 miliardy korun.
Podle ní ministerstvo návrh konzultovalo s Národní ekonomickou radou vlády (NERV) a s ekonomickým týmem krizového štábu.
Přídavek na dítě pobírají domácnosti s příjmem menším než 2,7násobek životního minima. Podle Maláčové by se hranice příjmu mohla posunout na 3,6násobek. Rodina, která by měla na dávku nárok, by tak mohla mít proti dnešku příjem o čtvrtinu vyšší. Například domácnost rodičů s pětiletým a desetiletým potomkem by místo nynějších 30 078 korun měsíčně mohla mít 40 104 korun.
Přídavek nyní činí 500, 610 či 700 korun měsíčně podle věku dítěte. Pokud aspoň jeden z rodičů pracuje, je částka o 300 korun vyšší. Podle Maláčové by se měly zvýšit částky pro „pracující rodiny“. O kolik by se jim dávka mohla zvednout, ministryně neupřesnila.
„O parametrech jsme nejednaly. Shodly jsme se, že problém chceme posunout dál. Počkám si na návrh,“ řekla Schillerová.
Maláčová věří, že se dohoda najde „v řádu týdnů“. Řekla, že její úřad pak návrh zákona připraví do několika dnů a norma by se mohla projednávat zrychleně ve stavu legislativní nouze.
V srpnu úřady práce vyplatily 159 700 přídavků na děti. Před rokem jich bylo 189 300. Výdaje za prvních osm měsíců letos činily 1,41 miliardy, loni 1,54 miliardy. Za celý minulý rok se pak vydalo celkem 2,28 miliardy korun.
Přídavek se zvyšoval od ledna 2018. Rozšířil se tehdy i okruh rodin, které na něj dosáhnou. Sociolog a člen NERV Daniel Prokop nedávno na semináři o sociálních dopadech pandemie řekl, že by zvýšení mohlo rodinám s nízkými příjmy pomoci. Uvedl, že přídavek nemá „tak negativní konotaci“ jako jiné dávky a dá se také dobře zacílit na potřebné. Zmínil i rozšíření okruhu příjemců, mluvil tehdy o posunutí hranice příjmu například na trojnásobek životního minima.
Ministerstvo práce a sociálních věcí má mít na výdaje příští rok zatím asi 702 miliardy korun. Proti návrhu je to o dvě miliardy víc na sociální služby a dotace, dohodly se Schillerová s Maláčovou.
Maláčová chtěla původně pro sociální služby zhruba tři miliardy navíc na desetiprocentní růst výdělků a na investice. Se Schillerovou se nyní dohodly na částce 1,7 miliardy. Z toho půl miliardy posílí původní půlmiliardu na investice a 1,2 miliardy poputuje do navýšení výdělků. Dalších 200 milionů navíc by mělo být na dotace na sociální pracovníky či na podporu rodin.
O 1,7 miliardy víc by mělo být na podporu zaměstnávání. Tyto peníze se ale využijí z letošních neutracených výdajů. „Je to velmi slušný kompromis,“ zhodnotila Maláčová.
Ministerstvo pro místní rozvoj dostane o 1,2 miliardy více
Rozpočet ministerstva pro místní rozvoj na příští rok se proti letošku zvýší o 1,2 miliardy korun na 29,1 miliardy korun. Jsou v něm započítány i evropské dotace. Peníze navíc půjdou na digitalizaci stavebního řízení. Po jednání s ministryní Schillerovou to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Další prioritou jsou podle ní dotační programy pro obce.
„Ministryně Schillerová vyslyšela naše přání, aby se dotační programy mohly zahájit co nejdříve. Proto ještě z letošního rozpočtu uvolní 3,1 miliardy korun. Výzvy bychom chtěli vypsat do konce října, aby se mohlo začít stavět třeba ještě na konci roku, nejpozději na jaře,“ uvedla Dostálová.
Ministerstvo podle ní vypsalo pro obce dotazníkové šetření, jak jsou na projekty připraveny. „Obce chtějí místní komunikace, veřejné budovy, chtějí řešit sportoviště, brownfieldy nebo volnočasové aktivity,“ uvedla dále Dostálová.