Sociálním službám hrozí kolaps, varují poskytovatelé. Poplašná zpráva, reaguje Běhounek

Nahrávám video

Kraje by nejpozději v pondělí měly dostat peníze na dofinancování sociálních služeb. Slíbená miliarda korun ale zajistí jejich fungování pouze na říjen, do konce roku potřebují získat ještě další miliardu. Tu mají zajistit unijní fondy. Podle Daniely Luskové z Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) ale o dotace nemohou žádat klíčoví poskytovatelé, kterým hrozí kolaps. Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek (nestr. za ČSSD) takové výroky považuje za poplašné zprávy. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) krajům v pondělí dodatečná miliarda doputovala a nyní je rozdělení peněz na nich.

V případě, že by poskytovatelé sociálních služeb nedostali druhou miliardu včas, byly by důsledky podle APSS zásadní. Pobytové služby by musely propouštět část zaměstnanců, v některých případech všechny. Vysoce závislých na péči je přitom v těchto službách dvaaosmdesát tisíc lidí. „Budeme muset zavřít topení, vodu, přestat vařit, vše, co souvisí s provozem. Lidi nemáme kam poslat, zůstanou na lůžkách bez péče,“ upozorňuje Lusková.

Hejtman Běhounek ale pesimismus odmítá jako poplašnou zprávu. „Za jedenáct let, co pamatuji, kraj nikdy nenechal sociální služby na holičkách a vždycky dokázal jejich provoz zajistit a dofinancovat. Je to umění možného a velmi bych nerad, aby se tu šířily poplašné zprávy o tom, že se něco hroutí, kolabuje, že budou propouštěni zaměstnanci a o klienty nebude postaráno,“ říká Běhounek.

Na řešení problému nedostatečných financí se podle něj soustavně pracuje. Ruku k dílu musí přiložit i sami provozovatelé, kteří by měli hledat úspory, myslí si Běhounek. „Ministryně (sociálních věcí Jana) Maláčová se maximálně snaží, já s ní komunikuji a má mou absolutní důvěru,“ dodává hejtman.

Stávající miliardu korun nedostanou jednotliví provozovatelé sociálních služeb okamžitě. Peníze musí nejprve podle řádných pravidel rozdělit krajská zastupitelstva, ta ale zasednou až v září. 

Na vyřízení dotace dva měsíce místo devíti

Zhruba dvě třetiny celkové částky poputují na platy sociálních pracovníků. Vystačí ale pouze jeden měsíc. V listopadu budou potřeba další peníze. „Asociace krajů shodně s asociací sociálních služeb požadovala dofinancování ve výši dvou miliard. Nyní máme jistotu v jedné miliardě, ta ale nepokryje výdaje letošního roku,“ upřesňuje Lusková.

Druhou miliardu slíbilo ministerstvo práce a sociálních věcí z evropských fondů. Na individuální projekty Maláčová vyčlenila z dotačního programu 1,5 miliardy. Čerpat z tohoto programu ale mohou jen někteří poskytovatelé, na peníze nedosáhnou například domovy pro seniory, v nichž je největší počet klientů sociálních služeb, ani pečovatelské služby, které mají jedenatřicet tisíc klientů, upozorňuje Lusková.

Problematickou se může ukázat i lhůta pro vyřizování žádostí o dotace, která běžně trvá až devět měsíců. Ministerstvo ale slibuje součinnost i zkrácení lhůt tak, aby kraje stihly čerpat peníze ještě v tomto roce. Zpracování žádosti by mělo trvat pouze dva měsíce. Lusková je ale skeptická, zkrátit takto administrativní proces podle ní není možné. 

Maláčová: Ministerstvo je dál ochotno řešit problémy jednotlivých zařízení

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že v pondělí krajům přišla dodatečná miliarda na dofinancování sociálních služeb pro tento rok. „Ta jedna miliarda doputovala dnes – to znamená o tři týdny dříve, než jsme původně avizovali,“ řekla Maláčová s tím, že teď je vše v rukou krajů, aby peníze rozdělily. „Na straně ministerstva práce a sociálních věcí jsme udělali maximum pro to, aby finanční prostředky doputovaly,“ dodala.  

Šéfka resortu se také ohradila vůči pondělním výrokům Daniely Luskové, kterým podle svých slov nerozumí. „Myslím, že paní Lusková plete jablka s hruškami,“ uvedla Maláčová s tím, že na situaci je podle ní potřeba se podívat komplexně. 

Ministerstvo je podle Maláčové dál ochotno řešit problémy jednotlivých zařízení. „Pokud mají jednotlivá zařízení nějaké problémy, tak ministerstvo práce a sociálních věcí je ochotno se na každou individuální situaci podívat zvlášť,“ řekla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve věku 80 let zemřel spoluzakladatel a frontman Yo Yo Bandu Richard Tesařík

Ve věku 80 let zemřel v neděli zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, který se proslavil zejména díky působení v kapele Yo Yo Band. ČTK o tom informoval jeho syn Štěpán, který řekl, že otec zemřel po nemoci. Rodina prosí o respektování soukromí. Informace o posledním rozloučení zveřejní později.
před 3 hhodinami

Rostoucími cenami pohonných hmot se v pondělí bude zabývat vláda, řekl Babiš

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.
před 4 hhodinami

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
před 4 hhodinami

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
před 5 hhodinami

Vláda do konce září rozhodne o růstu důchodů i podobě rozpočtu

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.
před 5 hhodinami

VideoRoste prodej biopotravin

Trh s biopotravinami se dál rozšiřuje. Roste spotřeba, přibývá výrobců. Před deseti lety jich bylo kolem 600, aktuálně už je to více než tisíc. Za evropskými státy je ale Česko pozadu, byť podíl ekologicky obhospodařované půdy patří k nejvyšším v Unii. Čaj a káva spolu s ovocem a zeleninou patří k produktům, které lidé v tuzemských obchodech kupují z kategorie bio nejvíce.
před 5 hhodinami

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.