Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) se nedaří dotáhnout změny vedoucí ke zlepšení úrovně sociálních služeb. Resort si je přitom sám naplánoval. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj se na tom do velké míry podepisuje dosud nepřijatá novela zákona o sociálních službách. MPSV v reakci uvedlo, že je pro něj zajištění kvalitních sociálních služeb zásadní, zavázalo se předložit novelu do konce roku.
V kontrolovaném období let 2015 až 2017 se podle kontrolorů nedařilo plnit dlouhodobé vize, cíle a opatření, které si úřad pro sociální služby sám stanovil a které jsou popsány v Národní strategii rozvoje sociálních služeb 2016 až 2025.
Mezi sedmnácti opatřeními, která měla být splněna, bylo například zvýšení podpory neformálním pečovatelům, legislativní vymezení kvality sociálních služeb nebo stanovení odborné způsobilosti zaměstnanců v sociálních službách. V době kontroly se nepodařilo dosáhnout čtrnácti z nich.
Připravovaná novela zákona o sociálních službách, která má mimo jiné sladit právní úpravu s dosavadní praxí či stabilizovat financování sociálních služeb, měla podle NKÚ nabýt účinnosti původně už v dubnu 2017. Dosud ale nebyla přijata.
Ministerstvo přiznává, že většina cílů je vázána právě na předložení novely zákona o sociálních službách, věcného záměru o sociálních pracovnících a dalších legislativních úprav, které nebyly vládou nebo parlamentem v předchozím volebním období schváleny.
NKÚ: Ministerstvo nepřimělo kraje vracet dotace
Kontroloři ministerstvu také vytýkají, že nepřimělo kraje k tomu, aby vracely nevyužité dotace. „Ty se v dalším roce staly součástí jejich rozpočtů, a MPSV tak nemohlo zkontrolovat, na co je příjemci ve skutečnosti použili. V součtu se jednalo o více než devadesát milionů korun,“ uvedl NKÚ.
Podle ministerstva je to ale vše v souladu s platnou legislativou. Podle tiskového oddělení dostaly kraje tyto peníze od poskytovatelů až po skončení dotačního roku. „Všechny prostředky, které byly krajům navráceny v průběhu dotačního roku a které kraje nedokázaly rozdělit, byly MPSV vráceny,“ uvedlo ministerstvo. Podotýká, že 90 milionů Kč je v konečném důsledku pouze 0,32 procenta z 28 miliard korun, které kraje dostaly v letech 2015 až 2017.
Úřad také porovnal dotace pobytových sociálních služeb. V roce 2017 se u dotací pro domovy pro seniory rozdělené peníze v krajích na lůžko průměrně pohybovaly od 57 do 106 tisíc korun, pro domovy pro lidi se zdravotním postižením pak od 89 do 256 tisíc korun.
Dotace na lůžko v chráněném bydlení byly v jednotlivých krajích v rozsahu od 66 do 205 tisíc korun. Kontroloři uvedli, že výši dotace MPSV na lůžko ovlivňuje řada faktorů, například výše nákladů na správu a provoz objektů či rozličná struktura klientů.
Podle ministerstva jsou rozdíly normální: „Je například zřejmé, že příspěvková organizace města, která má financování zajištěné z devadesáti procent z obecního rozpočtu, bude k dokrytí svých nákladů potřebovat z dotace MPSV mnohem menší část peněz na lůžko než například nezisková organizace, která za sebou silného zřizovatele nemá.“
Málo lidí
Stále přetrvávajícím problémem je podle úřadu také nedostatek sociálních pracovníků. „K řešení situace by mohl přispět zákon o sociálních pracovnících. Ani ten však dosud nebyl přijat,“ podotkli kontroloři.
V letech 2015 až 2017 rozdělilo MPSV mezi jednotlivé sociální služby ze svého rozpočtu 28 miliard korun. Celková výše dotací je dána zákonem, stejně jako výše podílu pro jednotlivé kraje. V Česku působí asi dva tisíce poskytovatelů sociálních služeb, kteří se starají se přibližně o 76 tisíc klientů.
