Ministerstvo práce dokončilo velkou novelu zákona o sociálních službách. Dlouho očekávaný materiál poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Změnit by se měla celá organizace těchto služeb, aby více odpovídaly potřebám lidí. To by mělo pomoci takzvaným neformálním pečujícím, tedy například příbuzným, kteří se doma starají o nemocné.
„Rodiny těžce zvládají péči, protože síť terénních služeb je nedostatečná. To je pro ně klíčová věc, aby si mohli odpočinout, mít svoje sociální vazby a kamarády, aby mohli trochu normálně žít,“ popsal stávající situaci a cestu ke zlepšení předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
Novela teď počítá s tím, že by se do plánování sociálních služeb zapojily obce. „Chceme posílit sociální práci, aby sociální pracovníci mohli předávat informace o tom, že jsou nějaké potřeby nepokryty,“ uvedl ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí David Pospíšil.
Dodal, že dalším cílem je podpora osobní asistence. Týkala by se lidí, kteří potřebují neustálou pomoc, ale na asistenty nemají dost peněz. V takových případech by stát pomohl dotací. Další zákon by pak měl vyřešit i postavení těch, kteří o blízké dlouhodobě pečují.
Příspěvek na péči vzrostl od srpna o deset procent
V rámci novely zákona o sociálních službách došlo od srpna 2016 ke zvýšení příspěvku na péči o deset procent. Příspěvek na péči dostávají handicapovaní lidé odkázaní na pomoc jiných od roku 2007. Dosud se nikdy nezvyšoval. Nárok na příspěvek má osoba starší jednoho roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb.
Příspěvek pobírá více než 330 tisíc lidí, v posledních letech na ně MPSV dávalo 20 až 21 miliard korun. Desetiprocentní valorizace od srpna by měla přijít na další miliardu.
