Pokud výrazně nepřibydou zařízení pro seniory, hrozí v dalších desetiletích kolaps péče v rámci sociálních služeb. Konstatoval to prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Do poloviny století by se podle něj měla kapacita seniorských domovů, domovů pro pacienty s demencí či pečovatelské služby minimálně zdvojnásobit.
Tuzemská populace podle statistik stárne. Zatímco v současnosti tvoří senioři nad pětašedesát let necelou pětinu obyvatel, tak na počátku čtyřicátých let tohoto století by podle projekce Českého statistického úřadu měli představovat zhruba čtvrtinu české populace a za dalších deset let už to bude devětadvacet procent. Podíl dětí se přitom mírně sníží na čtrnáct procent v roce 2040 ku šestnácti procentům v loňském roce.
Poměr lidí v produktivním věku a těch, kteří jsou naopak na jejich práci závislí, se tak bude postupně vyrovnávat. Dnes je v produktivním věku (15 až 64 let) pětašedesát procent obyvatelstva, v roce 2040 to bude o čtyři procenta méně, v roce 2050 pak jen šestapadesát procent zdejší společnosti.
Do těchto zjištění přichází Asociace poskytovatelů sociálních služeb s varováním, že pokud stát výrazně nezmění politiku financování sociálních služeb, hrozí celému systému kolaps. „Česko má ve srovnání s Evropskou unií podprůměrné kapacity pobytových služeb na počet lidí nad 65 let. Ve srovnání s původními zeměmi EU je tam výrazný propad. Skandinávské země vykazují dvojnásobnou až trojnásobnou kapacitu,“ uvedl prezident asociace Jiří Horecký.
Horecký: Služeb přibývá jen díky soukromníkům
Současně podotkl, že míst v zařízeních v Česku sice mírně přibývá, počet potřebných se ale zvedá rychleji. „Za posledních deset let byl růst České republice prakticky jen díky soukromým poskytovatelům, ať už to byly neziskové, církevní nebo soukromé subjekty,“ upozorňuje.
Beze změny podle něj hrozí, že „disponibilních služeb bude stále méně na stále vyšší poptávku“ – až se může stát, že se penzisté své služby kvůli čekací době vůbec nedočkají. Státní podpora je totiž podle něj momentálně nedostatečná, a navíc neefektivní.
Prognóza růstu bez dostatečné podpory
Oblast sociálních služeb pro seniory představuje široké portfolio, které mají za cíl pomáhat lidem tím, že se snaží zachovat jejich soběstačnost a lidskou důstojnost. Kromě domovů pro seniory nebo stacionáře se jedná o sociální poradenství, chráněné bydlení nebo terénní asistenci. A podle asociace je potřeba všude přidat tempo.
Příspěvek na péči pobírá nyní asi 355 tisíc lidí. Podle propočtů by jich v polovině století mohlo být až 734 tisíc. Lidé nad 65 let tvoří zhruba pětinu obyvatel, za pár desetiletí by to měla být téměř třetina. Přibývat bude hlavně mužů a žen ve velmi vysokém věku.
Na tisícovku osmdesátníků a starších lidí připadá v Česku zhruba 83 míst v domovech pro seniory. Pokud by se podle analýzy kapacita nezvedla, v polovině století by to bylo už jen 33 míst na tisícovku lidí nad 80 let. V domovech se zvláštním režimem pro pacienty s demencí by z nynějších 36 míst zbylo na tisícovku osmdesátiletých a starších 14 míst. Pečovatelská služba je nyní pro 31 z tisícovky lidí nad 65 let, za pár desetiletí by byla pro 20.
Aby se zachovala současná úroveň služeb, musel by se v domovech pro seniory zvednout do roku 2050 počet lůžek z 35 600 na 89 150. Většina by jich musela přibýt do roku 2035, zjistila analýza. V domovech se zvláštním režimem by místo 15 400 lůžek muselo být přes 38 500 lůžek. Pečovatelskou službu by mělo dostávat téměř 99 000 lidí místo nynějších asi 63 700, a to už do roku 2025.
Které ministerstvo je vino? Vládní strany se neshodnou
Podle asociace navíc jen letos hrozí v sociálních službách výpadek převyšující tři miliardy korun. To ministerstvo práce a sociálních věcí explicitně nerozporuje, podle šéfa odboru sociálních služeb Davida Pospíšila ale nemá podrobná data, která by to potvrzovala. A úřad vedený sociální demokracií se pak pře s ministerstvem financí drženým vládním ANO, kdo za ohrožení celého systému může.
„Snažíme se prosadit, aby ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo a v legislativě stanovilo podílové financování sociálních služeb,“ konstatovala totiž před časem šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO). Podle Pospíšila je ovšem pojem „podílové financování“ zcela neznámý a po samosprávě ho navíc resort nemůže vyžadovat.
Kritika přitom na vládní hlavu nezní jen od asociace, ale i od opozice. „Pokud nedojde k posílení financování sociálních služeb, v září pravděpodobně nastane, že v některých regionech budou některé služby výrazně omezeny. A pokud nenastane systémová změna, může dlouhodobě dojít ke kolapsu,“ varuje poslanec za ODS Jan Bauer.
„Tím, že nebudeme mít dostatečné pobytové kapacity, lidé zůstanou ve vzduchoprázdnu,“ přidává se k výtkám šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek. „A co se týče důchodů, od roku 2035, kdy půjdou do důchodu Husákovy děti, enormně vzrostou náklady i na výplatu důchodů.“
Podle ministerského úředníka Pospíšila je ale na vině státní kasa, protože jeho resort strategii udržitelnosti sociálních služeb představil už před čtyřmi lety. „Ministerstvo financí na tomto opatření dlouhodobě nechce spolupracovat. Bez spolupráce s ministerstvem financí se ve financování sociálních služeb dál neposuneme,“ říká.
