Výroba osobních aut v Česku loni klesla meziročně o 4,1 procenta na 1,105 milionu vozů. Proti předcovidovému roku 2019 to bylo o téměř 23 procent méně. Produkce se výrazněji propadla ve třetím čtvrtletí, kdy kulminovala krize na trhu s polovodiči. Ta ovlivnila také prodej nových osobních aut v Evropské unii, který loni klesl o 2,4 procenta na 9,7 milionu. V České republice ovšem prodej osobních aut naopak vzrostl, a to o 1,9 procenta na 206 876 vozů.
Více než 91 procent v Česku vyrobených vozů mířilo na zahraniční trhy, vyplývá ze zveřejněných údajů Sdružení automobilového průmyslu.
Největší tuzemská automobilka Škoda Auto vyrobila v tuzemských závodech 680 287 vozidel, což je meziroční pokles o 9,2 procenta. Nošovický Hyundai zvýšil přes čipovou krizi výrobu meziročně o 15,2 procenta na 275 tisíc automobilů. Produkce v kolínské Toyotě klesla o 8,9 procenta na 149 936 aut.
Z celkového počtu vyrobených aut bylo 121 262 elektrických, což odpovídá podílu na celkové produkci jedenáct procent.
V globálně propojeném odvětví se podle výkonného ředitele sdružení Zdeňka Petzla naplno projevily následky pandemie covidu. Autoprůmysl čelil nedostatku vstupních surovin, materiálů a klíčových komponentů. Celosvětová krize na trhu s polovodiči pak vedla k výraznému útlumu výroby automobilů po celém světě. Řada výrobců, a tedy i jejich dodavatelé, byla nucena v průběhu roku zpomalovat či zastavovat své linky. To vše při extrémním nárůstu cen vstupů, dopravy a energií.
„Odhadujeme, že kvůli čipové krizi nebylo v České republice v roce 2021 vyrobeno až 300 tisíc osobních vozidel, o která by jinak na trhu byl zájem. V roce 2022 bychom se opět mohli vrátit k růstovým hodnotám, byť situace s dodávkami čipů i dalších komponentů zůstává nadále napjatá,“ dodal Petzl.
Více vyráběla Tatra
Produkce autobusů loni meziročně klesla o 2,4 procenta na 4947 vozidel. Produkce ve vysokomýtském Iveco klesla o 3,4 procenta na 4365 autobusů, SOR Libchavy naopak výrobu zvýšil o 4,9 procenta na 552 vozů, z toho šedesát bylo s čistě elektrickým pohonem. Škoda Electric vyrobila v minulém roce šest autobusů.
Společnost Tatra Trucks, která je mezi členy sdružení jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila 1262 aut, tedy o 6,9 procenta více než v roce 2020. Z toho v Česku automobilka umístila 486 vozidel. Výroba přívěsů a návěsů se loni v Česku zvýšila o 10,5 procenta na 29 231 kusů.
Produkce motorek Jawa Moto loni meziročně vzrostla o 87,2 procenta na 1035 strojů. Jawě se dařilo především na českém trhu se 791 prodanými kusy.
Prodej aut v Unii loni klesl
Prodej nových osobních aut v Evropské unii loni klesl o 2,4 procenta na 9,7 milionu. Za propadem je hlavně nedostatek polovodičů, který ovlivnil výrobu automobilů v celém roce, ale zejména ve druhém pololetí. Ve své zprávě to v úterý uvedlo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). V České republice prodej osobních aut naopak vzrostl, a to o 1,9 procenta na 206 876 vozů.
V prosinci se prodej nových aut v EU meziročně snížil šestý měsíc za sebou, tentokrát o 22,8 procenta na 795 295 vozů. Většina trhů v tomto regionu zaznamenala dvouciferný pokles, včetně čtyř největších. V Itálii pokles prodeje činil 27,5 procenta, v Německu 26,9 procenta, ve Španělsku 18,7 procenta a ve Francii o 15,1 procenta.
Německo také za celý loňský rok zaznamenalo pokles prodeje o deset procent. V porovnání s rokem 2019 je to propad o téměř milion vozů. „Na ostatních velkých trzích EU se situace v loňském roce vyvíjela o něco příznivěji. Nárůst (v rámci celého roku) zaznamenala Francie i Itálie, respektive dvě třetiny unijních zemí, a proto lze propad zcela jednoznačně připisovat právě zmiňovanému Německu,“ domnívá se analytik ČSOB Petr Dufek.
„Mimochodem v plusu byla i neunijní Británie, která i nadále zůstává třetím největším trhem s osobními automobily v Evropě,“ dodal. Prodej se v prosinci zvýšil v Bulharsku, Chorvatsku, Lotyšsku a ve Slovinsku. V České republice v prosinci prodej nových osobních aut meziročně klesl o 20,3 procenta na 16 208.
Z větších výrobců se v prosinci nedařilo skupině Volkswagen, která v EU prodala meziročně o 31,6 procenta aut méně. Automobilce Škoda Auto, která je součástí skupiny, prodej v EU meziročně klesl o 28,9 procenta na 38 861 aut. Za celý loňský rok skupině Volkswagen prodej klesl o 4,8 procenta. Škodě Auto pak o 9,8 procenta.
„Ačkoliv objem prodaných aut v Česku vykazuje meziroční růst, čísla se nadále nedají srovnat s hodnotami před pandemií. Celý loňský rok byl poznamenaný zejména tím, že automobilky nebyly schopny vyrábět dostatečný počet aut kvůli nedostatku čipů. Z naší zkušenosti víme, že některé modely je téměř nemožné sehnat. Dlouhé čekací lhůty a rostoucí ceny řadu zájemců o nové auto odradily a dá se očekávat, že podobná situace bude panovat i v roce 2022,“ míní ředitel společnosti Driveto Adam Szabó.
Čipů je málo, některé automobilky i tak prospívají
Výrazně nižší prodej (minus 25 procent) měla v prosinci skupina Stellantis, jejíž součástí jsou značky Peugeot, Fiat nebo Citroën. O 21,6 procenta klesl v prosinci prodej skupině Toyota. Nejvýrazněji ale klesl prodej značkám Honda (o 53,7 procenta), Jaguar Land Rover (o 43,3 procenta) a Mazda (o 42,6 procenta).
Ze statistik jednotlivých výrobců aut nicméně vyplývá, že i v době problémů s dodávkami čipů nebo na propadajícím se trhu je možné dál růst. Příkladem je podle analytika Dufka zejména Hyundai, který podle statistik loni prodal o 18,4 procenta aut více než v předchozím roce. Podobně japonská automobilka Toyota loni zvýšila prodej o devět procent.
