V červenci pokračoval růst cen výrobců, v průmyslu a zemědělství ale zmírnil

Nahrávám video
Události: Ceny výrobců v červenci dál rostly
Zdroj: ČT24

Meziroční růst cen výrobců přetrvával i v červenci. Nejvýrazněji stouply opět v zemědělství, a to o 39,8 procenta. Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o 26,8 procenta, ceny stavebních prací o třináct procent a ceny tržních služeb pro podniky o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zdražování v průmyslu a zemědělství ale oproti červnu zpomalilo. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Podle ekonomů tlak na růst cen v nebližším období nepoleví.

Meziměsíčně nebyl posun cen v jednotlivých odvětvích tak jednotný jako v meziročním srovnání. Stouply ceny ve stavebnictví o rovné jedno procento a v průmyslu se zvýšily o 0,3 procenta.

Naopak v zemědělství ceny oproti předchozímu měsíci klesly o 3,6 procenta a snížily se také mírně ve službách o 0,8 procenta.

Meziročně se ceny všech výrobců zvyšují nepřetržitě skoro od začátku loňského roku. V letošním roce už růst v jednotlivých měsících zrychlil až na desítky procent. „Zatímco situace na surovinových trzích se zklidňuje, náklady na energie ve firmách dál prudce narůstají. To není vývoj, který už by indikoval konec současné inflační epizody. Zvlášť když aktuální zmírnění výrobní inflace jde vlastně na vrub jen pozitivnějšímu vývoji v rafinérském průmyslu,“ uvedl hlavní ekonom Credita Petr Dufek. Tlaky na růst cen tak podle něj zůstanou vysoké i v dalších měsících.

S tím se ztotožňuje i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Česká ekonomika i nadále čelí cenovým tlakům ze strany energií, červencovou statistiku o vývoji výrobních cen je proto dobré číst s určitou rezervou, jakkoliv průmysl i zemědělství příjemně překvapily ve smyslu zmírnění meziročního cenového růstu,“ upozornil. Vrchol výrobní i spotřebitelské inflace podle něj českou ekonomiku teprve čeká.

„Musíme se připravit na to, že v dalších měsících nám budou zdražovat ceny energií. Ale protože ty se dnes projevují prakticky ve výrobě všeho, tak i obecná inflace bude nejspíše dále zrychlovat,“ souhlasil i hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Zdražování obilovin, brambor, zeleniny i masa

V zemědělství stouply oproti loňsku nejvíce ceny v rostlinné výrobě, a to o 51 procent. Třeba ceny obilovin se zvýšily o 63 procent, olejnin o 50 procent, brambor o 49,1 procenta, čerstvé zeleniny o 21,2 procenta a ovoce o 9,4 procenta. V živočišné výrobě růst dosáhl 25,8 procenta. U drůbeže statistici zaznamenali zdražení o 29 procent, u vajec o 28,6 procenta, u skotu o 27,8 procenta, u mléka o 27,2 procenta a u jatečných prasat o 17,8 procenta.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je vysoké číslo u růstu cen zemědělských výrobců způsobeno výrazným nárůstem vstupních nákladů. „A také je to způsobeno tím, že zemědělství startovalo na relativně nízké úrovni,“ podotkl. Upozornil také, že to rozhodně ještě není konec. „Nárůst nejste schopni promítnout okamžitě, většinou je postupný,“ dodal.

„Vstupy zemědělcům meziročně vzrostly o desítky až stovky procent. Když se budeme bavit například o minerálních hnojivech, tam to bylo 300, v některých případech i 500 procent,“ vyčíslil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Nahrávám video
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha k růstu cen výrobců
Zdroj: ČT24

Ve Dvoře Seletice chovají skot na maso. To sami zpracovávají i prodávají. V posledních měsících museli ceny zvedat už několikrát. „Průběžně zdražujeme. Samozřejmě musí to mít nějakou únosnou mez, abychom se nedostali za hranu toho, kdy lidé přestanou nakupovat,“ řekl farmář Pavel Peška.

V Knínicích na Blanensku doufají, že obilí i další produkty prodají za dobré ceny tak, aby zůstali v černých číslech. I je totiž trápí rostoucí náklady na provoz. „Zdražilo v podstatě všechno – včetně hnojiv, chemie. Veškeré vstupy, které dáváme do výroby,“ sdělil ředitel společnosti Agrospol Knínice Ladislav Menšík.

A podobně jako zemědělcům rostou náklady také obchodníkům. To vše se pak promítne do cen na pultech. „Aby se nějakým způsobem stabilizovala nebo dokonce klesla cena potravin, tak by se muselo něco stát s cenami vstupů. A ty rostou geometrickou řadou,“ upozornila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Už nyní lidé kvůli vysoké inflaci omezují nákupy. „Začínají se bát. Odkládají nákupy, které nemusí udělat. Vidíme to třeba na oblečení, obuvi pro dospělé, na drobné elektronice,“ popsal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Stále více lidí se kvůli vysokým cenám obrací na potravinové banky. Jenže ty už se také potýkají s nedostatkem. Chybí mouka, mléko nebo cukr. A ubývá i drobných dárců. Ministerstvo zemědělství slibuje pomoc ve výši dvaceti milionů. Požádali o ni už například v potravinové bance v Ledči nad Sázavou, kam nyní chodí pro jídlo o třetinu více lidí než obvykle.

Uhlí zdražilo o desítky procent, zájem o něj roste

V průmyslu meziročně zdražily zejména energie, a to o 54,5 procenta. Ceny průmyslových výrobců bez započtení energií stouply jen o 18 procent. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu se zvýšily o 49,8 procenta a chemických látek a výrobků o 47,1 procenta. V těžbě a dobývání činilo zdražení 30,4 procenta a u obecných kovů a kovodělných výrobků 23,8 procenta.

Lidé si podle obchodníků připlatí i víc za uhlí, meziročně zdražilo až o desítky procent. Suroviny je zatím dostatek, problémy jsou někde ale například s černým uhlím. Výrazně se meziročně zvýšil zájem lidí o nákup uhlí, a to především kvůli obavám z nedostatku a ceny plynu.

V Česku se v letošním prvním pololetí vytěžilo 16,42 milionu tun hnědého uhlí, meziročně o pětinu více. Naopak těžba černého uhlí klesla o téměř polovinu na 709 tisíc tun. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví pak byly v červenci meziročně vyšší o 21,7 procenta. Ve službách vzrostly oproti loňsku ceny za reklamní služby a průzkum trhu o 22,5 procenta, za služby v oblasti zaměstnání o 17,1 procenta a za skladování a podpůrné služby v dopravě o 14,6 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 18 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 22 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...