V červenci pokračoval růst cen výrobců, v průmyslu a zemědělství ale zmírnil

Nahrávám video

Meziroční růst cen výrobců přetrvával i v červenci. Nejvýrazněji stouply opět v zemědělství, a to o 39,8 procenta. Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o 26,8 procenta, ceny stavebních prací o třináct procent a ceny tržních služeb pro podniky o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zdražování v průmyslu a zemědělství ale oproti červnu zpomalilo. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Podle ekonomů tlak na růst cen v nebližším období nepoleví.

Meziměsíčně nebyl posun cen v jednotlivých odvětvích tak jednotný jako v meziročním srovnání. Stouply ceny ve stavebnictví o rovné jedno procento a v průmyslu se zvýšily o 0,3 procenta.

Naopak v zemědělství ceny oproti předchozímu měsíci klesly o 3,6 procenta a snížily se také mírně ve službách o 0,8 procenta.

Meziročně se ceny všech výrobců zvyšují nepřetržitě skoro od začátku loňského roku. V letošním roce už růst v jednotlivých měsících zrychlil až na desítky procent. „Zatímco situace na surovinových trzích se zklidňuje, náklady na energie ve firmách dál prudce narůstají. To není vývoj, který už by indikoval konec současné inflační epizody. Zvlášť když aktuální zmírnění výrobní inflace jde vlastně na vrub jen pozitivnějšímu vývoji v rafinérském průmyslu,“ uvedl hlavní ekonom Credita Petr Dufek. Tlaky na růst cen tak podle něj zůstanou vysoké i v dalších měsících.

S tím se ztotožňuje i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Česká ekonomika i nadále čelí cenovým tlakům ze strany energií, červencovou statistiku o vývoji výrobních cen je proto dobré číst s určitou rezervou, jakkoliv průmysl i zemědělství příjemně překvapily ve smyslu zmírnění meziročního cenového růstu,“ upozornil. Vrchol výrobní i spotřebitelské inflace podle něj českou ekonomiku teprve čeká.

„Musíme se připravit na to, že v dalších měsících nám budou zdražovat ceny energií. Ale protože ty se dnes projevují prakticky ve výrobě všeho, tak i obecná inflace bude nejspíše dále zrychlovat,“ souhlasil i hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Zdražování obilovin, brambor, zeleniny i masa

V zemědělství stouply oproti loňsku nejvíce ceny v rostlinné výrobě, a to o 51 procent. Třeba ceny obilovin se zvýšily o 63 procent, olejnin o 50 procent, brambor o 49,1 procenta, čerstvé zeleniny o 21,2 procenta a ovoce o 9,4 procenta. V živočišné výrobě růst dosáhl 25,8 procenta. U drůbeže statistici zaznamenali zdražení o 29 procent, u vajec o 28,6 procenta, u skotu o 27,8 procenta, u mléka o 27,2 procenta a u jatečných prasat o 17,8 procenta.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je vysoké číslo u růstu cen zemědělských výrobců způsobeno výrazným nárůstem vstupních nákladů. „A také je to způsobeno tím, že zemědělství startovalo na relativně nízké úrovni,“ podotkl. Upozornil také, že to rozhodně ještě není konec. „Nárůst nejste schopni promítnout okamžitě, většinou je postupný,“ dodal.

„Vstupy zemědělcům meziročně vzrostly o desítky až stovky procent. Když se budeme bavit například o minerálních hnojivech, tam to bylo 300, v některých případech i 500 procent,“ vyčíslil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Nahrávám video

Ve Dvoře Seletice chovají skot na maso. To sami zpracovávají i prodávají. V posledních měsících museli ceny zvedat už několikrát. „Průběžně zdražujeme. Samozřejmě musí to mít nějakou únosnou mez, abychom se nedostali za hranu toho, kdy lidé přestanou nakupovat,“ řekl farmář Pavel Peška.

V Knínicích na Blanensku doufají, že obilí i další produkty prodají za dobré ceny tak, aby zůstali v černých číslech. I je totiž trápí rostoucí náklady na provoz. „Zdražilo v podstatě všechno – včetně hnojiv, chemie. Veškeré vstupy, které dáváme do výroby,“ sdělil ředitel společnosti Agrospol Knínice Ladislav Menšík.

A podobně jako zemědělcům rostou náklady také obchodníkům. To vše se pak promítne do cen na pultech. „Aby se nějakým způsobem stabilizovala nebo dokonce klesla cena potravin, tak by se muselo něco stát s cenami vstupů. A ty rostou geometrickou řadou,“ upozornila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Už nyní lidé kvůli vysoké inflaci omezují nákupy. „Začínají se bát. Odkládají nákupy, které nemusí udělat. Vidíme to třeba na oblečení, obuvi pro dospělé, na drobné elektronice,“ popsal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Stále více lidí se kvůli vysokým cenám obrací na potravinové banky. Jenže ty už se také potýkají s nedostatkem. Chybí mouka, mléko nebo cukr. A ubývá i drobných dárců. Ministerstvo zemědělství slibuje pomoc ve výši dvaceti milionů. Požádali o ni už například v potravinové bance v Ledči nad Sázavou, kam nyní chodí pro jídlo o třetinu více lidí než obvykle.

Uhlí zdražilo o desítky procent, zájem o něj roste

V průmyslu meziročně zdražily zejména energie, a to o 54,5 procenta. Ceny průmyslových výrobců bez započtení energií stouply jen o 18 procent. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu se zvýšily o 49,8 procenta a chemických látek a výrobků o 47,1 procenta. V těžbě a dobývání činilo zdražení 30,4 procenta a u obecných kovů a kovodělných výrobků 23,8 procenta.

Lidé si podle obchodníků připlatí i víc za uhlí, meziročně zdražilo až o desítky procent. Suroviny je zatím dostatek, problémy jsou někde ale například s černým uhlím. Výrazně se meziročně zvýšil zájem lidí o nákup uhlí, a to především kvůli obavám z nedostatku a ceny plynu.

V Česku se v letošním prvním pololetí vytěžilo 16,42 milionu tun hnědého uhlí, meziročně o pětinu více. Naopak těžba černého uhlí klesla o téměř polovinu na 709 tisíc tun. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví pak byly v červenci meziročně vyšší o 21,7 procenta. Ve službách vzrostly oproti loňsku ceny za reklamní služby a průzkum trhu o 22,5 procenta, za služby v oblasti zaměstnání o 17,1 procenta a za skladování a podpůrné služby v dopravě o 14,6 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
před 1 hhodinou

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 2 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 19 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.