V červenci pokračoval růst cen výrobců, v průmyslu a zemědělství ale zmírnil

Nahrávám video

Meziroční růst cen výrobců přetrvával i v červenci. Nejvýrazněji stouply opět v zemědělství, a to o 39,8 procenta. Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o 26,8 procenta, ceny stavebních prací o třináct procent a ceny tržních služeb pro podniky o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zdražování v průmyslu a zemědělství ale oproti červnu zpomalilo. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Podle ekonomů tlak na růst cen v nebližším období nepoleví.

Meziměsíčně nebyl posun cen v jednotlivých odvětvích tak jednotný jako v meziročním srovnání. Stouply ceny ve stavebnictví o rovné jedno procento a v průmyslu se zvýšily o 0,3 procenta.

Naopak v zemědělství ceny oproti předchozímu měsíci klesly o 3,6 procenta a snížily se také mírně ve službách o 0,8 procenta.

Meziročně se ceny všech výrobců zvyšují nepřetržitě skoro od začátku loňského roku. V letošním roce už růst v jednotlivých měsících zrychlil až na desítky procent. „Zatímco situace na surovinových trzích se zklidňuje, náklady na energie ve firmách dál prudce narůstají. To není vývoj, který už by indikoval konec současné inflační epizody. Zvlášť když aktuální zmírnění výrobní inflace jde vlastně na vrub jen pozitivnějšímu vývoji v rafinérském průmyslu,“ uvedl hlavní ekonom Credita Petr Dufek. Tlaky na růst cen tak podle něj zůstanou vysoké i v dalších měsících.

S tím se ztotožňuje i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Česká ekonomika i nadále čelí cenovým tlakům ze strany energií, červencovou statistiku o vývoji výrobních cen je proto dobré číst s určitou rezervou, jakkoliv průmysl i zemědělství příjemně překvapily ve smyslu zmírnění meziročního cenového růstu,“ upozornil. Vrchol výrobní i spotřebitelské inflace podle něj českou ekonomiku teprve čeká.

„Musíme se připravit na to, že v dalších měsících nám budou zdražovat ceny energií. Ale protože ty se dnes projevují prakticky ve výrobě všeho, tak i obecná inflace bude nejspíše dále zrychlovat,“ souhlasil i hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Zdražování obilovin, brambor, zeleniny i masa

V zemědělství stouply oproti loňsku nejvíce ceny v rostlinné výrobě, a to o 51 procent. Třeba ceny obilovin se zvýšily o 63 procent, olejnin o 50 procent, brambor o 49,1 procenta, čerstvé zeleniny o 21,2 procenta a ovoce o 9,4 procenta. V živočišné výrobě růst dosáhl 25,8 procenta. U drůbeže statistici zaznamenali zdražení o 29 procent, u vajec o 28,6 procenta, u skotu o 27,8 procenta, u mléka o 27,2 procenta a u jatečných prasat o 17,8 procenta.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je vysoké číslo u růstu cen zemědělských výrobců způsobeno výrazným nárůstem vstupních nákladů. „A také je to způsobeno tím, že zemědělství startovalo na relativně nízké úrovni,“ podotkl. Upozornil také, že to rozhodně ještě není konec. „Nárůst nejste schopni promítnout okamžitě, většinou je postupný,“ dodal.

„Vstupy zemědělcům meziročně vzrostly o desítky až stovky procent. Když se budeme bavit například o minerálních hnojivech, tam to bylo 300, v některých případech i 500 procent,“ vyčíslil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Nahrávám video

Ve Dvoře Seletice chovají skot na maso. To sami zpracovávají i prodávají. V posledních měsících museli ceny zvedat už několikrát. „Průběžně zdražujeme. Samozřejmě musí to mít nějakou únosnou mez, abychom se nedostali za hranu toho, kdy lidé přestanou nakupovat,“ řekl farmář Pavel Peška.

V Knínicích na Blanensku doufají, že obilí i další produkty prodají za dobré ceny tak, aby zůstali v černých číslech. I je totiž trápí rostoucí náklady na provoz. „Zdražilo v podstatě všechno – včetně hnojiv, chemie. Veškeré vstupy, které dáváme do výroby,“ sdělil ředitel společnosti Agrospol Knínice Ladislav Menšík.

A podobně jako zemědělcům rostou náklady také obchodníkům. To vše se pak promítne do cen na pultech. „Aby se nějakým způsobem stabilizovala nebo dokonce klesla cena potravin, tak by se muselo něco stát s cenami vstupů. A ty rostou geometrickou řadou,“ upozornila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Už nyní lidé kvůli vysoké inflaci omezují nákupy. „Začínají se bát. Odkládají nákupy, které nemusí udělat. Vidíme to třeba na oblečení, obuvi pro dospělé, na drobné elektronice,“ popsal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Stále více lidí se kvůli vysokým cenám obrací na potravinové banky. Jenže ty už se také potýkají s nedostatkem. Chybí mouka, mléko nebo cukr. A ubývá i drobných dárců. Ministerstvo zemědělství slibuje pomoc ve výši dvaceti milionů. Požádali o ni už například v potravinové bance v Ledči nad Sázavou, kam nyní chodí pro jídlo o třetinu více lidí než obvykle.

Uhlí zdražilo o desítky procent, zájem o něj roste

V průmyslu meziročně zdražily zejména energie, a to o 54,5 procenta. Ceny průmyslových výrobců bez započtení energií stouply jen o 18 procent. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu se zvýšily o 49,8 procenta a chemických látek a výrobků o 47,1 procenta. V těžbě a dobývání činilo zdražení 30,4 procenta a u obecných kovů a kovodělných výrobků 23,8 procenta.

Lidé si podle obchodníků připlatí i víc za uhlí, meziročně zdražilo až o desítky procent. Suroviny je zatím dostatek, problémy jsou někde ale například s černým uhlím. Výrazně se meziročně zvýšil zájem lidí o nákup uhlí, a to především kvůli obavám z nedostatku a ceny plynu.

V Česku se v letošním prvním pololetí vytěžilo 16,42 milionu tun hnědého uhlí, meziročně o pětinu více. Naopak těžba černého uhlí klesla o téměř polovinu na 709 tisíc tun. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví pak byly v červenci meziročně vyšší o 21,7 procenta. Ve službách vzrostly oproti loňsku ceny za reklamní služby a průzkum trhu o 22,5 procenta, za služby v oblasti zaměstnání o 17,1 procenta a za skladování a podpůrné služby v dopravě o 14,6 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 8 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 13 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.