Už je čas... oslavit narozeniny. Hodinky Prim začaly tikat před sedmdesáti lety

V socialistickém Československu byla značka Prim téměř synonymem pro náramkové hodinky. Jejich historie se začala psát před sedmdesáti lety, 6. listopadu 1949, když v Novém Městě nad Metují vznikla pobočka národního podniku Chronotechna, který už ve Šternberku vyráběl budíky a nástěnné hodiny.

Před sedmdesáti lety měla nová pobočka tehdejší Chronotechny za úkol vyvinout a zavést do výroby československé náramkové hodinky. Podařilo se a Československo se tak v druhé polovině 50. let stalo jednou z mála zemí, které dokázaly vyrábět náramkové hodinky včetně strojku.

Jako základ posloužila novoměstským inženýrům starší francouzská konstrukce a první návrh hodinek spatřil světlo světa v roce 1952,  první hodinky pod značkou Spartak pak byly vyrobeny o dva roky později.

V roce 1957 začala sériová výroba hodinek už pod názvem Prim, první zákazníci si je mohli koupit v následujícím roce. A jeden z nejpopulárnějších modelů s názvem Orlík se začal vyrábět v roce 1965.

Hodinek se značkou Prim se v Novém Městě nad Metují vyrobilo do konce 80. let kolem 15 milionů a na trhu jsou k dostání dodnes. Produkují je ale dvě firmy, které spolu od roku 2001 vedou spor o používání ochranné známky.

Kořeny sporu o Prim sahají do 60. let

Kořeny sporu o značku sahají až do 60. let, kdy se novoměstský závod oddělil od šternberské Chronotechny. Nový podnik, pojmenovaný Elton, oficiálně vznikl v lednu 1969 a nadále vyráběl náramkové hodinky, které doplňovala produkce pro československou armádu.

Otázku označení náramkových hodinek ale nikdo neřešil – nadále nesly jméno Prim, stejně jako budíky a nástěnné hodiny ze Šternberka. Ochrannou známku si Chronotechna zaregistrovala až v roce 1984 a Elton ji i nadále mohl používat.

Situace se zkomplikovala až na začátku 90. let; na novoměstskou továrnu tvrdě dopadl konec zbrojní výroby, oba podniky se potýkaly také s výrazným poklesem poptávky po svých výrobcích. Firmy se navíc začaly přít o podmínky používání ochranné známky, spor ale v roce 1996 nakonec vyústil v dohodu.

Ta však vydržela jen tři roky a poté začaly spory nanovo. Novoměstský výrobce, který se od roku 2000 nazývá Elton hodinářská, se poté pokusil značku Prim koupit, místo peněz chtěl ale sumu uhradit započtením smluvní pokuty za porušení dohody. Šternberská firma poté ochrannou známku prodala společnosti MPM-Quality z Frýdku-Místku a začaly soudní spory.

V letech 2008 a 2012 bylo u soudů v Olomouci a v Brně rozhodnuto, že značku Prim mohou používat obě firmy, ty však vedou nadále spory. V roce 2015 Úřad průmyslového vlastnictví firmě MPM-Quality na základě soudního rozhodnutí vymazal ochrannou známku Prim pro náramkové hodinky a pro některé další výrobky ji ponechal. Tento výmaz je podle mluvčí firmy Elton hodinářská Adély Dittmanové pravomocný navzdory tomu, že jej firma MPM-Quality znovu soudně napadla.

V první polovině letošního roku se začala soudně projednávat další žaloba MPM-Quality na Elton hodinářskou kvůli tomu, že Elton hodinářská použila ve sdělení zákazníkovi ve vztahu k hodinkám Prim od MPM-Quality slova „nepravé“ a „falešné“. Elton hodinářská se naopak soudně domáhá zastavení prodeje některých modelů hodinek Prim od MPM-Quality.

Trh nabízí „primky“ dvojího druhu, liší se cenou

A na trhu jsou mezitím dále k dostání „primky“ dvojího druhu, což může běžnému zákazníku poněkud zamotat hlavu. Firma MPM-Quality nabízí hodinky, které pro ni vyrábějí továrny v Asii a jejichž cena se pohybuje v řádech tisíců korun. Novoměstský výrobce se ale už před lety vydal jinou cestou, jeho hodinky jsou určeny pro náročnější klientelu.

Hodinky s mechanickým strojkem, vyrobeným přímo v Novém Městě nad Metují, dnes stojí více než čtyřicet tisíc korun, zatímco cena hodinek se švýcarským bateriovým strojkem se pohybuje kolem deseti tisíc korun. Ročně tu padesátka místních zaměstnanců vyrobí celkem asi 3000 hodinek, z nichž mechanické primky s vlastním kalibrem tvoří zhruba polovinu.

K éře výroby vlastních hodinových strojků se firma Elton hodinářská vrátila před deseti lety a navázala tak na dlouholetou tradici továrny v Novém Městě nad Metují.

Firma sází na speciální edice

Letos novoměststká firma očekává zvýšení tržeb asi o deset procent na více než 60 milionů korun z loňských 55,8 milionu. Růstu pomáhají právě narůstající prodeje mechanických hodinek s vlastními strojky, ale i různé limitované edice. 

Například k letošnímu kulatému výročí založení připravila společnost speciální edici sedmdesáti mechanických hodinek Spartak, což byly první hodinky, které novoměstský závod na začátku 50. let minulého století vyrobil. „Prodej edice byl zahájen v polovině září. V tuto chvíli je již všech 70 kusů závazně rezervováno,“ uvedl Kozel ke speciální edici hodinek Spartak s prodejní cenou 70 tisíc korun za jedny.

O limitované edice je zájem vždy. Například jarní edice Aviatik měla 50 kusů a prodána byla do tří týdnů. V nadcházejících dnech ještě Elton představí třicetikusovou edici hodinek k událostem let 1989 a 1918.

Pro rok 2020 Elton podle Kozla počítá s dalším růstem tržeb na úrovni 12 až 15 procent. „Nosnými se opět stanou naše originální hodinky PRIM s vlastními manufakturně vyráběnými strojky. Zaměřujeme se i na postupné pronikání na zahraniční trhy,“ uvedl předseda představenstva společnosti Milan Kozel.

O hodinky je zájem v Japonsku

Zatím podnik vyváží asi pět procent produkce, a to do Japonska. Podporu prodejů si Elton slibuje také od nového butiku, který otevřel v září v centru Prahy. Další vlastní prodejny má Elton v Ostravě, Brně a v Novém Městě nad Metují. Ročně Elton hodinářská vyrobí kolem 700 hodinek s mechanickým strojkem a do 2000 hodinek s bateriovým strojkem.

Elton, který je majetkově od roku 2016 členem holdingu Czechoslovak Group, loni vykázal ztrátu 10,4 milionu korun po předloňském minusu 14,6 milionu korun. Letos se chce firma podle Kozla dostat v zisku na „kladnou nulu“. Na další roky plánuje kladný hospodářský výsledek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 9 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
včera v 20:21

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...