Už je čas... oslavit narozeniny. Hodinky Prim začaly tikat před sedmdesáti lety

V socialistickém Československu byla značka Prim téměř synonymem pro náramkové hodinky. Jejich historie se začala psát před sedmdesáti lety, 6. listopadu 1949, když v Novém Městě nad Metují vznikla pobočka národního podniku Chronotechna, který už ve Šternberku vyráběl budíky a nástěnné hodiny.

Před sedmdesáti lety měla nová pobočka tehdejší Chronotechny za úkol vyvinout a zavést do výroby československé náramkové hodinky. Podařilo se a Československo se tak v druhé polovině 50. let stalo jednou z mála zemí, které dokázaly vyrábět náramkové hodinky včetně strojku.

Jako základ posloužila novoměstským inženýrům starší francouzská konstrukce a první návrh hodinek spatřil světlo světa v roce 1952,  první hodinky pod značkou Spartak pak byly vyrobeny o dva roky později.

V roce 1957 začala sériová výroba hodinek už pod názvem Prim, první zákazníci si je mohli koupit v následujícím roce. A jeden z nejpopulárnějších modelů s názvem Orlík se začal vyrábět v roce 1965.

Hodinek se značkou Prim se v Novém Městě nad Metují vyrobilo do konce 80. let kolem 15 milionů a na trhu jsou k dostání dodnes. Produkují je ale dvě firmy, které spolu od roku 2001 vedou spor o používání ochranné známky.

Kořeny sporu o Prim sahají do 60. let

Kořeny sporu o značku sahají až do 60. let, kdy se novoměstský závod oddělil od šternberské Chronotechny. Nový podnik, pojmenovaný Elton, oficiálně vznikl v lednu 1969 a nadále vyráběl náramkové hodinky, které doplňovala produkce pro československou armádu.

Otázku označení náramkových hodinek ale nikdo neřešil – nadále nesly jméno Prim, stejně jako budíky a nástěnné hodiny ze Šternberka. Ochrannou známku si Chronotechna zaregistrovala až v roce 1984 a Elton ji i nadále mohl používat.

Situace se zkomplikovala až na začátku 90. let; na novoměstskou továrnu tvrdě dopadl konec zbrojní výroby, oba podniky se potýkaly také s výrazným poklesem poptávky po svých výrobcích. Firmy se navíc začaly přít o podmínky používání ochranné známky, spor ale v roce 1996 nakonec vyústil v dohodu.

Ta však vydržela jen tři roky a poté začaly spory nanovo. Novoměstský výrobce, který se od roku 2000 nazývá Elton hodinářská, se poté pokusil značku Prim koupit, místo peněz chtěl ale sumu uhradit započtením smluvní pokuty za porušení dohody. Šternberská firma poté ochrannou známku prodala společnosti MPM-Quality z Frýdku-Místku a začaly soudní spory.

V letech 2008 a 2012 bylo u soudů v Olomouci a v Brně rozhodnuto, že značku Prim mohou používat obě firmy, ty však vedou nadále spory. V roce 2015 Úřad průmyslového vlastnictví firmě MPM-Quality na základě soudního rozhodnutí vymazal ochrannou známku Prim pro náramkové hodinky a pro některé další výrobky ji ponechal. Tento výmaz je podle mluvčí firmy Elton hodinářská Adély Dittmanové pravomocný navzdory tomu, že jej firma MPM-Quality znovu soudně napadla.

V první polovině letošního roku se začala soudně projednávat další žaloba MPM-Quality na Elton hodinářskou kvůli tomu, že Elton hodinářská použila ve sdělení zákazníkovi ve vztahu k hodinkám Prim od MPM-Quality slova „nepravé“ a „falešné“. Elton hodinářská se naopak soudně domáhá zastavení prodeje některých modelů hodinek Prim od MPM-Quality.

Trh nabízí „primky“ dvojího druhu, liší se cenou

A na trhu jsou mezitím dále k dostání „primky“ dvojího druhu, což může běžnému zákazníku poněkud zamotat hlavu. Firma MPM-Quality nabízí hodinky, které pro ni vyrábějí továrny v Asii a jejichž cena se pohybuje v řádech tisíců korun. Novoměstský výrobce se ale už před lety vydal jinou cestou, jeho hodinky jsou určeny pro náročnější klientelu.

Hodinky s mechanickým strojkem, vyrobeným přímo v Novém Městě nad Metují, dnes stojí více než čtyřicet tisíc korun, zatímco cena hodinek se švýcarským bateriovým strojkem se pohybuje kolem deseti tisíc korun. Ročně tu padesátka místních zaměstnanců vyrobí celkem asi 3000 hodinek, z nichž mechanické primky s vlastním kalibrem tvoří zhruba polovinu.

K éře výroby vlastních hodinových strojků se firma Elton hodinářská vrátila před deseti lety a navázala tak na dlouholetou tradici továrny v Novém Městě nad Metují.

Firma sází na speciální edice

Letos novoměststká firma očekává zvýšení tržeb asi o deset procent na více než 60 milionů korun z loňských 55,8 milionu. Růstu pomáhají právě narůstající prodeje mechanických hodinek s vlastními strojky, ale i různé limitované edice. 

Například k letošnímu kulatému výročí založení připravila společnost speciální edici sedmdesáti mechanických hodinek Spartak, což byly první hodinky, které novoměstský závod na začátku 50. let minulého století vyrobil. „Prodej edice byl zahájen v polovině září. V tuto chvíli je již všech 70 kusů závazně rezervováno,“ uvedl Kozel ke speciální edici hodinek Spartak s prodejní cenou 70 tisíc korun za jedny.

O limitované edice je zájem vždy. Například jarní edice Aviatik měla 50 kusů a prodána byla do tří týdnů. V nadcházejících dnech ještě Elton představí třicetikusovou edici hodinek k událostem let 1989 a 1918.

Pro rok 2020 Elton podle Kozla počítá s dalším růstem tržeb na úrovni 12 až 15 procent. „Nosnými se opět stanou naše originální hodinky PRIM s vlastními manufakturně vyráběnými strojky. Zaměřujeme se i na postupné pronikání na zahraniční trhy,“ uvedl předseda představenstva společnosti Milan Kozel.

O hodinky je zájem v Japonsku

Zatím podnik vyváží asi pět procent produkce, a to do Japonska. Podporu prodejů si Elton slibuje také od nového butiku, který otevřel v září v centru Prahy. Další vlastní prodejny má Elton v Ostravě, Brně a v Novém Městě nad Metují. Ročně Elton hodinářská vyrobí kolem 700 hodinek s mechanickým strojkem a do 2000 hodinek s bateriovým strojkem.

Elton, který je majetkově od roku 2016 členem holdingu Czechoslovak Group, loni vykázal ztrátu 10,4 milionu korun po předloňském minusu 14,6 milionu korun. Letos se chce firma podle Kozla dostat v zisku na „kladnou nulu“. Na další roky plánuje kladný hospodářský výsledek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 14 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 21 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 23 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
27. 4. 2026Aktualizováno27. 4. 2026
Načítání...