Už je čas... oslavit narozeniny. Hodinky Prim začaly tikat před sedmdesáti lety

V socialistickém Československu byla značka Prim téměř synonymem pro náramkové hodinky. Jejich historie se začala psát před sedmdesáti lety, 6. listopadu 1949, když v Novém Městě nad Metují vznikla pobočka národního podniku Chronotechna, který už ve Šternberku vyráběl budíky a nástěnné hodiny.

Před sedmdesáti lety měla nová pobočka tehdejší Chronotechny za úkol vyvinout a zavést do výroby československé náramkové hodinky. Podařilo se a Československo se tak v druhé polovině 50. let stalo jednou z mála zemí, které dokázaly vyrábět náramkové hodinky včetně strojku.

Jako základ posloužila novoměstským inženýrům starší francouzská konstrukce a první návrh hodinek spatřil světlo světa v roce 1952,  první hodinky pod značkou Spartak pak byly vyrobeny o dva roky později.

V roce 1957 začala sériová výroba hodinek už pod názvem Prim, první zákazníci si je mohli koupit v následujícím roce. A jeden z nejpopulárnějších modelů s názvem Orlík se začal vyrábět v roce 1965.

Hodinek se značkou Prim se v Novém Městě nad Metují vyrobilo do konce 80. let kolem 15 milionů a na trhu jsou k dostání dodnes. Produkují je ale dvě firmy, které spolu od roku 2001 vedou spor o používání ochranné známky.

Kořeny sporu o Prim sahají do 60. let

Kořeny sporu o značku sahají až do 60. let, kdy se novoměstský závod oddělil od šternberské Chronotechny. Nový podnik, pojmenovaný Elton, oficiálně vznikl v lednu 1969 a nadále vyráběl náramkové hodinky, které doplňovala produkce pro československou armádu.

Otázku označení náramkových hodinek ale nikdo neřešil – nadále nesly jméno Prim, stejně jako budíky a nástěnné hodiny ze Šternberka. Ochrannou známku si Chronotechna zaregistrovala až v roce 1984 a Elton ji i nadále mohl používat.

Situace se zkomplikovala až na začátku 90. let; na novoměstskou továrnu tvrdě dopadl konec zbrojní výroby, oba podniky se potýkaly také s výrazným poklesem poptávky po svých výrobcích. Firmy se navíc začaly přít o podmínky používání ochranné známky, spor ale v roce 1996 nakonec vyústil v dohodu.

Ta však vydržela jen tři roky a poté začaly spory nanovo. Novoměstský výrobce, který se od roku 2000 nazývá Elton hodinářská, se poté pokusil značku Prim koupit, místo peněz chtěl ale sumu uhradit započtením smluvní pokuty za porušení dohody. Šternberská firma poté ochrannou známku prodala společnosti MPM-Quality z Frýdku-Místku a začaly soudní spory.

V letech 2008 a 2012 bylo u soudů v Olomouci a v Brně rozhodnuto, že značku Prim mohou používat obě firmy, ty však vedou nadále spory. V roce 2015 Úřad průmyslového vlastnictví firmě MPM-Quality na základě soudního rozhodnutí vymazal ochrannou známku Prim pro náramkové hodinky a pro některé další výrobky ji ponechal. Tento výmaz je podle mluvčí firmy Elton hodinářská Adély Dittmanové pravomocný navzdory tomu, že jej firma MPM-Quality znovu soudně napadla.

V první polovině letošního roku se začala soudně projednávat další žaloba MPM-Quality na Elton hodinářskou kvůli tomu, že Elton hodinářská použila ve sdělení zákazníkovi ve vztahu k hodinkám Prim od MPM-Quality slova „nepravé“ a „falešné“. Elton hodinářská se naopak soudně domáhá zastavení prodeje některých modelů hodinek Prim od MPM-Quality.

Trh nabízí „primky“ dvojího druhu, liší se cenou

A na trhu jsou mezitím dále k dostání „primky“ dvojího druhu, což může běžnému zákazníku poněkud zamotat hlavu. Firma MPM-Quality nabízí hodinky, které pro ni vyrábějí továrny v Asii a jejichž cena se pohybuje v řádech tisíců korun. Novoměstský výrobce se ale už před lety vydal jinou cestou, jeho hodinky jsou určeny pro náročnější klientelu.

Hodinky s mechanickým strojkem, vyrobeným přímo v Novém Městě nad Metují, dnes stojí více než čtyřicet tisíc korun, zatímco cena hodinek se švýcarským bateriovým strojkem se pohybuje kolem deseti tisíc korun. Ročně tu padesátka místních zaměstnanců vyrobí celkem asi 3000 hodinek, z nichž mechanické primky s vlastním kalibrem tvoří zhruba polovinu.

K éře výroby vlastních hodinových strojků se firma Elton hodinářská vrátila před deseti lety a navázala tak na dlouholetou tradici továrny v Novém Městě nad Metují.

Firma sází na speciální edice

Letos novoměststká firma očekává zvýšení tržeb asi o deset procent na více než 60 milionů korun z loňských 55,8 milionu. Růstu pomáhají právě narůstající prodeje mechanických hodinek s vlastními strojky, ale i různé limitované edice. 

Například k letošnímu kulatému výročí založení připravila společnost speciální edici sedmdesáti mechanických hodinek Spartak, což byly první hodinky, které novoměstský závod na začátku 50. let minulého století vyrobil. „Prodej edice byl zahájen v polovině září. V tuto chvíli je již všech 70 kusů závazně rezervováno,“ uvedl Kozel ke speciální edici hodinek Spartak s prodejní cenou 70 tisíc korun za jedny.

O limitované edice je zájem vždy. Například jarní edice Aviatik měla 50 kusů a prodána byla do tří týdnů. V nadcházejících dnech ještě Elton představí třicetikusovou edici hodinek k událostem let 1989 a 1918.

Pro rok 2020 Elton podle Kozla počítá s dalším růstem tržeb na úrovni 12 až 15 procent. „Nosnými se opět stanou naše originální hodinky PRIM s vlastními manufakturně vyráběnými strojky. Zaměřujeme se i na postupné pronikání na zahraniční trhy,“ uvedl předseda představenstva společnosti Milan Kozel.

O hodinky je zájem v Japonsku

Zatím podnik vyváží asi pět procent produkce, a to do Japonska. Podporu prodejů si Elton slibuje také od nového butiku, který otevřel v září v centru Prahy. Další vlastní prodejny má Elton v Ostravě, Brně a v Novém Městě nad Metují. Ročně Elton hodinářská vyrobí kolem 700 hodinek s mechanickým strojkem a do 2000 hodinek s bateriovým strojkem.

Elton, který je majetkově od roku 2016 členem holdingu Czechoslovak Group, loni vykázal ztrátu 10,4 milionu korun po předloňském minusu 14,6 milionu korun. Letos se chce firma podle Kozla dostat v zisku na „kladnou nulu“. Na další roky plánuje kladný hospodářský výsledek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
před 1 hhodinou

Zástupci vlády a odborů budou jednat o zvýšení platů, koalice projedná rozpočet

Zástupci vlády a odborů budou ve čtvrtek pokračovat ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. V poledne se sejdou ve Strakově akademii. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že by se dohoda ve čtvrtek mohla uzavřít. Na schůzku o platech by mělo navázat koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
před 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
včera v 07:00

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...