Ačkoliv výsledek řeckých voleb neznamená podle analytiků konec problémů, protože dluh země je stále vysoký a Atény se potýkají s řadou dalších brzd ekonomického rozvoje, trhy na novou vládu zareagovaly prudkým poklesem výnosů řeckých státních dluhopisů. To je dobrá zpráva, protože země si tak může teď půjčovat levněji. Podle analytiků tak trhy vyjádřily naději, že se vítězná Nová demokracie znovu zaměří na posílení hospodářské obnovy země.
Jeden viditelný dopad v souvislosti s volbami nastal takřka okamžitě – výnosy řeckých státních dluhopisů klesly, u desetiletých o 0,14 procentního bodu a jsou teď těsně nad dvěma procenty. „To poukazuje na naději, kterou v novém premiérovi vidí investoři,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Roklen Dominik Stroukal. Výnosy se totiž vyvíjejí opačně k cenám – pokud je tedy o dluhopisy zájem a jejich cena se zvyšuje, výnosy klesají. V konečném důsledku to znamená, že země si může půjčovat za nižší úrok.
„Řecko již pro širší investiční publikum nepředstavuje zásadnější téma, jako tomu bylo například v roce 2015. Situace se obecně zlepšila a Helénská republika se vrátila na dluhový trh. Zatímco před čtyřmi lety se výnosy desetiletých dluhopisů vyšplhaly na dvacet procent, aktuálně si Řecko půjčuje za přijatelná dvě procenta,“ podotkl analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Na druhou stranu, jak upozorňuje Stroukal, zatímco u nás se už nějakou dobu mluví o přehřáté ekonomice, Řecko od finanční krize v roce 2008 zažilo jen pouhé tři roky hospodářského růstu. „Nebo ještě jinak, dnes má řecká ekonomika stejný výkon jako v roce 2003. Řekům se podařilo ve 21. století ztratit 15 let,“ pozastavuje se.
Výsledek voleb tak podle něho neznamená konec řeckých problémů. Řecký dluh vyjádřený jako podíl na hrubém domácím produktu vyskočil v krizi před osmi lety nad 170 procent a dnes je pořád kolem 175 %. „Problém tedy ani zdaleka nebyl vyřešen, pouze opadla panika,“ míní Stroukal.
„Řekové už mají plné zuby vysokých daní, slabého (ekonomického) růstu a vysoké nezaměstnanosti,“ řekl deníku The Financial Times (FT) profesor Aris Hatzis z Aténské univerzity. Podle FT ale čeká Mitsotakise v novém úřadu hodně práce. „Nikdo neví, nač státní rozpočet přijde jeho záměr snížit daně, možná doufá, že přesvědčí EU k toleranci ohledně fiskálních pravidel eurozóny,“ napsal deník.
Není tak podle Stroukala divu, že lidé v Řecku vzhlíží k jakékoliv změně, i kdyby měla být jen kosmetická. „Samotný optimismus ale k mírnému nakopnutí růstu může stačit,“ dodává Stroukal, což bylo dobře vidět právě na zmíněném ostrém poklesu výnosů řeckých dluhopisů.
Řecká ekonomika totiž rostla nyní dva roky po sobě, což se naposledy podařilo před krizí v letech 2006 a 2007. Nezaměstnanost v Řecku už několik let setrvale klesá, je však stále vysoká – přes osmnáct procent a u mladých je více než dvojnásobná. Pro srovnání: na vrcholu krize, mezi lety 2013 a 2014, se míra nezaměstnanosti v Řecku pohybovala kolem 27,5 procenta.
„Přestože Syriza tak pomohla dostat nejzadluženější ekonomiku eurozóny zpět na udržitelnou trajektorii, potýká se tato země stále s řadou problémů. Růst HDP sice vykazuje pozitivní dynamiku, poslední čísla však skončila pod odhady ekonomů,“ konstatuje Pfeiler.
Voliči ale neodměnili bývalou vládu a zvolili si změnu. „Zaprvé očekávali od radikální Syrizy radikální politiku, ale dostali jen umírněnou. Část voličů tak minulá vláda ztratila kvůli nesplněným slibům. Opozice naopak získala, protože v době klesající nezaměstnanosti a rostoucí ekonomiky mají lidé menší tendence volit radikální strany,“ vysvětluje Stroukal.
S cílem maximalizovat volební potenciál schválila nedávno Syriza sérii opatření, která trh hodnotí jako nepříliš rozpočtově odpovědná. Řecká ekonomika je stále závislá na prostředcích ze záchranných balíčků mezinárodních finančních institucí, připomíná Pfeiler.
Ty přitom bedlivě sledují, zda Řecko dodržuje naordinované rozpočtové limity. „Jelikož by poslední opatření Syrizy mohla vést k jejich neplnění, bude jedním z prvních úkolů Nové demokracie zajistit udržitelný stav veřejných financí,“ konstatuje.
Středopravá Nová demokracie (ND) tak plánuje provést reformu daňového systému, zatočit s přebujelou byrokracií a opět učinit z Řecka atraktivnější destinaci pro zahraniční investice.
A v čem bude tedy konat jinak než Syriza? „Obecně, Syriza jako extrémní levice schválila jen tolik tržních opatření, kolik bylo nezbytně nutné pro poskytnutí záchranných balíčků atd. Takže, co se týká například zahraničních investic, přislíbil nový předseda vlády Kyriakos Mitsotakis více privatizovat státní majetek nebo nižší daně,“ míní Pfeiler.
Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka však není jisté, zda nižší daně ještě nezhorší hospodaření Řecka, které musí splácet ohromné dluhy z minulosti. „V případě, že by trhy přestaly věřit, že Řecko dokáže své dluhy splácet, zvýšily by se úrokové sazby na řeckých dluhopisech a v zemi by opět mohla vypuknout dluhová krize. Nová vláda proto bude mít jen malý manévrovací prostor, v kterém se může pohybovat,“ míní Křeček.
Nová demokracie se tak pravděpodobně podle něho pokusí o masovou privatizaci veřejného majetku, kterou odmítala předchozí vláda Alexise Tsiprase. „Tím by nová vláda získala kapitál na provádění potřebných změn. V případě, že však reformy nebudou úspěšné, zhorší se situace pro následující vlády, které již nebudou mít co prodávat. Řekové by si proto měli dát pozor, aby do soukromých rukou prodávali jen nestrategické majetky, které nebudou v budoucnu potřebovat,“ zdůrazňuje Křeček.
Jeden z klíčových cílů představuje rovněž stabilizaci bankovního systému. Tamní finanční domy udržují ve svých bilancích velké množství problémových úvěrů. Jejích podíl na celkových aktivech bank se pohybuje v řádu desítek procent. „Pro srovnání: váha špatných úvěrů pro peněžní ústavy v eurozóně dosahuje pouze jednotek procent,“ připomíná.
Nová demokracie slibuje i v tomhle změnu, ovšem jak bude vypadat, na to si budou muset Řekové zřejmě počkat. „Spíš to bude téma, se kterým se bude muset potýkat. V uplynulých letech se řešilo, jak řeckou ekonomiku vůbec nastartovat. To se povedlo, nyní bude potřeba se vypořádat se sekundárními symptomy řecké krize,“ vysvětluje Pfeiler.
A vypořádat se ND bude muset podle ekonomů i s dalším problémem, který představuje nemovitostní trh. Velké množství nemovitostí v Řecku končí v nucených aukcích. To vede k propadu tamního realitního trhu. „V aukcích tyto nemovitosti nezřídka kupují právě banky, což činí jejich bilance zranitelnějšími a vytváří tak začarovaný kruh,“ dodává Pfeiler.
Evropská komise už v minulosti také značně kritizovala otázku insolvenčního zákona. Ten má mimo jiné řešit problém domácností neschopných splácet hypotéky. Podle evropských úředníků jsou příliš velkorysé vůči vlastníkům domů, a tak hrozí podle EK jeho zneužívání.
Nový premiér Mitsotakis to teď nebude mít podle Stroukala snadné. Přestože slibuje tržní reformy a už samotný slib ekonomice pomáhá, pokud by se mu reformy nepodařilo dotáhnout, nebo dokonce ani začít, mohlo by mít zklamání pro Řecko fatální důsledky. „Nejzadluženější evropská ekonomika je extrémně citlivá na úroky ze svých dluhopisů a větší růst by ji mohl dostat do stejných problémů, které měla na začátku dekády,“ konstatuje Stroukal.
Na druhou stranu připomíná, že Mitsotakisovi hraje do karet Evropská centrální banka. „I sebemenší změny tak budou vypadat jako úspěšné, byť to bude spíše výsledek činnosti ECB. To by mohlo optimismus ještě posílit a Řecko by se mohlo po dlouhé době odrazit k silnějšímu a hlavně trvalejšímu růstu,“ dodává Stroukal.
Deník FT ale také připomněl, že končící premiér Tsipras byl sice „poražen“, nikoli však drtivě. „Není mnoho opozičních stran v Evropě, které by z vlády odešly s 32procentní podporou voličů,“ napsal list.
A ani podle analytika BBC Marka Lowena nemusí mít Tsipras ještě své dny sečteny. „Restrukturalizuje se v opozici a bude čekat za scénou, aby využil jakéhokoli přešlapu nového řeckého lídra,“ míní Lowen.
Tsipras sliboval v roce 2015 skoncovat s úspornými opatřeními, která žádali mezinárodní věřitelé. „Pod tlakem EU a kontroly věřitelů a pod hrozbou grexitu (řeckého odchodu) z eurozóny musel udělat ponižující obrat a podepsal třetí balík pomoci vyžadující další úsporná opatření,“ připomněl Lowen.
