Inspektoři Evropské komise kritizovali Atény na konci února za to, že pokrok v reformách zabraňujících nové krizi je minimální. V té souvislosti se objevují signály, že by slíbené finanční injekce mohly vyschnout. Přitom o pár dní později mezinárodní agentura Moody's zvýšila Řecku rating, a to naopak optimismus investorů vůči nejzadluženější zemi eurozóny posílilo. Běžní občané však mají „stabilně mizernou náladu“. Čtyři z deseti Řeků míní, že se situace v zemi spíše zhoršuje. Zároveň klesá výrazně konzumace masa, mléka, čerstvé zeleniny i ovoce, a dokonce i olivového oleje, který je v tomto jihoevropském státě doma.
Zvedá se Řecko ze dna, nebo je to jen zdání? Ekonomy straší nedobytné hypotéky
Řecko ve světle brexitu, italské recese a dalších evropských událostí vypadá jako dávná krize uložená hluboko v evropském podvědomí. V tomto týdnu se ale opět připomněla. Země pravděpodobně nedostane peníze, které slíbili evropští věřitelé postupně uvolňovat po ukončení posledního záchranného balíku v uplynulém roce. Proč?
„Řecko stále pravidelně navštěvují inspektoři Evropské komise a ti se shodli, že pokrok v reformách zabraňujících nové krizi je minimální. Jedná se především o nedotažené privatizace, vysoké dluhy státu vůči soukromému sektoru a na prvním místě otázku nového insolvenčního zákona. Ten má řešit problémy domácností neschopných splácet své hypotéky,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Návrh zákona je totiž tak štědrý vůči vlastníkům domů, že podle Evropské komise hrozí jeho zneužívání. Mohlo by docházet ke strategickým insolvencím a nová legislativa by pak ve finále podle Komise zhoršila platební morálku domácností i bilance řeckých bank. „Tedy pravý opak toho, co bylo původně zamýšleno,“ připomíná Bureš.
Vláda premiéra Alexise Tsiprase vyhlíží volby, které se uskuteční nejpozději v říjnu. Podle agentury Bloomberg kondici Řecka příliš nepomohla – ať již pomalou realizací dohodnutých opatření nebo přijetím některých politických rozhodnutí, včetně zvýšení minimální mzdy a navrhovaných dotací na hypotéky.
Vydání dluhopisů: nádech normality, který přiláká investory
Zmíněná zpráva věřitelů Řecka z 27. února – respektive rozšířená zpráva o dohledu nad Řeckem – konstatuje, že „Atény musí plně splnit seznam šestnácti dosud nevyřešených reforem, a to i přes značný pokrok při provádění některých z nich. A pokud se nepodaří dokončit všechny před zasedáním ministrů financí eurozóny 11. března, bude podle úřadujících představitelů Evropské unie pravděpodobně vyplacení pozastaveno,“ uvedl na svých stránkách Bloomberg.
Ačkoli Řecko opustilo mezinárodní záchranný program loni v létě, musí ještě provést řadu strukturálních reforem, které mají zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a posílit finanční systém tak, aby se v budoucnu podobná krize již neopakovala. Odměnou pro něho za plnění úkolů mají být právě finanční transfery: převod toho, co Evropská centrální banka (ECB) vydělala na držbě řeckých dluhopisů zpět do Řecka. Země má tak z EU dostat postupně do roku 2022 okolo pěti miliard eur.
Pokud bude finanční pomoc zastavena, Atény to tentokrát podle oslovených analytiků sice „nepoloží“, protože rezervy hotovosti jsou vysoké. Na druhou stranu to může být negativní signál pro investory.
„Komise by zastavením financování řekla, že se Řecko přece jen ještě nevrací do normálních kolejí. Nálada na řeckém dluhopisovém trhu přitom nebyla v posledních týdnech vůbec špatná. Pokud se ale Komise rozhodne na Řecko přitlačit a zastaví finanční pomoc, nemusí se Aténám v březnu úplně podle představ podařit plánovaný prodej desetiletého dluhopisu,“ dodává Bureš.
Investoři totiž minulý pátek dostali pozitivní signál, když Agentura Moody's zlepšila hodnocení úvěrové spolehlivosti země na B1 z předchozí známky B3. Zdůvodnila to právě výsledky programu reforem. Řecko pak následně oznámilo, že chystá na tento týden novou emisi se splatností deset let, což bude první emise s takovou dobou splatnosti po téměř dekádě.
Graf níže tak ukazuje, jak klesal v posledních měsících „strach“ z Řecka, a s ním klesaly i výnosy dluhopisů. A naopak k tomu rostla jejich cena, přesně naopak než u Itálie. Výnosy se totiž vyvíjejí opačně k cenám – pokud je tedy o dluhopisy zájem a jejich cena se zvyšuje, výnosy klesají.
Výnosy desetiletých dluhopisů (v %)
V konečném důsledku to znamená, že země si může půjčovat za nižší úrok. Například výnos nedávno vydaných pětiletých dluhopisů klesl na 2,79 procenta. Je nejníže za dobu, co byly před dvěma týdny uvedeny na trh.
„Jedná se o nádech normality, která je klíčová k přilákání investorů. I když tato nová hodnocení jsou křehká a podmíněná primárním přebytkem dalších let, globální část krize je přece jen zvládnutá. A investoři existují,“ říká expert na Řecko a poradce pro tuto oblast, který žije v Česku, Yiannis Koreček. Například nedávno přijel do Řecka Elon Musk, aby založil místní pobočku firmy Tesla – s cílem vytvořit podmínky pro energeticky nezávislé ostrovy. A to není podle Korečka jediný úspěch poslední doby.
„Je to vidět i v menších, přesto důležitých projektech. Například Google si zvolil řecké noviny Protothema.gr jako globální případovou studii pro marketingově nejlepší výkon (best practise) ve svých kampaních, což je velký úspěch,“ zdůraznil.
Upozornil na příliv globálních projektů často zaštítěných úspěšnými Řeky v zahraničí, jako jsou třeba konference SingularityU. „Pomáhají zemi dostat se do nové éry technologií a pomoci novým startupům, které byly dlouho v těžké pozici,“ dodal Koreček.
Index všeobecných cenných papírů v Aténách se od počátku roku 2019 zvýšil o 13 procent, připomíná Bloomberg. A tak zatímco Řecko nyní platí za půjčení na více než deset let zhruba 3,7 procenta, na vrcholu dluhové krize v roce 2012 to pro srovnání bylo 37 procent.
Řecko roste, ale spotřeba masa i oleje klesá
Jaká je tedy ve skutečnosti situace Řeků? Řecko roste nejrychleji od roku 2007 a užívá si po delší době období relativní stability, připomíná ekonom Bureš. Na druhou stranu s sebou táhne dál řadu nepříjemných problémů, které prosakují běžným životem každého Řeka.
„Zkráceně lze říci, že nálada je stabilně mizerná. Z různých možných průzkumů vyplývá, že 75 procent lidí je nespokojeno s ekonomickou situací, kdy jen pětina si myslí, že se zlepšuje, pro třicet procent je stejná, ale čtyřicet procent lidí míní, že se zhoršuje. Lepší se však na druhou stranu vztah k EU: 52 % to vidí kladně, osm neutrálně, 38 záporně,“ říká Koreček.
V ulicích už sice chudoba vidět příliš není, protože v Řecku funguje rodinný středomořský sociální model, tedy o nezaopatřené se postará širší rodina na svůj úkor. Na první pohled tak i podle Korečka vypadá vše normálně. „Charity už nefungují jako v těch nejhorších letech, přestože jsou místa, kam se chodí lidé najíst, i když nejsou klasifikováni jako bezdomovci,“ říká.
Pravdou však podle pozorovatelů je, že mizí kvalitnější produkty na úkor levnějších a loni se oproti roku 2010 propadlo nakupováni o pětinu. Spotřeba hovězího a jehněčího spadla o čtvrtinu, skoro o 45 procent spadla spotřeba cukru a červeného masa a o čtvrtinu klesla konzumace čerstvého ovoce a zeleniny. Mléčných výrobků se zkonzumuje o 25 procent méně. „A olivového oleje, v zemi, kde je doma, se použije o 18 procent méně. Naopak u luštěnin a kuřecího stoupla o deset procent a o čtrnáct se zvedla konzumace těstovin, o osm procent rýže,“ komentuje nové zvyklosti Koreček.
Dražší jsou pak i káva nebo víno, vzhledem ke zvýšení sazby DPH z 9 na 23 procent.
Reformy v Řecku
Naopak to, že se v Řecku stále stávkuje, považuje spíš za běžné vyjádření nesouhlasu, které patří ke koloritu řecké společnosti. „Navíc, pokud stávka nevybočuje z norem, tak se o ní nepíše,“ poznamenal.
Jedno zemětřesení však podle něho hrozí. Mohlo by to představovat zrušení speciální pojistky u nemovitostí, u zmíněných hypoték, které lidé nejsou schopni splácet. „Protesty proti Makedonii na mne spíše působily jako vyústění situace, ale dlouhodobě dojde k akceptaci a normalizaci,“ dodává s odvoláním na Prespanskou dohodu, která vyvolala řadu protestů. Ta byla podepsána ministry zahraničí Makedonie Nikolou Dimitrovem a Řecka Nikem Kociasem 17. června 2018 a má ukončit spor o název Makedonie a normalizovat makedonsko-řecké vztahy.
Řecký vývoj tak vnímá jako obojaký. „Dobrý i špatný. V srpnu země po osmi letech opustila záchranný program. Tím by se de facto měla stát zpět nezávislou zemí, ale tak tomu pochopitelně není. Nyní jsou splátky půjčky z memoranda (záchranného programu) oddáleny, momentální závazky se plní, ale finanční stabilita, především bank, je nesmírně křehká. Banky jsou stále omezeny kapitálovými kontrolami a tato omezení znemožňují plný provoz,“ konstatuje expert na Řecko Koreček.
Ačkoliv oživení Řecka nabírá na síle, stále jde tak podle mnohých pouze o zotavení z ničivé recese. Jedna z největších překážek budoucího růstu je právě schopnost bank poskytnout půjčky reálné ekonomice, zdůraznil Bloomberg. Vláda funguje na základě italského modelu, který pomáhá bankám snížit jejich expozice na nesplácené úvěry, které na konci června činily 88,6 miliard eur. Čeká se, že by ministr financí Euclid Tsakalotos mohl získat souhlas pro plán úřadů Evropské unie zaměřených na pomoc státům.
I řecká centrální banka přišla se svým plánem, který musí ještě vláda schválit a který by mohl běžet současně s plánem ministerstva financí. Akcie bank se ale dále drží u svých historických minim, což značí, že investoři nevěří, že se zabrání potřebě většího kapitálu.
Nezaměstnanost klesá, přebytky jsou. Ale…
Přestože zatím poslední „vysvědčení“, které teď Komise pravidelně Řecku vystavuje a hodnotí v něm pokroky v reformách, nedopadlo nejlépe, podle pozorovatelů existuje i několik pozitivních skutečností.
„Jedním je třeba předpokládaný ekonomický růst za rok 2018 o 2,2 procenta, což je vzhledem k situaci úspěšné,“ říká Koreček. A Komise ve své zprávě předpokládá další zrychlování reálného HDP – z odhadovaných dvou procent za rok 2018 na letošní 2,2 až na 2,3 procenta v roce 2020.
Scénář makroekonomického vývoje Řecka podle Komise (meziroční změna v %)
V Řecku se také zlepšuje podle evropských inspektorů situace na trhu práce, kde ubývá nezaměstnaných. Listopadová mimosezonní nezaměstnanost klesla na 18,5 procenta (přičemž dlouhodobá dosahuje výše 13,5) ze svého vrcholu 28 procent z let kolem roku 2013. „I když údaj hodně zkresluje drastický ekonomický exodus obyvatelstva, je to pokrok,“ dodává Koreček. Nicméně mladých bez práce je stále 39,1 procenta. Mladí Řekové tak odchází ze země dlouhodobě, hovoří se o půl milionu lidí mimo zemi.
Komise očekává, že letos poroste rychle spotřeba, a to i vzhledem k plánovanému růstu minimální mzdy o 11 procent, o kterém rozhodla tamní vláda. Má to ale svá rizika. Jak zmínil Bloomberg, toto rozhodnutí překvapilo věřitele – ti ho považují za riziko jak pro oživení investic, tak pro celkovou konkurenceschopnost země a její růst. Přesto by toto opatření mohlo mít v roce 2019 krátkodobý kladný čistý fiskální dopad, zmiňuje zpráva.
Co se ale určitě řecké vládě podle ekonomů daří, je plnit slib udržení kladných primárních rozpočtových přebytků. A to nad stanovený plán ve výši 3,5 procenta. „V roce 2016 to bylo 4,2, o rok později čtyři procenta. Loňský rok ještě přesný výsledek není, ale zřejmě to bude více než 3,7 procenta,“ dodává Koreček.
Obrat Řecka od fiskálního hýření k pravidelným přebytkům rozpočtu je klíčovým faktorem, který mu umožnil vymanit se z pout záchranného programu. „To je ale nyní ohroženo soudním řízením o ústavnosti penzijních škrtů schválených v roce 2013. Pokud soud rozhodne, že se tyto penze mají vracet, mohla by tato jednorázová položka činit údajně až 15 miliard eur, neboli osm procent HDP,“ připomněl Bloomberg.
Riziko zvyšují ale i politici, kteří před volbami přicházejí s velkými sliby. Vláda vedená stranou Syriza premiéra Alexise Tsiprase oznámila program expanze, který zahrnuje 25 tisíc nových pracovních míst ve veřejném sektoru. Opoziční strana nové demokracie lídra Kyriakose Mitsotakise slibuje ambiciózní snižování daní.
Hypotéky. Tady hrozí opravdu průšvih
Komise kritizuje především otázku insolvenčního zákona. Ten má mimo jiné řešit problém domácností neschopných splácet hypotéky. Podle evropských úředníků jsou příliš velkorysé vůči vlastníkům domů, a tak hrozí podle EK jeho zneužívání.
Oddlužení řeší tzv. Zákon Katseli pojmenovaný podle bývalé ministryně Luky Katseli, který je platný od léta 2010 – z doby první mezinárodní půjčky. Prošel několika změnami, jedna proběhla roku 2015 a druhá v loňském létě.
Říká prakticky to, že ke kompletnímu oddlužení může přijít zcela nemajetný člověk, který je dlouho nezaměstnaný nebo má vážné zdravotní potíže. A co se hypoték týče, tak tam platí tzv. ochrana hlavní nemovitosti. Což znamená, že se splacená částka může snížit na částku o trochu vyšší, než by byla ta, kdy banka nemovitost prodává nuceně. Žadatel o ochranu nemovitosti pak musí prokázat, že nové splácení je pro něho udržitelné. Podle Komise je však právě tohle zneužívané.
„Zneužívání skutečně hrozí a projevuje se to i na soudních případech, kdy 42 procent žádostí o získání ochrany nemovitosti je odmítnuto z důvodu, že žadatel o půjčku věděl, že na nemovitost dlouhodobě nedosáhne. Na druhou stranu dnes jsou hypotéky v Řecku nedostupným zbožím. Šance na její získání je malá. Navíc na rozdíl od Česka je financováno maximálně 70 % nemovitosti a screening žadatele je mnohem hlubší. Splnění všech podmínek však není žádnou zárukou jejího získání,“ vysvětluje Koreček.
Cílem je ale podle něho zbavit se poloviny nesplácených hypotečních úvěrů a 85 procent spotřebních úvěrů. „Probíhat to má tak, že bankovní účty dlužníků se otevřou a kompletní data o dlužníkovi si budou moci banky předat, následkem čehož budou proti neplatičům vedena soudní řízení a dražby,“ upřesňuje.
Průšvih však v případě hypoték hrozí podle něho zřejmě při každém řešení. „Protože pokud by na druhou stranu došlo k vyjmutí tohoto ochranného prvku, může dojít opravdu k vážnému otřesu vzhledem k tomu, jak moc se realitní trh propadl, a kdy tak nějak po deseti letech došlo k přijmutí nové reality – tedy vysoké chudoby, mizerné vyhlídky do budoucna, vyrovnání se s odlivem mozků, nerození žádných dětí,“ vysvětluje Koreček.
„A pokud to nebyla tolik diskutovaná Prespanská dohoda, tak toto by již určitě vyvolalo předčasné volby,“ dodává.
Návrh totiž „vyvolává vážné obavy, pokud jde o jeho dopad na kulturu plateb a bankovní bilance, a jeho celkový návrh by mohl umožnit strategické selhání“, uvedla Evropská komise ve své rozšířené zprávě o dohledu nad Řeckem. Podle zprávy totiž musí být vyřešeno velké množství projektových a technických detailů
V nejbližších dnech by nicméně měl být řeckému parlamentu předložen návrh nové právní úpravy v této oblasti. Podle dvou vládních úředníků se má doladit s věřiteli i řeckými bankami, uvedl Bloomberg. Jak však poznamenal i Wall Street Journal, je otázkou, „zda nová úprava evropské úředníky uspokojí“.
Systém výběru daní se zlepšil
Další reformní oblasti, které zaostávají, zahrnují například privatizaci dálnice nebo jmenování 69 správních tajemníků v celém veřejném sektoru. A příjmy z privatizace byly také nižší, než se očekávalo, a to v důsledku přetrvávajícího zpoždění – viz níže uvedený graf. Ten porovnává cíle stanovené auditory v rámci reforem s reálnými výnosy.
Řecké příjmy z privatizace byly nižší, než se očekávalo, a to v důsledku přetrvávajícího zpoždění
Navzdory přání Komise byla také snížena DPH na pěti ostrovech nejvíce zatížených uprchlickou krizí. „S cílem nalákat více turistů a vybalancovat tuto nepříjemnou sociální situaci,“ dodává Koreček. Podle výpočtů jde ale o poměrně malý zásah, konkrétně něco přes padesát milionů eur, jak lze vyčíst ze zprávy.
Daří se také lépe systematizovat jednotnou daň z nemovitosti, nepovedlo se naopak dotáhnout systém dlužníků na daních sociálního/penzijního pojištění. Penzijní a důchodová reforma je v podstatě souvislý proces, který prošel největší proměnou v roce 2012. Dodnes ale nejsou všechny aspekty plně přijaty. Soudy například musí rozhodnout o platnosti některých schémat.
Díky předchozímu masivnímu narovnání se ale podle Korečka momentálně nejedná o nejhorší problém. Problém je spíše sociální – případy, kdy na takový důchod je navázáno více osob několika generací. „Jedna z reforem má být právě i vyšší ‚zavádění‘ sociálního státu, protože v Řecku existuje úplné minimum různých dávek. Ale rozvětvený sociální systém ještě dlouho nebude realizovatelný. Jedná se spíše o menší pilotní projekty,“ dodává.
Obyvatele Řecka čekají každopádně na podzim parlamentní volby, zřejmě 13. října. Výrazné vítězství z roku 2015 bude obhajovat krajně levicová strana Syriza premiéra Alexise Tsiprase. Syrize se v minulých volbách podařilo zvítězit i přesto, že předvolební průzkumy dávaly stejné, a často i vyšší šance straně Nová demokracie (ND), kterou vedl Vangelis Meimarakis.
Nejnovější průzkumy ale favorizují právě Národní demokracii, kterou v současné době vede bývalý ministr administrativní reformy Kyriakos Mitsotakis, s odhadovaným ziskem lehce nad 35 procent hlasů.
Ale i pokud volby vyhraje Mitsotakisova strana, už se neví, zda také získá dostatečný počet křesel na vytvoření většiny, anebo zda bude muset sestavit koalici. „Pokud nebude schopná získat si dostatečné množství zákonodárců, aby vynahradila prémii v podobě křesel, stíží parlamentní aritmetika jakékoliv vládě sehnat hlasy, aby mohla pokračovat v hospodářské reformě po ukončení svého záchranného programu,“ dodává Bloomberg.
V současných podmínkách je země nucena se takřka celá změnit, a zároveň ručit za všechno špatné v minulosti. Proto je přeměna rigidní, a mnoho z těch reforem vede k ekonomickému relapsu.
- Vrací se řecké problémy, nebo se jen nedaří je vyřešit?
- Ony se nevrací. Jedná se o kontinuální proces přeměny velké části fungování státu za podmínek, kdy je pod těžkým ekonomickým a politickým zatížením neumožňujícím klasickou aplikaci práva. Kdyby bylo něco podobného počátkem 80. let, tak by vlastně nevznikl s aplikací žádný problém, protože veřejný dluh byl malý. V současných podmínkách je země nucena se takřka celá změnit, a zároveň ručit za všechno špatné v minulosti. Proto je přeměna rigidní, a mnoho z těch reforem vede k ekonomickému relapsu.
- Můžete uvést příklad?
- Konkrétní příklad může být zvýšení DPH na 23 %, kterým se mělo docílit zvýšení výběru daní. Jenže jako vedlejší efekt to s sebou odneslo také spotřebu obyvatelstva, poklesla firemní konkurenceschopnost, vlivem vyšších cen se částečně odradili turisté. Každoroční daně z nemovitosti zase způsobily, že někdo odevzdá polovinu až celý plat na tuto daň. To je velký zásah do života.
- Prospěly tedy zemi jako celku reformy?
- Některé reformy byly systémové a zemi nesmírně prospěly a jiné byly zátěžové, a to i na evropskou úroveň, a ty ji zdecimovaly. Tyto současné problémy jsou výsledkem kombinace obojího. Příkladem může být právě výše zmíněný Katseli zákon: dojde-li k vyjmutí ochrany hlavní nemovitosti, tak se roztočí další spirála propadu, která zřejmě zlikviduje, co se podařilo doposud, a země bude na dalším minimu…
- Je to jako naložit přetížený nákladní vlak a postavit ho proti prázdnému. Když ten prázdný je rychlejší, tak ten plný dostane na další zastávce ještě přidáno a je ještě pomalejší. A dokud s tím nedojede, tak mu bude prázdný ujíždět čím dál víc. Takže zkrátka jde o to, že dědictví z minulosti se táhne až dodnes a sebelepší reforma to nemůže mžikem změnit.
- Jaká je tedy nálada běžných řeckých občanů?
- Zkráceně je stabilně mizerná: 75 % lidí je nespokojeno s ekonomickou situací. Ale co se týče těch typicky sledovaných oblastí jako ekonomika, život a možnosti jednotlivců, tak si myslím, že situace se může už jen zlepšovat. Je potřeba si ale uvědomit, že v tomto případě bude zlepšení znamenat spíše nějaké narovnání nepřirozeného stavu. Třeba, že se zvýší tlak na nespolehlivé zaměstnavatele, které své zaměstnance řádně nevyplácí. O nějakém bohatnutí určitě nemůže být řeč.
- Volební průzkumy zatím ukazují na vítězství středopravicové Nové demokracie…
- Ano, politicky vyjádřeno bude zřejmě na konci letošního roku vítězem Kyriakos Mitsotakis z Nové demokracie. Levicová Syriza premiéra Alexise Tsiprase, která převzala roli Pasok (tradiční strana, středolevicové Panhelénské socialistické hnutí – pozn. redakce) avšak jako méně zdiskreditovaná strana, se odsune na druhé místo. Nová demokracie tak nejen, že ustála období krize, ale vrátí se zřejmě ke své původní síle z předkrizové doby, kdy vládl systém 2 a půl strany. Jednou byla právě Nová Demokracie (ND), druhou byl Pasok a obě doprovázela jiná politická strana. Je to obrovský úspěch ND, protože na rozdíl od Pasok se vrací, a voliči v tom vidí pokračování rodinného klanu v podobě jejího předsedy Kyriakose Mitsotakise.