Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy může pokračovat. Gazprom oznámil dohodu Moskvy a Kyjeva

Moskva a Kyjev podepsaly protokol o pokračování tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu, oznámila to v pátek večer ruská plynárenská společnost Gazprom. Rusko a Ukrajina se podle firmy rovněž dohodly, že urovnají nároky, které vůči sobě vznesly v souvislosti se spory kolem plynu.

Podle agentury RIA bude nová smlouva o tranzitu platit pět let. Platnost současné desetileté tranzitní dohody mezi Ruskem a Ukrajinou vyprší na konci roku.

Ukrajina je dosud klíčovou cestou pro přepravu ruského plynu k evropským zákazníkům. Spory kolem plynu jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po ruské anexi Krymu a vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.

Podrobnosti zatím nebyly zveřejněny

„Ruská a ukrajinská strana podepsaly protokol dohod o pokračování tranzitu plynu přes ukrajinské území a o urovnání vzájemných nároků,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí Gazpromu. Odmítl však poskytnout další podrobnosti. Kancelář ukrajinského prezidenta podpis potvrdila. Podrobnosti by podle ní měly být zveřejněny v sobotu.

Ruský vicepremiér Dmitrij Kozak podle agentury RIA uvedl, že dohoda o tranzitu plynu pokryje pětileté období a že podpis konečného dokumentu se očekává ještě letos.

Podle zdrojů Reuters v rámci snahy o vyřešení právních sporů kolem plynu Rusko nabídlo, že Ukrajině zaplatí zhruba tři miliardy dolarů (téměř 69 miliard korun), zatímco Kyjev signalizoval, že by mohl ukončit právní spor, ve kterém po Gazpromu požaduje 12 miliard dolarů (téměř 276 miliard korun).

Kartami zamíchá Nord Stream 2

Pro Kyjev je tranzit ruského plynu důležitý, protože z něj finančně profituje. Ukrajina – i další země jako Polsko či USA – se proto tvrdě staví proti zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který spojí Rusko a Německo po dně Baltského moře a vyhne se tak tradičním tranzitním zemím.

Dohoda o pokračování tranzitu by měla zabránit opakování situace z roku 2009, kdy se kvůli sporům Moskvy a Kyjeva část východní Evropy potýkala s nedostatkem zemního plynu.

Loni Gazprom dodal do Evropy více než 200 miliard metrů krychlových plynu, z toho 87 miliard metrů krychlových bylo dopraveno přes Ukrajinu. Pro Kyjev tranzit představuje významné příjmy, přes Ukrajinu putuje plyn i do České republiky.

Plynovody Nord Stream a Bratrství (Družba)
Zdroj: ČT24
Gazprom, Nord Stream
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezident podepsal státní rozpočet

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu sněmovny. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
před 7 mminutami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 13 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...