Streaming vrací peníze hudebnímu průmyslu. V Česku přibyl YouTube Music

Nahrávám video
Studio 6: Streamingové služby válcují fyzické nosiče hudby
Zdroj: ČT24

Lidé stále častěji využívají takzvaných streamingových služeb k poslechu hudby. Díky nim nemusejí kupovat fyzické nosiče ani stahovat jednotlivé písničky z internetu. Za poplatek, nebo zdarma s přítomností reklamy mají přístup k celému hudebnímu katalogu daného provozovatele. K takzvaným velkým hráčům na českém trhu se nově přidává služba YouTube Music.

YouTube v Česku spustil službu YouTube Music, která umožňuje poslouchání hudebního obsahu na pozadí, bez reklam nebo jeho stažení a pouštění off-line. Službu již v některých zemích nabízí od loňského roku. Firma bude konkurovat Spotify nebo Apple Music.

„Zažíváme skutečnou revoluci v poslechu hudby. Protože historicky se měnily pouze nosiče, na kterých se hudba konzumovala, ale najednou tady máme generaci, která vyrostla na internetu a už nechce nosič vlastnit, ale naopak chce mít přístup k hudbě kdekoliv a v jakémkoliv množství. A tomu se trh nějakým způsobem snažil přizpůsobit,“ soudí ředitelka České národní skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu Petra Žikovská.

Proměna trhu byla podle ní zásadní. Stále tu sice je skupina lidí, kteří chtějí mít doma nosič, většinou CD nebo vinylové desky. Často to jsou posluchači klasické hudby. Druhá skupina veskrze mladších konzumentů hudby se však orientuje pouze na streamingové služby a jim je podle Žikovské potřeba prodávat hudbu jiným způsobem.

Příjmy hudebního průmyslu znovu rostou

Poslouchání hudby přes mobilní aplikaci nebo webový přehrávač v mobilním telefonu nabízí v Česku celá řada provozovatelů. Z těch největších jde o Amazon Music, Apple Music, Deezer, český projekt MusicJet nebo průkopníka tohoto trhu Spotify.

Díky těmto službám a tomu, že se lidé vrátili k legálnímu poslechu muziky, se po letech propadu a stagnace opět zvedají příjmy tuzemského hudebního trhu. Rostou už druhý rok v řadě. Meziročně v roce 2018 vzrostly o osm procent na 902 milionů korun. Největší část pochází z poplatků za provozovací práva, tedy těch za přehrávání hudby například v obchodě.

Zhruba třetinu ale drží právě streamování hudby přes různé aplikace a internetové stránky. Pětina lidí ještě zůstává věrná fyzickým nosičům – z toho necelých sedm procent volí vinyl oproti CD.

Podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu zaznamenaly streamingové služby v roce 2018 nárůst o 44 procent. Příjmy v této kategorii tak vzrostly z necelých dvou set milionů na 280 milionů. Ještě před pěti lety to přitom bylo 73 milionů. Hudební trh tedy pozvolna ovládlo právě digitální šíření hudby. Ještě před pěti lety tvořily fyzické nosiče 64 procent veškerých prodejů. Postupně ale ustoupily a nadvládu převzalo on-line šíření hudby – v minulém roce představovaly příjmy z něj 61 procent.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...