Stavební výroba v České republice v červnu v meziročním srovnání po čtyřech měsících poklesu stoupla. Vzrostla o jedno procento, přičemž nárůst zaznamenalo pozemní i inženýrské stavitelství. Meziměsíčně byla stavební produkce vyšší o 2,5 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) v pondělí informoval také o tom, že růst průmyslové výroby v Česku v červnu zpomalil. Český zahraniční obchod mezitím skončil v červnu v přebytku 18,2 miliardy korun.
„(Meziroční) růst (ve stavebnictví, pozn. red.) se odehrával na inženýrských i pozemních stavbách a příspěvek segmentů k celkovému růstu byl stejný,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Produkce v pozemním stavitelství, kam spadá stavba bytových i nebytových budov, se zvýšila o 0,7 procenta. V inženýrském stavitelství, což je budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, výroba meziročně vzrostla o 1,6 procenta.
Stavební úřady ve sledovaném měsíci vydaly 6759 stavebních povolení, což bylo meziročně o 8,7 procenta méně. Orientační hodnota povolených staveb meziročně ale klesla o 15 procent na 44 miliard korun. „Za tímto poklesem do značné míry stojí vysoká srovnávací základna z loňského června, kdy byla povolena výstavba velkého logistického centra,“ doplnila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
V červnu byla zahájena stavba 2469 bytů, meziročně jich tak bylo o 18,3 procenta méně. Naopak o čtyři procenta více bytů bylo dokončeno, a to 2469. Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebních firmách s 50 a více lidmi se meziročně snížil o 0,4 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda meziročně vzrostla o 9,9 procenta.
„Problém u stavebnictví je, že se často opírá o spotřebitelskou důvěru – není to jen o hypotečním úvěru. Jestli spotřebitel věří ekonomice, věří sobě, věří v budoucí jistotu zaměstnání a výdělku. A ta je teď hodně nízká,“ podotýká hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.
Růst průmyslové výroby zpomalil
Meziroční růst průmyslové výroby v Česku podle ČSÚ v červnu zpomalil na 0,9 procenta z květnových 1,4 procenta. Rostla opět hlavně výroba aut, zatímco v dalších odvětvích průmyslu produkce vesměs klesala. Za celé první pololetí letošního roku produkce v průmyslu oproti loňsku stoupla o 1,2 procenta.
Právě silná výroba aut podle analytiků mírní recesi, kterou tuzemský průmysl prochází. Vzhledem k poklesu zakázek ale v druhé polovině roku může tato výroba klesat, shodli se. „Tempo růstu průmyslové produkce se pozvolna snižuje. Ani nárůst výroby motorových vozidel a jejich dílů v červnu nepřevážil klesající trend v řadě jiných průmyslových odvětví, například v těžbě uhlí, hutnictví a slévárenství,“ sdělil Matějka.
Analytik Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že automobilový průmysl zatím dohání objednávky nabrané řadu měsíců zpátky a díky tomu může růst a táhnout celé odvětví a současně zlepšovat výsledky českého exportu. Zásoby starších zakázek se však tenčí. Podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského výroba aut v dalších měsících tak ztratí na dynamice a oživení v dalších odvětvích je nepravděpodobné. Očekává, že produkce bude po většinu měsíců druhého pololetí v záporu a stáhne celoroční výsledek do lehkého minusu.
Zahraniční obchod skončil v přebytku
Zahraniční obchod ČR skončil v červnu v přebytku 18,2 miliardy korun, meziročně se zlepšil o 33,4 miliardy korun. Ke zlepšení obchodní bilance přispěl zejména nižší schodek obchodu s ropou a zemním plynem a zvýšení vývozu motorových vozidel.
Vývoz v červnu meziročně stoupl o procento na 398,3 miliardy korun. Dovoz klesl o 7,2 procenta na 380,1 miliardy korun. Meziměsíčně se po sezonním očištění zvýšil vývoz o 0,7 procenta a dovoz o 0,4 procenta.
„Obchodní bilance za červen byla ve sledovaném měsíci poprvé po dvou letech kladná. V plusových hodnotách se drží již šest měsíců v řadě, takže za první pololetí roku je v přebytku osmdesát miliard korun. Pro srovnání, v prvním pololetí předchozího roku byla ve velmi podobné výši, ale se záporným znaménkem,“ uvedl vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.
K meziročnímu zlepšení bilance zahraničního obchodu přispělo zejména snížení schodku obchodu s ropou a zemním plynem o 16,6 miliardy korun. Situaci ovlivnil pokles cen na světových trzích i nižší množství dovezených surovin. Přebytek obchodu s motorovými vozidly stoupl o 7,8 miliardy a deficit obchodu se základními kovy se zmenšil o 3,8 miliardy korun.
„Červen opět potvrdil, že loňský hluboký deficit obchodní bilance byl jen přechodnou záležitostí způsobenou energetickou krizí a letos se obchodní bilance opět vrátila do tradičního přebytku,“ řekl ekonom společnosti Deloitte Václav Franče. Očekává, že se za celý rok 2023 obchodní bilance dostane do přebytku 150 miliard korun, loni přitom skončila ve schodku asi 200 miliard korun. „Při slabé domácí poptávce, zejména klesající spotřebě domácností, je to právě zahraniční obchod, který táhne ekonomiku,“ míní Franče.
