Velvyslanci zemí Evropské unie se ve středu shodli na novém balíku sankcí za pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví. Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu.
EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů jako ocel či dřevo. Na sankční seznam přibudou více než tři desítky Rusů. Sankce by měly vstoupit v platnost ještě tento týden poté, co je formálně písemně schválí členské státy.
Evropský blok se již na jaře shodl na zákazu dovozu většiny ruské ropy, který má začít platit na přelomu roku. Výjimku má ropa přepravovaná ropovodem Družba, která proudí do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Maďarsko podle ministra zahraničí Pétera Szijjárta vyjednalo výjimku pro potrubí i z cenového stropu, který se týká pouze lodní přepravy.
Unijní země vyšly podle diplomatů vstříc i námitkám Řecka, Kypru či Malty, které z námořní dopravy profitují a chtěly záruky, že jejich rejdaři nepřijdou kvůli cenovému stropu o zakázky.
Dřívější sankce
První sankční balík schválili politici Evropské unie hned v den invaze, 24. února. Shodli na zavedení do té doby nejtvrdších sankcí proti Rusku. Na unijní sankční seznam, který se postupně rozšiřuje po ruské anexi Krymu z roku 2014, přibylo více než tři sta poslanců Státní dumy.
Druhý balík sankcí schválily státy EU o den později. Omezily přístup Ruska ke kapitálu a mířily na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhly také 70 procent ruského bankovního trhu a měly mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě. Vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky druhý balík sankcí také zmrazil majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Třetí balík sankcí EU schválila 27. února a uplatňovat jej začala 2. března. Jeho součástí bylo mimo jiné uzavření unijního vzdušného prostoru pro ruská letadla. EU také vyřadila z mezinárodního platebního systému SWIFT sedm ruských bank, zakázala prodávat do Ruska eura a platit začal i zákaz šíření televize RT a webu Sputnik, a to kvůli jejich dezinformačnímu obsahu. Státy EU se 2. března rovněž shodly na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu.
Čtvrtý unijní balík sankcí vstoupil v platnost 15. března. Sankce zasáhly jednoho z nejznámějších ruských miliardářů Romana Abramoviče a desítku dalších oligarchů napojených na prezidenta Putina. Unijní země rovněž zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky. Do Evropy se nesmí dovážet ruská ocel ani železo.
Pátý balík sankcí proti Rusku unie schválila 8. dubna. Na jeho základě zcela zakázala dovoz ruského uhlí, které pro ruský režim představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně. Má začít platit na přelomu roku. Na sankční seznam přibylo 217 ruských činitelů a oligarchů a 18 subjektů. Jsou mezi nimi dvě Putinovy dcery či několik oligarchů blízkých Kremlu.
Šestý balík sankcí EU definitivně schválila 3. června. Jeho součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od příštího roku. Z embarga budou mít dočasné výjimky Česko, Slovensko a Maďarsko, tedy země závislé na dodávkách ropovodem Družba. Evropský blok zároveň vyloučil z mezinárodního platebního systému SWIFT tři ruské banky včetně největší Sberbank.
A do středy poslední, sedmý balík sankcí státy Evropské unie formálně schválily 21. července. Zahrnují zákaz dovozu ruského zlata, které je druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem po energiích.
