Stát získá od společnosti ČEZ na dividendách zhruba o tři miliardy méně než loni

Nahrávám video
Události: Dividendy společnosti ČEZ
Zdroj: ČT24

Energetická společnost ČEZ vyplatí z loňského zisku dividendu 33 korun na akcii před zdaněním. Rozhodla o tom středeční valná hromada firmy, která přijala návrh představenstva společnosti. Akcionářům bude vyplaceno 17,8 miliardy korun, stát by měl dostat zhruba 12,4 miliardy korun.

V minulých letech získával stát pravidelně zhruba 15 miliard korun za rok. Analytici schválení dividendy navrhnuté vedením firmy očekávali, podle většiny z nich je realistická.

V posledních čtyřech letech vyplatila firma akcionářům pokaždé dividendu 40 Kč na akcii. Ministerstvo financí, přes něž stát majoritní, zhruba 70procentní podíl ve firmě vlastní, letos protinávrh k rozdělení zisku nepředložilo.

Ta dividenda je přiměřená. Nemá cenu z ČEZ vytahovat víc, protože by mu to zhoršilo rating a rozpočtu by to nepomohlo.
Ivan Pilný

Vláda navíc na začátku června uložila zástupci resortu, aby na valné hromadě hlasoval pro návrhy schválené dozorčí radou firmy, a to včetně navržené výplaty dividend. Rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu je 27. červen, výplata dividendy končí 30. července 2021. 

Podle posledního výpisu Centrálního depozitáře cenných papírů z poloviny června 2017 má firma 138 247 akcionářů. Početně převažují fyzické osoby z Česka, což je pozůstatek kuponové privatizace. Po skončení kuponové privatizace na počátku devadesátých let měl ČEZ 320 tisíc akcionářů.

Skupina ČEZ vlastní či spoluvlastní výrobní či distribuční aktiva v Německu, Polsku, Rumunsku, Bulharsku a v Turecku. Řadí se k deseti největším energetickým uskupením v Evropě, a to jak z hlediska instalovaného výkonu, tak podle počtu zákazníků. V Česku dodává elektřinu a plyn 2,7 milionu koncových zákazníků.

Do letošního roku vstupovaly akcie ČEZ na hodnotě 429 korun. Ve středu zavíraly na hodnotě 445 korun.

Firma letos poprvé od roku 2001, kdy začala akcionářům dividendy vyplácet, vyplatí část dividendy z nerozděleného zisku minulých let. Z loňského čistého zisku společnost použije 8,8 miliardy korun, zbývající část vezme z účtu nerozděleného zisku. Čistý zisk ČEZ očištěný o mimořádné vlivy, ze kterého se dividenda počítá, činil loni 19,6 miliardy korun, meziročně o 29 procent méně.

Bez odměn pro představenstvo a dozorčí radu

Vedení ČEZu letos poprvé po 16 letech nenavrhovalo výplatu odměn představenstvu a dozorčí radě firmy. V posledních dvou letech zamítlo návrhy tantiém ministerstvo financí. Například od roku 2010 do roku 2014 bylo každoročně mezi představenstvo a dozorčí radu rozděleno 25,5 milionu korun. Nevyplacení tantiém neznamená, že by vedení firmy přišlo o všechny benefity. Členové představenstva mohou mimo jiné stále využít motivační program na nákup akcií společnosti. 

Dozorčí rada získá více informací

Akcionáři také rozhodli, že postavení dozorčí rady energetické společnosti ČEZ se posílí. Mluvčí firmy Ladislav Kříž již dříve agentuře ČTK řekl, že souhlas dozorčí rady má představenstvo ČEZ nově potřebovat u investic nad půl miliardy korun realizovaných dceřinými firmami ČEZ. Dosud měla tuto povinnost jen mateřská ČEZ a.s., dceřiné firmy o akvizicích radu pouze informovaly.

Dozorčí rada má být také nově pravidelně informována o struktuře příjmů vedoucích zaměstnanců na vybraných pozicích. „Již v současné době dozorčí rada schvaluje smlouvy o výkonu funkce a veškerá plnění poskytovaná členům představenstva. Tato dosavadní působnost dozorčí rady se návrhem změny stanov rozšiřuje o právo informování o struktuře a podmínkách příjmů určených vedoucích zaměstnanců, tj. ředitelů divizí, ředitelů útvarů, ředitelů organizačních jednotek, a to jedenkrát ročně,“ uvedl Kříž.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zatím naposledy nesouhlasila dozorčí rada s názorem vedení firmy v květnu při rozhodování o možném prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače. Podle dřívějších informací prodej elektrárny podpořilo představenstvo ČEZ, dozorčí rada ho ale neschválila.

Valná hromada dále potvrdila mandát v dozorčí radě ČEZ pro současného předsedu rady Václava Pačese na další čtyři roky. Další změny v dozorčí radě neschválila. Novými členy výboru pro audit firmy se pak stali náměstek ministra financí pro finanční řízení a audit Tomáš Vyhnánek a auditor Jiří Pelák.

Před hotelem v pražských Vysočanech, kde se valná hromada konala, demonstrovalo během celého dne několik obyvatel pražského sídliště Písnice. Vyjadřovali nesouhlas s tím, že ČEZ prodal více než 700 písnických bytů firmě CIB Rent Písnice za 1,3 miliardy korun. Lidé z Písnice dlouhodobě kritizují to, že ČEZ nenabídl byty k odprodeji přímo jim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se v současné době prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V porovnání se situací před rokem jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny plynu silně kolísají.
před 17 mminutami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 19 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánovčera v 13:03

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...