Čistý zisk ČEZu klesl v prvním čtvrtletí o 13 procent kvůli nižším cenám elektřiny

Energetická Skupina ČEZ vykázala za první čtvrtletí letošního roku meziroční pokles zisku o 13 procent na 8,7 miliardy korun. Ukazatel EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) klesl o pět procent na 19 miliard korun. Stály za tím nižší realizační ceny vyrobené elektřiny. Uvedla to společnost v tiskové zprávě. Podle analytiků překonaly oznámené výsledky očekávání trhu.

ČEZ oznámil, že navýšil výrobu v oblasti nové energetiky, kam patří větrné, fotovoltaické a malé vodní elektrárny. V těchto zdrojích vzrostla výroba o 18 procent, zejména díky akvizici větrných elektráren v Německu na konci roku 2016, ale i díky nárůstu výroby ve větrných parcích v Rumunsku.

Skupině se dařilo zvýšit prodej koncovým zákazníkům. Prodej zemního plynu meziročně vzrostl o 26 procent, prodej elektřiny o tři a prodej tepla o dvě procenta.

Nejvýznamnější událostí za uplynulé čtvrtletí z pohledu celoročních výsledků byl úspěšný prodej akcií MOL a souběžný výkup konvertibilních dluhopisů. (…) Z pohledu roku 2017 jako takového očekáváme celoroční pozitivní příspěvek prodeje akcií MOL a souvisejících operací do účetního čistého zisku Skupiny ČEZ ve výši 4,5 miliardy korun.
Daniel Beneš
předseda představenstva a generální ředitel ČEZ

Skupina navzdory poklesu zisku za čtvrtletí upravila celoroční očekávání očištěného čistého zisku, a to především díky prodeji akcií společnosti MOL. „ČEZ upřesnil letošní výhled očištěného čistého zisku z původně stanoveného intervalu 12 až 17 miliard korun na rovných 17 miliard korun, což hodnotíme pozitivně, když jsme očekávali upřesnění výhledu k hranici 15 miliard korun,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška.

Upozornil, že ČEZ ve čtvrtletí zaúčtoval také pozitivní dopad dohody o narovnání se společností Sokolovská uhelná, jenž činil 0,7 miliardy Kč. „Tento příznivý vliv jsme nepředpokládali,“ dodal.

Tržby stouply díky Temelínu

Společnost ve čtvrtek informovala, že tržby dosáhly v prvním čtvrtletí 52,8 miliardy korun, což bylo oproti loňsku zhruba o dvě procenta více. 

„Hlavní zásluhu na vyšších tržbách měla vyšší výroba elektrické energie především v jaderné elektrárně Temelín, která běžela bez odstávek, a zvýšené využití uhelných elektráren. Růst tržeb pak limitovaly i nižší průměrné nasmlouvané prodejní ceny silové elektřiny,“ uvedl analytik Komerční banky Richard Miřátský. 

Dodal, že ziskovost společnosti pokračovala v propadu i v prvním kvartálu. Ukazatel EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) klesl o pět procent na 19 miliard korun. Provozní zisk (pokles na 11,7 miliard z loňských 12,97 miliard korun) překonal podle analytika očekávání trhu. Čistý zisk pak klesl méně, než se očekávalo.

Jak dál v Bulharsku

Generální ředitel společnosti Daniel Beneš okomentoval možný prodej aktiv ČEZu v Bulharsku. Uvedl, že skupina si v nejbližší době zřejmě vybere z nabídek potenciálních zájemců tři nejlepší, s jejichž předkladateli bude dále jednat. ČEZ má podle něj „docela dost“ nabídek, které jsou zajímavé.

Záměr zmapovat zájem o bulharská aktiva oznámil ČEZ v lednu. Společnost má problémy s bulharskými úřady a loni v červenci zahájila proti zemi mezinárodní arbitráž.

  • ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...