Spoření na stáří s pomocí investic by mohlo dostat zvýhodnění, navrhuje ministerstvo

Ministerstvo financí plánuje na českém finančním trhu zavést takzvaný účet dlouhodobých investic, který by měl být daňově zvýhodněn podobně jako penzijní či životní pojištění a zároveň by měl být jejich alternativou. Vyplývá to z návrhu zákona, který ministerstvo poslalo k připomínkám.

Účet dlouhodobých investic je majetkový účet, který má sloužit k vytváření úspor na stáří, jehož prostřednictvím bude možné investovat do akcií, dluhopisů, investičních fondů nebo dalších investičních nástrojů. Návrh zákona je k dispozici na internetových stránkách vlády.

„Účet tohoto typu je široce využíván v zemích s rozvinutými trhy a napomáhá k aktivnějšímu přístupu občanů ke správě jejich úspor na stáří,“ uvedla náměstkyně ministryně pro mezinárodní vztahy Lenka Dupáková.

Úprava zákona o rozšíření daňového zvýhodnění na dlouhodobé přímé investice bude širokou veřejností velmi vítaná, řekl regionální ředitel poradenské firmy 4fin Vojtěch Duffek. Zatraktivní podle něj téma přípravy finančního majetku na penzi, což je pro stát i občany Česka z dlouhodobého pohledu palčivější téma než koronavirus.

Zákon dále počítá se zavedením nového typu účastnického fondu s tzv. alternativním účastnickým fondem. Ten má být alternativou k již existujícím dynamickým fondům. U tohoto typu fondu mají být poplatky i investiční strategie volnější, aby mohly penzijní společnosti investovat dynamičtěji a nabídnout účastníkům v dlouhodobé perspektivě možné vyšší zhodnocení, ale za cenu vyššího rizika. Návrh uvítají především dynamicky smýšlející investoři, kteří mají do penze desítky let, dodal Duffek. 

Zároveň resort navrhuje rozšířit podmínky pro emise dluhopisů do jednoho milionu eur (26,8 milionu korun). V současnosti obsahují emisní podmínky pouze informace o dluhopisu a nově by měly obsahovat i údaje o emitentovi, aby měl investor možnost dostatečně posoudit rizikovost emitenta a celé emise.

„Plnění těchto povinností bude podléhat dohledu České národní banky, která bude mít také možnost ukládat sankci,“ uvedlo ministerstvo financí.

Zákon by měl také regulovat reklamu na investiční nástroje. Dohlížet by na to měly krajské živnostenské úřady. Drobní investoři by pak měli nově při investicích do rizikovějších nástrojů podepisovat prohlášení, že pro ně není vhodné do nich investovat více než deset procent hodnoty svých finančních aktiv.

„Bohatší investoři s finančními aktivy v hodnotě alespoň 2,5 milionu korun nebo ročním příjmem nejméně jeden milion korun ale budou moci podepsat prohlášení, že se považují za majetné investory, a toto opatření se na ně vztahovat nebude,“ uvedla Dupáková.

Zákon souvisí s koncepcí rozvoje kapitálového trhu v Česku na roky 2019 až 2023, o které ministerstvo financí informovalo loni v březnu. Cílem je přinést českým domácnostem další možnost zhodnocování úspor, podnikům alternativu k bankovnímu financování a pražské burze vyšší objemy obchodů.

Kromě opatření nastavených koncepcí zákon počítá s rozšířením subjektů, které budou moci nabízet klasické státní dluhopisy. Podle současné úpravy je může prodávat pouze Česká národní banka, která je však nabízí pouze prostřednictvím aukce. Podle nového zákona by je měly nabízet také ostatní subjekty oprávněné k prodeji cenných papírů.

V zákoně o doplňkovém penzijním spoření pak ministerstvo navrhlo zvýšit přechod mezi transformovanými fondy a účastnickými fondy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...