Soudní dvůr Evropské unie vyhověl stížnosti Polska na Evropskou komisi (EK) kvůli tomu, že v roce 2016 ruské společnosti Gazprom umožnila rozšíření kapacity plynovodu OPAL, který přes Německo přepravuje ruský plyn i do Česka. Soud rozhodnutí Komise zrušil a konstatoval, že bylo přijato v rozporu se zásadou energetické solidarity.
Soud EU dal za pravdu Polsku, zrušil rozšíření kapacity plynovodu OPAL
„Tribunál konstatoval, že zásada solidarity není v rozhodnutí z roku 2016 zmíněna a že z tohoto rozhodnutí není patrné, že by se Komise touto zásadou skutečně zabývala,“ uvedl tribunál. Řešil mimo jiné polský argument, že rozhodnutí EK ruské společnosti Gazprom a subjektům skupiny Gazprom umožňuje přesměrovávat na unijním trhu další objemy plynu plným využíváním kapacit plynovodu Nord Stream 1.
Unijní soud konstatoval, že zásada energetické solidarity s sebou nese nejen povinnosti vzájemné pomoci ve stavu nouze, pokud jde o dodávky plynu, ale také že EU a členské státy „musí v rámci výkonu svých pravomocí v oblasti energetické politiky vynaložit úsilí k tomu, aby nepřijímaly opatření, jimiž by mohly být dotčeny zájmy Unie nebo ostatních členských států, pokud jde o bezpečnost dodávek, jejich ekonomickou a politickou životaschopnost a diverzifikaci zdrojů“.
Komise umožnila větší využívání plynovodu před třemi lety
Evropská komise v říjnu 2016 na základě žádosti německého energetického regulátora (Bundesnetzagentur) zrušila limit, který Gazpromu z antimonopolních důvodů povoloval využívat jen polovinu kapacity plynovodu OPAL (Ostseepipeline-Anbindungsleitung).
Ten navazuje na plynovod Nord Stream, který je položen na dně Baltského moře a přivádí zemní plyn z Ruska přímo do západní Evropy. Obchází tedy Polsko, pobaltské státy a také Ukrajinu, které plynovod kritizují. Vstupní bod pro OPAL se nachází v Německu a výstupní bod v České republice. Do provozu byl uveden v roce 2011.
Polsko rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 napadlo s odkazem na svou energetickou bezpečnost, neboť systém plynovodů ho potenciálně vyřazuje coby tranzitní zemi. Unijní soud rozhodnutí EK na základě polské žaloby zablokoval a nyní ve věci vynesl verdikt.
Evropská komise neuvedla, zda se odvolá
„Díky tomu, že Gazpromu byla znemožněna monopolizace plynovodu OPAL, nebude moci ruská strana zcela zastavit tranzity plynu do Evropy přes Ukrajinu, přinejmenším v následujících měsících,“ uvedl zástupce šéfa polské státní plynárenské společnosti PGNiG Maciej Woźniak.
Woźniak rovněž doufá, že verdikt bude znamenat, že EU ani Ukrajina nebudou trpět přerušováním dodávek plynu.
Evropská komise uvedla, že rozhodnutí soudu analyzuje a omezení přístupu Gazpromu k plynovodu OPAL zůstane v platnosti. Mluvčí Komise podle agentury Reuters neuvedla, zda se unijní exekutiva odvolá. Zásady energetické solidarity si Evropská komise vysoce považuje a bude je muset zohledňovat v budoucích podobných rozhodnutích, dodala mluvčí.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky, která také dováží většinu plynu z Ruska.
Rozhodnutí soudu neohrozí dodávky do Česka
Ruský plyn proudí v posledních letech do Česka hlavně plynovodem Gazela, který navazuje právě na plynovod OPAL. Vedle této trasy jsou pro dodávky ruského zemního plynu do ČR v současné době využívány další dvě trasy.
„Obecně lze říct, že vynesením verdiktu pouze padla – do dobudování plynovodu Eugal – šance, že by společnost Gazprom Export zvýšila objem plynu, který přepravuje přes Českou republiku. Podle nyní známých informací se tak dá předpokládat, že by daná věc neměla mít negativní dopad na zásobování,“ řekla mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.
Nový plynovod Eugal má Česko propojit s diskutovaným plynovodem Nord Stream 2. U německo-českých hranic na Eugal naváže potrubí projektu Capacity4Gas, který do značné míry kopíruje existující plynovod Gazela. Nový, zhruba 150 kilometrů dlouhý plynovod má vést mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku.
„Aktuální rozhodnutí v žádném případě neohrozí bezpečnost zásobování českých zákazníků, nicméně je to hrozba pro komerční využití projektu Capacity4Gas, a tím pádem pro příjmy ze zvýšené tranzitní přepravy pro Českou republiku,“ doplnil analytik konzultační firmy ENA Jiří Gavor.