Soud EU dal za pravdu Polsku, zrušil rozšíření kapacity plynovodu OPAL

Soudní dvůr Evropské unie vyhověl stížnosti Polska na Evropskou komisi (EK) kvůli tomu, že v roce 2016 ruské společnosti Gazprom umožnila rozšíření kapacity plynovodu OPAL, který přes Německo přepravuje ruský plyn i do Česka. Soud rozhodnutí Komise zrušil a konstatoval, že bylo přijato v rozporu se zásadou energetické solidarity.

„Tribunál konstatoval, že zásada solidarity není v rozhodnutí z roku 2016 zmíněna a že z tohoto rozhodnutí není patrné, že by se Komise touto zásadou skutečně zabývala,“ uvedl tribunál. Řešil mimo jiné polský argument, že rozhodnutí EK ruské společnosti Gazprom a subjektům skupiny Gazprom umožňuje přesměrovávat na unijním trhu další objemy plynu plným využíváním kapacit plynovodu Nord Stream 1.

Unijní soud konstatoval, že zásada energetické solidarity s sebou nese nejen povinnosti vzájemné pomoci ve stavu nouze, pokud jde o dodávky plynu, ale také že EU a členské státy „musí v rámci výkonu svých pravomocí v oblasti energetické politiky vynaložit úsilí k tomu, aby nepřijímaly opatření, jimiž by mohly být dotčeny zájmy Unie nebo ostatních členských států, pokud jde o bezpečnost dodávek, jejich ekonomickou a politickou životaschopnost a diverzifikaci zdrojů“.

Komise umožnila větší využívání plynovodu před třemi lety

Evropská komise v říjnu 2016 na základě žádosti německého energetického regulátora (Bundesnetzagentur) zrušila limit, který Gazpromu z antimonopolních důvodů povoloval využívat jen polovinu kapacity plynovodu OPAL (Ostseepipeline-Anbindungsleitung).

Ten navazuje na plynovod Nord Stream, který je položen na dně Baltského moře a přivádí zemní plyn z Ruska přímo do západní Evropy. Obchází tedy Polsko, pobaltské státy a také Ukrajinu, které plynovod kritizují. Vstupní bod pro OPAL se nachází v Německu a výstupní bod v České republice. Do provozu byl uveden v roce 2011.

Polsko rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 napadlo s odkazem na svou energetickou bezpečnost, neboť systém plynovodů ho potenciálně vyřazuje coby tranzitní zemi. Unijní soud rozhodnutí EK na základě polské žaloby zablokoval a nyní ve věci vynesl verdikt.

Evropská komise neuvedla, zda se odvolá

„Díky tomu, že Gazpromu byla znemožněna monopolizace plynovodu OPAL, nebude moci ruská strana zcela zastavit tranzity plynu do Evropy přes Ukrajinu, přinejmenším v následujících měsících,“ uvedl zástupce šéfa polské státní plynárenské společnosti PGNiG Maciej Woźniak.

Woźniak rovněž doufá, že verdikt bude znamenat, že EU ani Ukrajina nebudou trpět přerušováním dodávek plynu.

Evropská komise uvedla, že rozhodnutí soudu analyzuje a omezení přístupu Gazpromu k plynovodu OPAL zůstane v platnosti. Mluvčí Komise podle agentury Reuters neuvedla, zda se unijní exekutiva odvolá. Zásady energetické solidarity si Evropská komise vysoce považuje a bude je muset zohledňovat v budoucích podobných rozhodnutích, dodala mluvčí. 

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky, která také dováží většinu plynu z Ruska.

Rozhodnutí soudu neohrozí dodávky do Česka

Ruský plyn proudí v posledních letech do Česka hlavně plynovodem Gazela, který navazuje právě na plynovod OPAL. Vedle této trasy jsou pro dodávky ruského zemního plynu do ČR v současné době využívány další dvě trasy.

„Obecně lze říct, že vynesením verdiktu pouze padla – do dobudování plynovodu Eugal – šance, že by společnost Gazprom Export zvýšila objem plynu, který přepravuje přes Českou republiku. Podle nyní známých informací se tak dá předpokládat, že by daná věc neměla mít negativní dopad na zásobování,“ řekla mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Nový plynovod Eugal má Česko propojit s diskutovaným plynovodem Nord Stream 2. U německo-českých hranic na Eugal naváže potrubí projektu Capacity4Gas, který do značné míry kopíruje existující plynovod Gazela. Nový, zhruba 150 kilometrů dlouhý plynovod má vést mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku.

„Aktuální rozhodnutí v žádném případě neohrozí bezpečnost zásobování českých zákazníků, nicméně je to hrozba pro komerční využití projektu Capacity4Gas, a tím pádem pro příjmy ze zvýšené tranzitní přepravy pro Českou republiku,“ doplnil analytik konzultační firmy ENA Jiří Gavor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...