Soud EU dal za pravdu Polsku, zrušil rozšíření kapacity plynovodu OPAL

Soudní dvůr Evropské unie vyhověl stížnosti Polska na Evropskou komisi (EK) kvůli tomu, že v roce 2016 ruské společnosti Gazprom umožnila rozšíření kapacity plynovodu OPAL, který přes Německo přepravuje ruský plyn i do Česka. Soud rozhodnutí Komise zrušil a konstatoval, že bylo přijato v rozporu se zásadou energetické solidarity.

„Tribunál konstatoval, že zásada solidarity není v rozhodnutí z roku 2016 zmíněna a že z tohoto rozhodnutí není patrné, že by se Komise touto zásadou skutečně zabývala,“ uvedl tribunál. Řešil mimo jiné polský argument, že rozhodnutí EK ruské společnosti Gazprom a subjektům skupiny Gazprom umožňuje přesměrovávat na unijním trhu další objemy plynu plným využíváním kapacit plynovodu Nord Stream 1.

Unijní soud konstatoval, že zásada energetické solidarity s sebou nese nejen povinnosti vzájemné pomoci ve stavu nouze, pokud jde o dodávky plynu, ale také že EU a členské státy „musí v rámci výkonu svých pravomocí v oblasti energetické politiky vynaložit úsilí k tomu, aby nepřijímaly opatření, jimiž by mohly být dotčeny zájmy Unie nebo ostatních členských států, pokud jde o bezpečnost dodávek, jejich ekonomickou a politickou životaschopnost a diverzifikaci zdrojů“.

Komise umožnila větší využívání plynovodu před třemi lety

Evropská komise v říjnu 2016 na základě žádosti německého energetického regulátora (Bundesnetzagentur) zrušila limit, který Gazpromu z antimonopolních důvodů povoloval využívat jen polovinu kapacity plynovodu OPAL (Ostseepipeline-Anbindungsleitung).

Ten navazuje na plynovod Nord Stream, který je položen na dně Baltského moře a přivádí zemní plyn z Ruska přímo do západní Evropy. Obchází tedy Polsko, pobaltské státy a také Ukrajinu, které plynovod kritizují. Vstupní bod pro OPAL se nachází v Německu a výstupní bod v České republice. Do provozu byl uveden v roce 2011.

Polsko rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 napadlo s odkazem na svou energetickou bezpečnost, neboť systém plynovodů ho potenciálně vyřazuje coby tranzitní zemi. Unijní soud rozhodnutí EK na základě polské žaloby zablokoval a nyní ve věci vynesl verdikt.

Evropská komise neuvedla, zda se odvolá

„Díky tomu, že Gazpromu byla znemožněna monopolizace plynovodu OPAL, nebude moci ruská strana zcela zastavit tranzity plynu do Evropy přes Ukrajinu, přinejmenším v následujících měsících,“ uvedl zástupce šéfa polské státní plynárenské společnosti PGNiG Maciej Woźniak.

Woźniak rovněž doufá, že verdikt bude znamenat, že EU ani Ukrajina nebudou trpět přerušováním dodávek plynu.

Evropská komise uvedla, že rozhodnutí soudu analyzuje a omezení přístupu Gazpromu k plynovodu OPAL zůstane v platnosti. Mluvčí Komise podle agentury Reuters neuvedla, zda se unijní exekutiva odvolá. Zásady energetické solidarity si Evropská komise vysoce považuje a bude je muset zohledňovat v budoucích podobných rozhodnutích, dodala mluvčí. 

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky, která také dováží většinu plynu z Ruska.

Rozhodnutí soudu neohrozí dodávky do Česka

Ruský plyn proudí v posledních letech do Česka hlavně plynovodem Gazela, který navazuje právě na plynovod OPAL. Vedle této trasy jsou pro dodávky ruského zemního plynu do ČR v současné době využívány další dvě trasy.

„Obecně lze říct, že vynesením verdiktu pouze padla – do dobudování plynovodu Eugal – šance, že by společnost Gazprom Export zvýšila objem plynu, který přepravuje přes Českou republiku. Podle nyní známých informací se tak dá předpokládat, že by daná věc neměla mít negativní dopad na zásobování,“ řekla mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Nový plynovod Eugal má Česko propojit s diskutovaným plynovodem Nord Stream 2. U německo-českých hranic na Eugal naváže potrubí projektu Capacity4Gas, který do značné míry kopíruje existující plynovod Gazela. Nový, zhruba 150 kilometrů dlouhý plynovod má vést mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku.

„Aktuální rozhodnutí v žádném případě neohrozí bezpečnost zásobování českých zákazníků, nicméně je to hrozba pro komerční využití projektu Capacity4Gas, a tím pádem pro příjmy ze zvýšené tranzitní přepravy pro Českou republiku,“ doplnil analytik konzultační firmy ENA Jiří Gavor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 5 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 14 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 22 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled