Soud EU dal za pravdu Polsku, zrušil rozšíření kapacity plynovodu OPAL

Soudní dvůr Evropské unie vyhověl stížnosti Polska na Evropskou komisi (EK) kvůli tomu, že v roce 2016 ruské společnosti Gazprom umožnila rozšíření kapacity plynovodu OPAL, který přes Německo přepravuje ruský plyn i do Česka. Soud rozhodnutí Komise zrušil a konstatoval, že bylo přijato v rozporu se zásadou energetické solidarity.

„Tribunál konstatoval, že zásada solidarity není v rozhodnutí z roku 2016 zmíněna a že z tohoto rozhodnutí není patrné, že by se Komise touto zásadou skutečně zabývala,“ uvedl tribunál. Řešil mimo jiné polský argument, že rozhodnutí EK ruské společnosti Gazprom a subjektům skupiny Gazprom umožňuje přesměrovávat na unijním trhu další objemy plynu plným využíváním kapacit plynovodu Nord Stream 1.

Unijní soud konstatoval, že zásada energetické solidarity s sebou nese nejen povinnosti vzájemné pomoci ve stavu nouze, pokud jde o dodávky plynu, ale také že EU a členské státy „musí v rámci výkonu svých pravomocí v oblasti energetické politiky vynaložit úsilí k tomu, aby nepřijímaly opatření, jimiž by mohly být dotčeny zájmy Unie nebo ostatních členských států, pokud jde o bezpečnost dodávek, jejich ekonomickou a politickou životaschopnost a diverzifikaci zdrojů“.

Komise umožnila větší využívání plynovodu před třemi lety

Evropská komise v říjnu 2016 na základě žádosti německého energetického regulátora (Bundesnetzagentur) zrušila limit, který Gazpromu z antimonopolních důvodů povoloval využívat jen polovinu kapacity plynovodu OPAL (Ostseepipeline-Anbindungsleitung).

Ten navazuje na plynovod Nord Stream, který je položen na dně Baltského moře a přivádí zemní plyn z Ruska přímo do západní Evropy. Obchází tedy Polsko, pobaltské státy a také Ukrajinu, které plynovod kritizují. Vstupní bod pro OPAL se nachází v Německu a výstupní bod v České republice. Do provozu byl uveden v roce 2011.

Polsko rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 napadlo s odkazem na svou energetickou bezpečnost, neboť systém plynovodů ho potenciálně vyřazuje coby tranzitní zemi. Unijní soud rozhodnutí EK na základě polské žaloby zablokoval a nyní ve věci vynesl verdikt.

Evropská komise neuvedla, zda se odvolá

„Díky tomu, že Gazpromu byla znemožněna monopolizace plynovodu OPAL, nebude moci ruská strana zcela zastavit tranzity plynu do Evropy přes Ukrajinu, přinejmenším v následujících měsících,“ uvedl zástupce šéfa polské státní plynárenské společnosti PGNiG Maciej Woźniak.

Woźniak rovněž doufá, že verdikt bude znamenat, že EU ani Ukrajina nebudou trpět přerušováním dodávek plynu.

Evropská komise uvedla, že rozhodnutí soudu analyzuje a omezení přístupu Gazpromu k plynovodu OPAL zůstane v platnosti. Mluvčí Komise podle agentury Reuters neuvedla, zda se unijní exekutiva odvolá. Zásady energetické solidarity si Evropská komise vysoce považuje a bude je muset zohledňovat v budoucích podobných rozhodnutích, dodala mluvčí. 

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky, která také dováží většinu plynu z Ruska.

Rozhodnutí soudu neohrozí dodávky do Česka

Ruský plyn proudí v posledních letech do Česka hlavně plynovodem Gazela, který navazuje právě na plynovod OPAL. Vedle této trasy jsou pro dodávky ruského zemního plynu do ČR v současné době využívány další dvě trasy.

„Obecně lze říct, že vynesením verdiktu pouze padla – do dobudování plynovodu Eugal – šance, že by společnost Gazprom Export zvýšila objem plynu, který přepravuje přes Českou republiku. Podle nyní známých informací se tak dá předpokládat, že by daná věc neměla mít negativní dopad na zásobování,“ řekla mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Nový plynovod Eugal má Česko propojit s diskutovaným plynovodem Nord Stream 2. U německo-českých hranic na Eugal naváže potrubí projektu Capacity4Gas, který do značné míry kopíruje existující plynovod Gazela. Nový, zhruba 150 kilometrů dlouhý plynovod má vést mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku.

„Aktuální rozhodnutí v žádném případě neohrozí bezpečnost zásobování českých zákazníků, nicméně je to hrozba pro komerční využití projektu Capacity4Gas, a tím pádem pro příjmy ze zvýšené tranzitní přepravy pro Českou republiku,“ doplnil analytik konzultační firmy ENA Jiří Gavor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 15 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
včera v 08:27

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
25. 12. 2025

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
25. 12. 2025

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025
Načítání...