Snížení sazby u digitální daně ze zatím navrhovaných sedmi procent na pět poprvé připustila v rozhovoru pro ČT ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) již dříve uvedl, že kvůli zavedení této daně hrozí Spojené státy odvetnými protiopatřeními. Téměř 140 vlád, včetně Česka, se nyní zároveň dohodlo, že začnou jednat o nových pravidlech pro mezinárodní digitální daň. Hotovo by mělo být do konce roku.
Obavy z případných amerických odvetných cel vyjádřila i část českých exportérů. Například Hospodářská komora varovala, že z amerických odvetných cel má obavy i čtyřicítka významných vývozců.
S neklidem sleduje situaci například táborská firma Brisk, která do USA ročně prodá výrobky za 35 milionů korun. „Ovlivnilo by to možnost konkurence našich svíček ve Spojených státech. Samozřejmě, že digitální daň je problém, sledujeme to v rámci automobilového průmyslu,“ uvedl majitel Mojmír Čapka.
„Podle současného návrhu by tato daň postihla pouze významné americké technologické firmy. Digitální daň tak bude diskriminovat ty samé inovativní firmy, které se Češi snaží přilákat a následovat,“ uvedl velvyslanec USA v České republice Stephen B. King pro Lidové noviny.
Koho by daň zasáhla a o jakou částku se hraje
Dani by v Česku měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou americké společnosti Google, Facebook, Amazon či Apple.
Digitální daň by podle návrhu ministerstva financí zdaňovala vybrané internetové služby – umísťování cílené reklamy na webech, zpoplatněné služby na sociálních sítích nebo prodej dat o uživatelích. Zdaňovacím obdobím by byl kalendářní rok a daň by byla placena v měsíčních zálohách. Dani by podléhaly i některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Mezi ně patří například Airbnb nebo Uber. Daň se ale nebude vztahovat na e-shopy nebo na služby spojené s hraním počítačových her.
Do státního rozpočtu by podle původních odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon o digitální dani z dílny ministerstva financí míří ve sněmovně do druhého čtení. Cílem návrhu je narovnat podmínky v českém daňovém prostředí, uvedlo již dříve ministerstvo.
Některé strany chtějí snížení sazby
V Poslanecké sněmovně chtějí prosadit digitální daň hlavně vládní hnutí ANO, koaliční sociální demokraté a také komunisté, kteří vládu tolerují. Už letos chce díky nové dani vybrat ministerstvo financí víc než dvě miliardy. V případě snížení navrhované daně ze sedmi na pět procent by ale byl výtěžek o stovky milionů nižší.
Hrozba případných cel ze strany USA je jedním z důvodů, proč některé strany nesouhlasí se současnými sedmi procenty. „Chceme tu daň dát na úroveň pět procent, je tady samozřejmě i riziko sankcí ze strany USA,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Piráti pak chtějí, aby návrh sazby byl takový, aby nevyčníval proti ostatním zemím.
„Pět procent je hranice, o které jsme ještě ochotni se bavit, ale pod ni by to nemělo jít,“ řekl pak předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.
Ministryně financí teď poprvé připustila, že by mohla s tímto návrhem souhlasit. „Ano, jsem připravena se o tom bavit, o těch pěti procentech.“
Zavedení digitální daně už příští středu projedná sněmovní rozpočtový výbor. Poslanci ji budou schvalovat na jaře.
Podle pátečního sdělení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by téměř 140 světových vlád, včetně české, chtělo mít do konce letošního roku hotová nová pravidla pro mezinárodní digitální daň.
„Mezinárodní společenství znovu potvrdilo svůj závazek dosáhnout dlouhodobého řešení daňových problémů vyplývajících z digitalizace ekonomiky na základě konsensu a bude pokračovat v práci na dosažení dohody do konce roku 2020,“ uvedla OECD ve svém prohlášení.
