S Babišem poletí do Turecka i čeští podnikatelé. Příležitosti vidí například v energetice

Zástupci 40 českých firem odletí v pondělí na podnikatelskou misi do Turecka. Je součástí státní návštěvy, kterou vede předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Turecko nabízí českým výrobcům a dodavatelům obchodní příležitosti zejména v oblasti energetiky, obranného průmyslu, důlních technologií, automobilového průmyslu či dopravně-strojírenského komplexu. Mise potrvá do 4. září.

Hospodářská komora během mise organizuje dvě podnikatelská fóra, v Ankaře a v Istanbulu. Zastoupení v podnikatelské delegaci mají jak firmy zabývající se dodávkami energetických celků na klíč či komponent pro jadernou a klasickou energetiku, tak i společnosti působící v oblastech obranného průmyslu a bezpečnostní techniky.

Do Turecka tak míří kupříkladu tradiční český výrobce lehkých bojových letounů, výrobce nákladních vozidel pro armádu, firma zabývající se výstavbou optických datových sítí pro armádu nebo ostravská firma zajišťující servis obslužné techniky pro všechna vojenská letiště v tuzemsku, uvedla komora. Ta doplnila, že exportní příležitosti představují také potravinářské technologie v oblasti zařízení pro mlékárny, pekárny, jatka, konzervárny a mražené potraviny.

„Turecká republika rovněž významně investuje do vysokorychlostních železničních tratí, nákladní železniční dopravy a městské osobní železniční dopravy ve velkých tureckých městech, což skýtá příležitosti pro české výrobce železničních vozů a lokomotiv,“ dodala.

Státní návštěvy se účastní i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podnikatelskou misi vede prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

V celkovém objemu českého exportu mimo země EU byl v roce 2018 vývoz do Turecka na 5. místě, za USA, Ruskem, Švýcarskem a Čínou.

V loňském roce dominovaly českému vývozu do Turecka především automobily a náhradní díly k nim, traktory, zařízení pro automatické zpracování dat a různé stroje a zařízení. 

Významný obchodní partner

Turecký trh s více než 80 miliony spotřebiteli patří k významným obchodním partnerům Česka, což dokládá i objem vzájemné obchodní výměny. Vzájemný obchodní obrat v roce 2018 zaznamenal mírný propad a přesáhl 85,2 miliardy korun (meziročně minus 4,8 procenta), z toho export 47,7 miliardy korun (minus 10,3 procenta). Vyplývá to z databáze Českého statistického úřadu o zahraničním obchodu v přeshraničním pojetí.   

Oficiální portál státní agentury CzechTrade Businessinfo.cz k tomu uvedl, že Česko si v posledních pěti letech udržuje pozitivní saldo vzájemné obchodní bilance. Dodal, že v oblasti služeb je obchodní výměna mezi Tureckem a ČR zatím omezena pouze na turistický ruch prostřednictvím českých a tureckých cestovních kanceláří a dále pak na silniční dopravu (tranzitní nákladní dopravu). „Začíná se rozvíjet oblast stavebního sektoru a zakázek, kde se projektů tendrů v druhé zemi účastní firmy Metrostav-Ankara Inšaat, respektive BRC International,“ uvádí agentura.

Zájem Turecka o vodní energii

Čeští investoři se snaží také využít rostoucí zájem Turecka o vodní energii. V červnu vyšla zpráva, že skupina Energo-Pro v Ankaře oficiálně otevřela továrnu, která bude dodávat klíčové díly do dvou vodních elektráren vznikajících na východě země.

V nově otevřeném závodě, provozovaném dceřinou společností Litostroj Turkey, se vyrábějí  turbíny, generátory a další zařízení pro vodní elektrárny. Prvním zákazníkem továrny je sám její český majitel, který v zemi staví přehradní elektrárnu Karakurt. 

Vedle společnosti Energo-Pro je dalším významným českým investorem do turecké energetiky polostátní společnost ČEZ. Do země vstoupila v roce 2008. Prostřednictvím Akcez Enerji, společného podniku s tureckými partnery, vlastní ČEZ podíl v distribuční společnosti Sakarya Elektrik Dagıtım AS (SEDAS) a v prodejní společnosti Sakarya Elektrik Perakende Satis AS (SEPAS). Další společný podnik, Akenerji Elektrik Üretim, provozuje několik vodních elektráren, větrný park Ayyildiz a paroplynovou elektrárnu Egemer na východě Turecka.

2 minuty
Události ČT: Český byznys sázející na turecký zájem o vodní energii
Zdroj: ČT24

Průšvih má jméno Adularya

V září 2010 začalo konsorcium společnosti Vítkovice Power Engineering (VPE) z vítkovického holdingu a firmy BTG Energy s výstavbou hnědouhelné elektrárny Adularya v Turecku. Výše zakázky tehdy činila 300 milionů eur (zhruba 7,6 miliardy korun). Projekt však byl jedním z důvodů, které VPE přivedly do úpadku.

Uhlí údajně neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Dostavba by mohla přijít až na více než tři miliardy korun. Situaci navíc ztížila skutečnost, že po pokusu o puč v Turecku v roce 2016 holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil v rukou státu. Nedokončený projekt Adularya se letos správcovský fond TMSF třikrát snažil prodat, do tendru se ale nikdo nepřihlásil, uvedla agentura ČTK. 

Dubnový veletrh s českou expozicí

Na dubnovém veletrhu Eurasia Rail , který se konal na mezinárodním výstavišti Fuar Izmir, se představila i česká společná expozice o velikosti 120 metrů čtverečních. Připravilo ji ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Asociací podniků českého železničního průmyslu. Celkem se v českém pavilonu představilo deset firem z oblasti železničního průmyslu.

„Turecko je pro nás již několik let velmi důležitý a zajímavý trh. V současné době se daří nacházet nové partnery právě díky účastem na veletrzích Euro Asia. Rádi bychom si udrželi stabilní pozici v regionu, protože zde vidíme velký potenciál. Průmysl v Turecku se neustále rozvíjí a my bychom rádi u toho asistovali,“ uvedl tehdy předseda výzkumné společnosti SVÚM Ivo Hain. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...