S Babišem poletí do Turecka i čeští podnikatelé. Příležitosti vidí například v energetice

Zástupci 40 českých firem odletí v pondělí na podnikatelskou misi do Turecka. Je součástí státní návštěvy, kterou vede předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Turecko nabízí českým výrobcům a dodavatelům obchodní příležitosti zejména v oblasti energetiky, obranného průmyslu, důlních technologií, automobilového průmyslu či dopravně-strojírenského komplexu. Mise potrvá do 4. září.

Hospodářská komora během mise organizuje dvě podnikatelská fóra, v Ankaře a v Istanbulu. Zastoupení v podnikatelské delegaci mají jak firmy zabývající se dodávkami energetických celků na klíč či komponent pro jadernou a klasickou energetiku, tak i společnosti působící v oblastech obranného průmyslu a bezpečnostní techniky.

Do Turecka tak míří kupříkladu tradiční český výrobce lehkých bojových letounů, výrobce nákladních vozidel pro armádu, firma zabývající se výstavbou optických datových sítí pro armádu nebo ostravská firma zajišťující servis obslužné techniky pro všechna vojenská letiště v tuzemsku, uvedla komora. Ta doplnila, že exportní příležitosti představují také potravinářské technologie v oblasti zařízení pro mlékárny, pekárny, jatka, konzervárny a mražené potraviny.

„Turecká republika rovněž významně investuje do vysokorychlostních železničních tratí, nákladní železniční dopravy a městské osobní železniční dopravy ve velkých tureckých městech, což skýtá příležitosti pro české výrobce železničních vozů a lokomotiv,“ dodala.

Státní návštěvy se účastní i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podnikatelskou misi vede prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

V celkovém objemu českého exportu mimo země EU byl v roce 2018 vývoz do Turecka na 5. místě, za USA, Ruskem, Švýcarskem a Čínou.

V loňském roce dominovaly českému vývozu do Turecka především automobily a náhradní díly k nim, traktory, zařízení pro automatické zpracování dat a různé stroje a zařízení. 

Významný obchodní partner

Turecký trh s více než 80 miliony spotřebiteli patří k významným obchodním partnerům Česka, což dokládá i objem vzájemné obchodní výměny. Vzájemný obchodní obrat v roce 2018 zaznamenal mírný propad a přesáhl 85,2 miliardy korun (meziročně minus 4,8 procenta), z toho export 47,7 miliardy korun (minus 10,3 procenta). Vyplývá to z databáze Českého statistického úřadu o zahraničním obchodu v přeshraničním pojetí.   

Oficiální portál státní agentury CzechTrade Businessinfo.cz k tomu uvedl, že Česko si v posledních pěti letech udržuje pozitivní saldo vzájemné obchodní bilance. Dodal, že v oblasti služeb je obchodní výměna mezi Tureckem a ČR zatím omezena pouze na turistický ruch prostřednictvím českých a tureckých cestovních kanceláří a dále pak na silniční dopravu (tranzitní nákladní dopravu). „Začíná se rozvíjet oblast stavebního sektoru a zakázek, kde se projektů tendrů v druhé zemi účastní firmy Metrostav-Ankara Inšaat, respektive BRC International,“ uvádí agentura.

Zájem Turecka o vodní energii

Čeští investoři se snaží také využít rostoucí zájem Turecka o vodní energii. V červnu vyšla zpráva, že skupina Energo-Pro v Ankaře oficiálně otevřela továrnu, která bude dodávat klíčové díly do dvou vodních elektráren vznikajících na východě země.

V nově otevřeném závodě, provozovaném dceřinou společností Litostroj Turkey, se vyrábějí  turbíny, generátory a další zařízení pro vodní elektrárny. Prvním zákazníkem továrny je sám její český majitel, který v zemi staví přehradní elektrárnu Karakurt. 

Vedle společnosti Energo-Pro je dalším významným českým investorem do turecké energetiky polostátní společnost ČEZ. Do země vstoupila v roce 2008. Prostřednictvím Akcez Enerji, společného podniku s tureckými partnery, vlastní ČEZ podíl v distribuční společnosti Sakarya Elektrik Dagıtım AS (SEDAS) a v prodejní společnosti Sakarya Elektrik Perakende Satis AS (SEPAS). Další společný podnik, Akenerji Elektrik Üretim, provozuje několik vodních elektráren, větrný park Ayyildiz a paroplynovou elektrárnu Egemer na východě Turecka.

Nahrávám video

Průšvih má jméno Adularya

V září 2010 začalo konsorcium společnosti Vítkovice Power Engineering (VPE) z vítkovického holdingu a firmy BTG Energy s výstavbou hnědouhelné elektrárny Adularya v Turecku. Výše zakázky tehdy činila 300 milionů eur (zhruba 7,6 miliardy korun). Projekt však byl jedním z důvodů, které VPE přivedly do úpadku.

Uhlí údajně neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Dostavba by mohla přijít až na více než tři miliardy korun. Situaci navíc ztížila skutečnost, že po pokusu o puč v Turecku v roce 2016 holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil v rukou státu. Nedokončený projekt Adularya se letos správcovský fond TMSF třikrát snažil prodat, do tendru se ale nikdo nepřihlásil, uvedla agentura ČTK. 

Dubnový veletrh s českou expozicí

Na dubnovém veletrhu Eurasia Rail , který se konal na mezinárodním výstavišti Fuar Izmir, se představila i česká společná expozice o velikosti 120 metrů čtverečních. Připravilo ji ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Asociací podniků českého železničního průmyslu. Celkem se v českém pavilonu představilo deset firem z oblasti železničního průmyslu.

„Turecko je pro nás již několik let velmi důležitý a zajímavý trh. V současné době se daří nacházet nové partnery právě díky účastem na veletrzích Euro Asia. Rádi bychom si udrželi stabilní pozici v regionu, protože zde vidíme velký potenciál. Průmysl v Turecku se neustále rozvíjí a my bychom rádi u toho asistovali,“ uvedl tehdy předseda výzkumné společnosti SVÚM Ivo Hain. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 10 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 20 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
30. 6. 2026

Evropský pohled