Zpřesněný odhad hrubého domácího produktu (HDP) potvrdil zpomalení meziročního růstu české ekonomiky z předloňských 2,8 procenta na loňských 2,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti původním údajům se ale mírně zvýšil meziroční růst HDP za čtvrté čtvrtletí roku 2019. V předběžném odhadu statistici uváděli, že ekonomika v závěru roku rostla o 1,7 procenta, zatímco podle zpřesněných údajů stoupl HDP o 1,8 procenta.
„Dynamika růstu české ekonomiky v průběhu roku 2019 postupně klesala. V posledním čtvrtletí minulého roku vzrostl HDP o 0,3 procenta mezičtvrtletně a o 1,8 procenta meziročně,“ sdělil Jan Benedikt z oddělení čtvrtletních odhadů ČSÚ.
„Dařilo se většině odvětví služeb a stavebnictví, naopak k poklesu hrubé přidané hodnoty došlo v průmyslu. K růstu HDP pozitivně přispívala pouze domácí poptávka, zejména spotřeba domácností a investiční výdaje,“ doplnil.
„I v posledním čtvrtletí růst hospodářství silně podporovala spotřeba domácností poháněná zlepšováním finanční situace spojené s rostoucími mzdami a vysokou zaměstnaností. K růstu ovšem tentokrát největší měrou přispěly i investice, konkrétně výstavba bytů i průmyslových budov a infrastruktury,“ komentuje výsledek analytik ČSOB Petr Dufek. A doplňuje, že po krátké přestávce začaly firmy, zřejmě pod tlakem přetrvávajícího nedostatku zaměstnanců, rovněž znovu investovat do strojů a ICT.
Negativně pak podle analytiků ovlivňoval výkon ekonomiky výsledek zahraničního obchodu, na kterém se podepsala slabá zahraniční poptávka omezující exporty a naopak silná domácí poptávka, která zase tlačila na růst dovozů. Růst ekonomiky byl také tlumen mezikvartálním poklesem vládních výdajů o 1,1 procenta.
„Za celý rok se český HDP zvýšil o 2,4 procenta, což není rozhodně nijak ohromující výsledek, nicméně s ohledem na vývoj především v západní Evropě, kam směruje většina tuzemského exportu, jde stále ještě o velmi dobré číslo. Sám o sobě totiž zajišťuje vysokou zaměstnanost i solidní růst mezd bez prudkého zhoršení konkurenceschopnosti,“ dodává Dufek.
Také podle ekonoma Komerční banky Michala Brožka sice byl oproti předběžnému odhadu HDP revidován jen o desetinku, struktura působí nicméně optimističtěji, než se čekalo. „Po stagnaci ve třetím čtvrtletí se spotřeba domácností zvedla o celé jedno procento, zde jsme čekali zhruba poloviční růst. Pozitivně vyznívá nárůst investic do fixního kapitálu o 3,6 procenta mezičtvrtletně,“ vysvětluje Brožka.
Pozornost trhů se přesunula na dopady koronaviru na světovou ekonomiku
Růst ekonomiky letos dále zpomalí, zřejmě až pod dvě procenta, uvedli analytici. Důvodem je šíření koronaviru, jehož dopady ale zatím nelze přesně vyčíslit.
OECD včera představila novou aktualizovanou prognózu, ve které snížila růst světové ekonomiky z titulu šíření koronaviru z 2,9 na 2,4 procenta. Růst eurozóny byl přehodnocen směrem dolů o 0,3 procentního bodu na 0,8 procenta.
„Hlavní příčina zpomalení světové ekonomiky je dána zpomalením Číny, která by mohla letos z titulu šíření COVID-19 růst jen o 4,9 procenta po šestiprocentním růstu v minulém roce. Vzhledem k tomu, že čínská ekonomika v posledních deseti letech přispívala k růstu světové ekonomiky ze všech ekonomik nejvýznamněji, a to kolem 20–30 procent, bude její letošní zpomalení v globální ekonomice znát, a to zprostředkovaně i v eurozóně a Česku. Další nejistotou pak je, jaké problémy přinese koronavirus v samotné EU,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Z toho důvodu také dodává, že ačkoliv současný odhad růstu tuzemské ekonomiky v letošním roce ve výši 1,9 procenta patřil spíše mezi ty méně optimistické na trhu, s eskalujícími riziky v letošním roce se zdá podle něho poměrně pravděpodobné, že letošní růst tuzemské ekonomiky bude nakonec spíše začínat číslem jedna a bude tak patrně nejslabší od roku 2013, kdy tuzemská ekonomika mírně poklesla.
„Odhady růstu světové ekonomiky včetně české se však budou v příštích týdnech dále revidovat na základě průběhu nákazy COVID-19, což je v tuto chvíli obtížné předjímat,“ uvedl Seidler.
Analytici Raiffeisenbank (RB) předpokládají letos zvolnění dynamiky hrubého domácího produktu na dvě procenta. „Pokud by však došlo k realizaci nepříznivých scénářů s dlouhodobějšími a výraznějšími dopady na ekonomiku, může dojít ke zvolnění růstu tuzemského HDP až na 1–1,5 procenta. Přitom očekáváme, že průmyslová výroba letos bude stagnovat, či růst jen velmi slabě,“ říká analytik RB Luboš Růžička.
Pokud se na druhou stranu ale naplní scénář, v němž bude svět ohledně koronaviru z nejhoršího venku v letošním druhém čtvrtletí, tak lze podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče čekat oživení dynamiky růstu ekonomické aktivity i pro českou ekonomiku. „Pak bych pro rok 2021 čekal zrychlení růstu HDP na 2,5 procenta,“ doplňuje Jáč.
Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka by ovšem v případě, že by kvůli šíření koronaviru hrozilo výrazné zpomalení růstu české ekonomiky, měla zasáhnout vláda.
„Prostřednictvím rozpočtových opatření by mělo dojít ke stimulaci ekonomiky i za cenu vyššího než plánovaného schodku. Míra zadlužení naší země patří mezi nejnižší v Evropské unii. Neměli bychom proto opakovat chyby předchozích vlád, které škrtily rozpočtové výdaje a zhoršovaly náladu v ekonomice,“ říká Křeček.
