Ropa kvůli napětí na Blízkém východě zdražila, barel stojí přes 70 dolarů. Stoupá i cena zlata

Ceny ropy na počátku nového týdne rostou o více než dvě procenta a ropa Brent stoupla nad 70 dolarů za barel. Mohou za to prohlášení ze Spojených států, Íránu a Iráku po zabití íránského generála, která zvyšují napětí na Blízkém východě. To také žene vzhůru cenu zlata, která se vyšplhala na nejvyšší úroveň téměř za sedm let. Na rekord vystoupila rovněž cena palladia.

Severomořská ropa Brent, která je považována za barometr vývoje cen ropy na světových trzích, v pondělí ráno  stoupla o 2,3 procenta na 70,18 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražila o dvě procenta na 64,32 dolaru za barel.

Vývoj ceny ropy Brent (v USD za barel)
Zdroj: Kurzy.cz

Růst navazuje na páteční zvýšení cen ropy o více než tři procenta, které vyvolala zpráva, že američtí vojáci v noci na pátek u letiště v Bagdádu zabili velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního, kterého Washington spojuje mimo jiné s plánováním teroristických útoků proti Spojeným státům. Noční útok, který nařídil prezident Donald Trump, způsobil eskalaci napětí mezi Íránem a USA a vyvolal na trzích zájem o bezpečnější investice.

Konflikt na Blízkém východě by také mohl ohrozit dodávky ropy. Region se na celosvětové produkci této suroviny podílí téměř polovinou a zhruba pětina celosvětových dodávek prochází Hormuzským průlivem.

V neděli Trump pohrozil zavedením sankcí vůči Iráku, který je druhým největším producentem v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), pokud se budou muset američtí vojáci stáhnout ze země. Bagdád předtím vyzval Američany a další zahraniční vojáky, aby opustili Irák. Trump rovněž prohlásil, že USA se pomstí Íránu, pokud Teherán přijde s odvetnými útoky po zabití Solejmáního.

Páteční zpráva amerického úřadu pro energetické informace EIA ukázala, že zásoby ropy se v uplynulém týdnu snížily nejvíce od června, protože vývoz poprvé překonal čtyři miliony barelů denně. Špatné počasí v neděli zavřelo všechny čtyři ropné vývozní terminály na východu Libye. Zavřené zůstanou nejméně tři dny, uvedla agentura Reuters.

„Nelze vyloučit, že se cena ropy dostane na úroveň kolem osmdesáti dolarů za barel. Tolik stála naposledy na podzim 2018. Cena pohonných hmot v Česku tehdy byla o 1,50 až dvě koruny vyšší než nyní. Při dalším houstnutí napětí mezi USA a Íránem by pohonné hmoty v Česku zhruba v takovém rozsahu už v dohledné době, nejspíše do konce února, zdražily,“ míní Kovanda.

Zlato nejdražší téměř za sedm let, palladium je na rekordu

Problémy na Blízkém východě se odrazily také v ceně zlata. Vyšplhala se na nejvyšší úroveň téměř za sedm let a přiblížila se hranici 1600 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Na rekord pak vystoupila cena palladia, které poprvé prolomilo hranici 2000 dolarů za unci.

„V centru pozornosti stojí geopolitická situace,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Benjamin Lu ze společnosti Phillip Futures. „Napětí mezi Íránem a Spojenými státy eskalovalo do bodu varu, což tlačí ceny zlata vzhůru,“ dodal.

O zlato je zvýšený zájem právě v dobách nejistoty. Například od začátku roku 2008 do konce roku 2009, tedy v období globální finanční krize, se cena zvýšila asi o 35 procent. Nyní k nejistotě přispívá i fakt, že Írán přestane respektovat limity obohacování uranu, což byla součást jeho smlouvy s mezinárodními partnery z roku 2015.

„Situace na globálních trzích velmi připomíná historii. Ropné šoky v 70. letech a vpád USA do Vietnamu nebo do Iráku,“ sdělil analytik Marek Brávník ze společnosti Golden Gate CZ, která obchoduje se zlatem. „Cena drahých kovů na okolnosti reaguje stejně jako při takovýchto událostech. Nicméně až se krize uklidní, lze očekávat opět korekci,“ dodal.

Co se palladia týče, nynější výstup jeho ceny na rekord odráží slabší nabídku. „Hlavním rizikem do budoucna je to, zda vzestup vydrží,“ poznamenal analytik Warren Patterson z banky ING. Palladium se hojně využívá při výrobě automobilových katalyzátorů a nabídka tohoto kovu je slabá dlouhodobě. Za loňský rok se cena palladia zvýšila asi o 54 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 2 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...