Ropa kvůli napětí na Blízkém východě zdražila, barel stojí přes 70 dolarů. Stoupá i cena zlata

Ceny ropy na počátku nového týdne rostou o více než dvě procenta a ropa Brent stoupla nad 70 dolarů za barel. Mohou za to prohlášení ze Spojených států, Íránu a Iráku po zabití íránského generála, která zvyšují napětí na Blízkém východě. To také žene vzhůru cenu zlata, která se vyšplhala na nejvyšší úroveň téměř za sedm let. Na rekord vystoupila rovněž cena palladia.

Severomořská ropa Brent, která je považována za barometr vývoje cen ropy na světových trzích, v pondělí ráno  stoupla o 2,3 procenta na 70,18 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražila o dvě procenta na 64,32 dolaru za barel.

Vývoj ceny ropy Brent (v USD za barel)
Zdroj: Kurzy.cz

Růst navazuje na páteční zvýšení cen ropy o více než tři procenta, které vyvolala zpráva, že američtí vojáci v noci na pátek u letiště v Bagdádu zabili velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního, kterého Washington spojuje mimo jiné s plánováním teroristických útoků proti Spojeným státům. Noční útok, který nařídil prezident Donald Trump, způsobil eskalaci napětí mezi Íránem a USA a vyvolal na trzích zájem o bezpečnější investice.

Konflikt na Blízkém východě by také mohl ohrozit dodávky ropy. Region se na celosvětové produkci této suroviny podílí téměř polovinou a zhruba pětina celosvětových dodávek prochází Hormuzským průlivem.

V neděli Trump pohrozil zavedením sankcí vůči Iráku, který je druhým největším producentem v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), pokud se budou muset američtí vojáci stáhnout ze země. Bagdád předtím vyzval Američany a další zahraniční vojáky, aby opustili Irák. Trump rovněž prohlásil, že USA se pomstí Íránu, pokud Teherán přijde s odvetnými útoky po zabití Solejmáního.

Páteční zpráva amerického úřadu pro energetické informace EIA ukázala, že zásoby ropy se v uplynulém týdnu snížily nejvíce od června, protože vývoz poprvé překonal čtyři miliony barelů denně. Špatné počasí v neděli zavřelo všechny čtyři ropné vývozní terminály na východu Libye. Zavřené zůstanou nejméně tři dny, uvedla agentura Reuters.

„Nelze vyloučit, že se cena ropy dostane na úroveň kolem osmdesáti dolarů za barel. Tolik stála naposledy na podzim 2018. Cena pohonných hmot v Česku tehdy byla o 1,50 až dvě koruny vyšší než nyní. Při dalším houstnutí napětí mezi USA a Íránem by pohonné hmoty v Česku zhruba v takovém rozsahu už v dohledné době, nejspíše do konce února, zdražily,“ míní Kovanda.

Zlato nejdražší téměř za sedm let, palladium je na rekordu

Problémy na Blízkém východě se odrazily také v ceně zlata. Vyšplhala se na nejvyšší úroveň téměř za sedm let a přiblížila se hranici 1600 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Na rekord pak vystoupila cena palladia, které poprvé prolomilo hranici 2000 dolarů za unci.

„V centru pozornosti stojí geopolitická situace,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Benjamin Lu ze společnosti Phillip Futures. „Napětí mezi Íránem a Spojenými státy eskalovalo do bodu varu, což tlačí ceny zlata vzhůru,“ dodal.

O zlato je zvýšený zájem právě v dobách nejistoty. Například od začátku roku 2008 do konce roku 2009, tedy v období globální finanční krize, se cena zvýšila asi o 35 procent. Nyní k nejistotě přispívá i fakt, že Írán přestane respektovat limity obohacování uranu, což byla součást jeho smlouvy s mezinárodními partnery z roku 2015.

„Situace na globálních trzích velmi připomíná historii. Ropné šoky v 70. letech a vpád USA do Vietnamu nebo do Iráku,“ sdělil analytik Marek Brávník ze společnosti Golden Gate CZ, která obchoduje se zlatem. „Cena drahých kovů na okolnosti reaguje stejně jako při takovýchto událostech. Nicméně až se krize uklidní, lze očekávat opět korekci,“ dodal.

Co se palladia týče, nynější výstup jeho ceny na rekord odráží slabší nabídku. „Hlavním rizikem do budoucna je to, zda vzestup vydrží,“ poznamenal analytik Warren Patterson z banky ING. Palladium se hojně využívá při výrobě automobilových katalyzátorů a nabídka tohoto kovu je slabá dlouhodobě. Za loňský rok se cena palladia zvýšila asi o 54 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 27 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 6 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 19 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...