Milionové ztráty, miliardové náklady, poškozená pověst, soudní spory o finanční odškodnění, propad akcií, vyšetřování ze strany regulačních i federálních orgánů a nucená rezignace šéfa společnosti. Tak doposud dopadá na amerického výrobce letadel, firmu Boeing, aféra s modelem 737 MAX. Vypukla před rokem, 10. března 2019. Tehdy se zřítil stroj patřící společnosti Ethiopian Airlines se 157 lidmi na palubě. Následoval zákaz provozu tohoto modelu, který stále trvá.
Rok, který otřásl firmou Boeing. S potížemi letounů 737 MAX se stále ještě nevyrovnala
Nechtěnou pozornost na sebe strhl model Boeing 737 MAX 8 dvěma nehodami. V říjnu 2018 v Indonésii – společnosti Lion Air – a loni v březnu v Etiopii. Zahynulo při nich 346 lidí. Sedm dní po druhé havárii uvedl etiopský ministr dopravy, že se obě havárie podobají. Stejný názor zastával i americký Federální úřad pro letectví (FAA).
Společnost Boeing se ocitla v podezření, že za obě tragické nehody mohou vadná čidla a chyba softwaru. Například předběžná zpráva o příčině pádu letadla Lion Air konstatovala, že piloti měli potíže s udržením kontroly nad strojem ve chvíli, kdy automatický bezpečnostní systém opakovaně poslal letoun do střemhlavého pádu.
Na podezření pak zareagovaly jednotlivé aerolinie, které tento typ přestaly používat, jednotlivé státy, které mu uzavřely své nebe, a národní regulační orgány, jež ho „uzemnily“. Nejdříve čínský regulátor, pak evropský a až po nich i americký FAA tak v březnu 2019 zastavili provoz letadel Boeing 737 MAX. Zákaz trvá i rok poté.
Jak Boeing postupně couval
Boeing se na počátku aféry hájil tím, že FAA stabilizační systém MCAS zabudovaný v letadlech Boeing 737 MAX schválil. Výrobce také slíbil, že urychleně dokončí práce na zlepšení softwaru ovládání svého nejprodávanějšího stroje.
V květnu loňského roku pak připustil, že o softwarovém problému letounů 737 MAX, který havárie způsobil, věděl zhruba rok, neinformoval o tom ale aerolinky ani regulační orgány. V prohlášení trval na tom, že věc nepředstavuje bezpečnostní riziko.
Další posun nastal letos v lednu. Firma zveřejnila stovky interních zpráv, které obsahují tvrdou kritiku vývoje modelu 737 MAX. V dokumentech se zaměstnanci například chlubí tím, jak tlačili na regulátory, aby schválili, že piloti nemusejí absolvovat výcvik na simulátoru. „Toto letadlo navrhli klauni, kteří jsou sami pod dohledem opic,“ uvedl ve zprávě z roku 2016 určené kolegům jeden z firemních pilotů.
Technické potíže nekončí
Firma má za sebou už několik prohlášení slibujích návrat MAXů na nebe. Zároveň se však objevují další a další zprávy o pokračujích technických potížích.
Například letos v únoru našel Boeing v nádrži několika nových letadel 737 MAX zbytky cizích předmětů (hadry, nástroje, kovové třísky a další).
Ve stejný měsíc informoval, že objevil v softwaru další problém. Během zkušebních letů 737 MAX se podle Boeingu rozsvítilo varovné světlo. Na vině byly odchylky v datovém napájení mezi počítači, které řídí let. Problém se vyřeší aktualizací softwaru, uvedla firma.
Pád ředitele a jeho 60 milionů dolarů
Firma začala rychle přicházet o objednávky a v prosinci oznámila, že výrobu 737 MAX pozastavuje. Ve stejnou dobu nuceně rezignoval šéf společnosti Dennis Muilenburg, kterému mnozí vytýkali nepružnost i profesní selhání.
Když držela Muilenburga ve funkci tak dlouho, ignorovala společnost učebnicové základy krizové komunikace, jakými se řídí jiné firmy, řekl zpravodajskému serveru BBC profesor z vysoké školy Dartmouth's Tuck School of Business Paul Argenti. „Měl být pryč už dávno. Je součástí problému,“ dodal.
Společnost v lednu informovala, že Muilenburg si odnese přes 60 milionů dolarů (1,4 miliardy korun) formou výsluh a firemních akcií.
Šéf Boeingu Dennis Muilenburg, který nezvládl krizi kolem strojů 737 MAX
Finanční trable Boeingu
Boeing loni kvůli problémům s letadly 737 MAX vykázal poprvé od roku 1997 ztrátu. Prodělal 636 milionů dolarů (14,6 miliardy korun), zatímco o rok dříve měla zisk 10,5 miliardy dolarů. Náklady, které způsobí vyřazení letadel z provozu, Boeing nyní odhaduje na téměř 19 miliard dolarů.
Dluh Boeingu se v roce 2019 zdvojnásobil na 27,3 miliardy dolarů a kvůli odškodnému zákazníkům i dodavatelům dál narůstá. Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings očekává, že se letos v prvním pololetí zvýší na 32 až 34 miliard dolarů, informovala agentura ČTK.
V lednu si Boeing u více než deseti bank zajistil příslib půjčky v celkové hodnotě přes 12 miliard dolarů (275 miliard korun), napsala agentura Reuters.
Společnost čelí také desítkám soudních sporů s rodinami pasažérů, kteří při uvedených dvou nehodách zahynuli, firmu vyšetřuje americké ministerstvo spravedlnosti a Kongres.
11. března 2019: Akcie Boeingu zavírají na 400 dolarech. 10. březen 2020: Cena za akcii Boeingu se pohybuje kolem 220 dolarů.
Problémy Boeingu dopadají rovněž na jeho dodavatele, kteří jsou nuceni propouštět, a letecké společnosti, jež po vyřazení strojů 737 MAX z provozu zrušily tisíce letů.
To se dotklo i české firmy Smartwings, která má ve flotile sedm těchto strojů, dalších 21 letadel měla loni převzít od výrobce. Koncem loňského roku firma vyčíslila škodu z nemožnosti používat tyto letouny na 1,5 miliardy korun.
Kdy opět vzlétnou?
Generální ředitel podniku Dave Calhoun letos uvedl, že Boeing hodlá obnovit výrobu letadel 737 MAX několik měsíců před jejich návratem do provozu, který se očekává v polovině roku.
Šéf amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA) Steve Dickson na konci ledna sdělil představitelům amerických aerolinek, že jeho úřad by mohl schválit obnovení provozu letadel Boeing 737 MAX dříve než v polovině letošního roku.