Řetězce rychlého občerstvení ustupují od plastů. Zákazníky čekají papírová brčka či nástup porcelánu

Nahrávám video
Události: Odcházení od plastů
Zdroj: ČT24

Místo plastu papír, dřevo nebo klasické nádobí. Další firmy, mezi nimi i fast foody, omezují jednorázové obaly. Zatím dobrovolně, oficiální zákaz přijde za dva roky. Členské státy EU už potvrdily novou směrnici proti plastovým výrobkům na jedno použití v celé Unii.

Přechod na papírová brčka a další ekologické materiály chystá řetězec restaurací McDonald's. V současnosti testuje papírová brčka, která by do třech až čtyř měsíců měla být v restauracích zavedena. Zmrzlinu McFlurry bude prodávat v papírovém obalu bez víčka s lehčí lžičkou.

Firma má nyní 80 procent obalů vyrobených z papíru. Zbývající plastové obaly jsou kelímky, víčka na salát a podobně.

Vedení řetězce také chce, aby do roku 2025 byly všechny obaly z recyklovaného materiálu a certifikovaných zdrojů.

Podle odborníka na odpady Iva Kropáčka z Hnutí Duha není ale papír, který je v restauraci znečištěn, ideální pro recyklaci.

„Znečištěný materiál se nedá recyklovat. Lepší by bylo ho kompostovat. Pokud je tedy zajištěno třídění a odvoz, tak dává smysl kompost nebo energetické využití,“ sdělil agentuře ČTK. Energetické využití ale znamená další spalování. „Nejlepší by bylo mít systém omývání obalů a nádobí a zbavit se jednorázových obalů,“ dodal Kropáček.

Řetězec KFC například používá papírové tašky místo původních plastových. Pracuje i na náhradě současných kelímků na nápoje za plně ekologickou variantu nebo nahrazení plastových příborů, brček a tácků, uvedla Ivana Dlouhá z firmy KFC. 

Dodala, že KFC šetří energiemi, třídí odpad – jak po zákaznících, tak vzniklý chodem restaurace. Použitý olej se vrací k dalšímu použití. „V KFC Rozvozu používáme k přepravě i pěší roznos. Do budoucna zvažujeme flexibilnější a k životnímu prostředí šetrnější  doručovámí – elektroskútry.“

Řetězec Bageterie Boulevard zavedl ve svých kamenných restauracích porcelán na kávu či třeba na palačinky. Plastové příbory zde nahradil nerezovými. Zákazníkům umožňuje nákup nápojů do jejich vlastních obalů (lahve, termohrnky). Snaží se také omezovat plastové či papírové materiály v provozech, v kuchyních. Například nahrazením papírových utěrek látkovými či používáním obalů na opakované použití. 

„Za důležité považujeme nahrazení našich plastových obalů na nápoje a jednorázová brčka, kde ale hledáme takové řešení, které bude opravdu přátelské k životnímu prostředí. To znamená materiály, které se v krátké době rozloží a životní prostředí nezatíží. Zde hledáme vhodné dodavatele, protože dostupné výrobky tyto parametry bohužel nesplňují, a byť se tváří jako ekologické, tak ve skutečnosti takové nejsou. Předpokládáme, že alternativu k těmto obalům nabídneme ještě do konce tohoto roku,“ uvedl marketingový ředitel Marek Picek.

Podle ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky Soni Jonášové je obecně dobré snižovat množství jednorázového obalu. Za přínosný by ale také považovala přísup, kdy se změní způsob nabídky. „Jde o to, že dnes často zákazník dostane automaticky plastový kelímek i s brčkem, takže si to tak vezme. Kdyby ale bylo brčko třeba na vyžádání, jejich používání by se snížilo,“ vysvětluje. 

Otazník kolem bioplastů

A při zavádění jakýchkoliv změn podle ní dávají novinky smysl jen tehdy, pokud známe jejich „koncovku“. Tedy to, co se třeba s určitým obalem děje na konci životního cyklu. „Tohle je třeba příklad bioplastů. Stojí třikrát více než obyčejné, ale zjistilo se, že nejsou plně rozložitelné,“ dodává Jonášová.

Ani ministerstvo životního prostředí bioplasty nedoporučuje. 

Ekologové pak upozorňují, že řada obalů je kombinována – například z plastu a papíru zároveň – recyklovat se nedá, a patří proto do směsného odpadu. „V Kanadě navrhují, aby se na obaly mohly používat jenom jednodruhové materiály, a to buď dokonce jenom polyetylen, anebo PET. To je podle mě principiální řešení,“ řekl odpadový expert Arniky Milan Havel. 

Co lze čekat dál

Evropská unie omezí jednorázové plasty v polovině roku 2021. „Česká republika se bude muset připravit na to, že některé výrobky, jako jsou jednorázové talíře, příbory, budou zcela zakázány,“ uvedl ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. 

Některé země – nově i Slovensko – navíc chystají zálohování PET lahví a plechovek. Česko si zatím nechává čas na rozmyšlenou, v třídění plastů patří už teď k nejlepším. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 23 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...