Stravovací zařízení, která kvůli nucenému uzavření čelí vysokým ztrátám, nemůže zachránit prodej přes výdejní okénka. Ta vytváří tržbu mezi deseti a patnácti procenty, podniky při této formě přípravy jídel mají ale vyšší náklady. Cestou není ani vaření pro školy za ceny, které stanoví úředníci od stolu, upozornil prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. Gastronomické odvětví tak každý den uzavření ztrácí na tržbách 414 milionů korun, uvedl za výzkumnou společnost Nielsen Jakub Špika.
Prodejem z výdejních okének podle Stárka většina podniků nezvládá pokrýt ani náklady. Ty jsou při přípravě jídla s sebou vyšší, než když si lidé jídlo dají v restauraci. Je nutno počítat i s financemi na obaly na jídlo, vyšší náklady jsou i na hygienu.
„Pro příklad konkrétní restaurace v Libochovicích, která běžně dělá 300 až 400 jídel denně, jich dnes okénkem prodá třicet, maximálně padesát. Dělá to proto, aby řekla zákazníkovi, že je ještě na světě,“ řekl Stárek.
Jako cestu ze současného problému Stárek nevidí ani vaření pro školy, případně firmy. Stravování si tyto instituce podle něj zajistily ještě před současnou situací. Pražský magistrát na začátku listopadu spustil projekt Obědy pro děti. Mohou se do něj hlásit restaurace, které by pro školáky, kteří se nyní učí z domova, připravily porci za 60 korun, jídlo pro dospělého by mělo stát 90 korun. Cena byla podle náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) stanovena na základě konzultací se zástupci restaurací.
„Jsem k tomu poměrně skeptický. To je přesně ten opačný způsob, jak projekty vznikají. Někdo z úředníků se zamyslí, podívá se z okna a řekne, toto je cena, která by měla být,“ uvedl Stárek. Stanovená suma je podle něj hluboce pod náklady a restaurace není schopna se na ni dostat. Obědy za tyto ceny jsou podle něj běžně dotovány, buď státem nebo firmami.
Stravovací provozy musejí být od 14. října pro veřejnost uzavřené. Jídlo mohou prodávat přes rozvoz nebo výdejní okénka, která mohou fungovat mezi 05:00 a 21:00. Z důvodu pandemie koronaviru a vládních opatření musela podle podnikatelských svazů třetina restaurací zavřít, krach hrozí až padesáti procentům stravovacích podniků.
Na jaře segment HoReCa, tedy hotely, restaurace a kavárny, zaznamenal podle Jakuba Špiky z výzkumné společnosti Nielsen na tržbách ztrátu 28,2 miliardy korun. Největší propad, 58 procent, byl u jídla, u piva to bylo jedenáct procent, u horkých nápojů deset. Předpověď, že je vyrovná léto, se podle Špiky nenaplnily.
Při meziročním porovnání období leden až září byl také letošek v propadu. V případě piva byl pokles proti loňsku 22 procent, u nealkoholických nápojů 26 procent a u lihovin 31 procent.
V případě barů byl po první vlně nákazy zaznamenán jejich úbytek o deset procent. Na tržbách bary měly ztrátu 42 procent. U restaurací a hospod byl v obou případech pokles podniků o dvě procenta. V případě tržeb restaurace zaznamenaly proti loňsku propad 23 procent, hospody 22 procent.
Ztráta až 70 miliard jako střízlivý odhad
Loňské tržby odvětví činily 195 miliard korun, vzhledem k předchozímu vývoji, kterým měl podle Špiky rostoucí tendenci, by se letos za běžných okolností dostal přes dvě stě miliard korun. Vzhledem k pandemii koronaviru a souvisejícím vládním opatřením ale musí odvětví do konce roku počítat se ztrátou 60 až 70 miliard korun. Podle Špiky jde o spíše střízlivý odhad.
Asociace hotelů a restaurací v půlce října uvedla, že žádá vládu o prodloužení programů Antivirus nebo Covid – nájemné. Potřebné je podle ní také pokračování odkladu splátek úvěrů.
Oborové svazy a asociace tehdy rovněž uvedly, že nyní je zcela zavřená třetina restaurací a tento počet dramaticky roste. Práci v odvětví tak ztratily tisíce lidí a každý den přibýají další.
