Stát myslí na zaměstnance, živnostníky nechá bez peněz, zlobí se zástupce obchodníků. Jinak to nejde, brání se Havlíček

Nahrávám video
Události, komentáře: Změny pro obchodníky a podnikatele
Zdroj: ČT24

Malé obchody podle Radomila Bábka z Unie podnikatelských a živnostenských spolků v současné době mimořádně trpí. Vládě vyčetl, že živnostníkům dostatečně nekompenzuje vše, oč přicházejí kvůli jí nařízenému uzavření podniků. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) je ale přesvědčen, že vláda dělá pro podnikatele maximum tím, že jim proplácí mzdy zaměstnanců, odvody a nájemné. Věří, že veškerý maloobchod bude moci otevřít na přelomu listopadu a prosince. Bábek, Havlíček a také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza diskutovali o opatřeních proti covidu-19 v Událostech, komentářích.

Obchody s výjimkou potravin, drogerií a několik dalších kategorií jsou zhruba již měsíc zavřené a konkrétní termín, kdy by mohly opět otevřít, zatím nikdo nezná. Rozhodující bude zmírnění epidemie covidu-19 na třetí stupeň systému PES, který má vést k jejich otevření. Ministr průmyslu a obchodu Havlíček věří, že to nastane již koncem měsíce.

„Je šance na přelomu listopadu a prosince, pokud se bude situace vyvíjet jako nyní, že se tam dostaneme,“ uvedl ministr.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza považuje to, aby mohly mít obchody otevřeno v prosinci, za klíčové. „Prosinec pro většinu nepotravinářských obchodů znamená 200 až 250 procent průměrných měsíčních prodejů,“ upozornil.

Bábek, který je předsedou výboru Podnikatelské odbory v Unii podnikatelských a živnostenských spolků, by však chtěl, aby se maloobchod otevřel co nejdříve. Situaci totiž vnímá tak, že jsou v souvislosti s výjimkami otevřené hlavně velké obchody, zatímco malé krámky musí mít zavřeno. „Jsem jednoznačně proti tomu, aby byla ekonomika vypnuta, jak je,“ zdůraznil.

Domnívá se, že vláda přitom podnikatelům dostatečně nevynahradila to, oč je uzavřením jejich obchodů připravila. Kompenzace podle něj nejsou dostatečné. Ministr Havlíček to odmítl, poukázal, že stát proplácí sto procent mezd zaměstnanců i odvody a dává podnikatelům i peníze na nájemné. Podle Bábka ale sami živnostníci pak zůstávají bez prostředků.

„Živnostník může pro sebe mít kompenzační bonus, ale pak už nemůže pro své zaměstnance mít Antivirus. (…) Vy toho člověka, toho živnostníka necháte bez příjmů. Jeho zaměstnanci dostanou peníze, dostanou podporu v nezaměstnanosti, a živnostník ne,“ zdůraznil.

Podle Havlíčka ale jiná možnost není. „My můžeme kompenzovat náklady. Nemůžeme kompenzovat příjem,“ řekl.

Prouza vidí ještě jeden nedostatek – že vláda vyplácí stoprocentní kompenzace pouze zavřeným obchodům či provozovnám, ale už ne jejich dodavatelům. „Potřebujeme myslet na jejich dodavatele, kteří na nich byli závislí a byli také vypnuti. Zavřeným obchodům se navýšil program Antivirus na 100 procent z jarních 80. Ale pomoc pro zaměstnance sekundárně ovlivněné zůstala na 60,“ podotkl.

Konec nedělí bez obchodů?

Ministr Havlíček začal den poté, co začala platit pro zbývající otevřené obchody nová pravidla – především jde o omezení počtu zákazníků na jednoho na 15 metrů čtverečních – hovořit o možnosti, že by je vláda mohla již v pátek změnit. Dal to do souvislosti s očekávaným přechodem z pátého stupně epidemického rizika na čtvrtý.

Konkrétně by chtěl zrušit zákaz nedělního prodeje a posunout zavírací hodinu až na 23. hodinu, kam se posune začátek zákazu nočního vycházení. Mohl by se i zvýšit počet lidí na 15 metrů čtverečních na dva. „Pro zákazníka se nemění nic zásadního. Stále musí dodržovat dva metry, pokud je uvnitř. Toto je opatření, které by pomohlo obchodům,“ podotkl přitom Havlíček.

Prouza míní, že by nějaké zmírnění nově platného pravidla přijít mělo. Varoval, že by se v pátek a sobotu, kdy chodí nejvíce zákazníků, mohly před obchody tvořit dlouhé fronty. „Bude chybět kapacita zhruba 20 procent lidí,“ uvedl. Kombinaci opatření, která platí v Česku, podle něj nemá žádná jiná země – buď jsou mírnější pravidla pro koncentraci lidí v obchodech, zmínil se o člověku na deset metrů čtverečních, nebo delší otevírací době. Za klíčové by považoval otevřít v neděli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 16 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 18 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 21 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
22. 3. 2026

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
22. 3. 2026

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...