Stát myslí na zaměstnance, živnostníky nechá bez peněz, zlobí se zástupce obchodníků. Jinak to nejde, brání se Havlíček

32 minut
Události, komentáře: Změny pro obchodníky a podnikatele
Zdroj: ČT24

Malé obchody podle Radomila Bábka z Unie podnikatelských a živnostenských spolků v současné době mimořádně trpí. Vládě vyčetl, že živnostníkům dostatečně nekompenzuje vše, oč přicházejí kvůli jí nařízenému uzavření podniků. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) je ale přesvědčen, že vláda dělá pro podnikatele maximum tím, že jim proplácí mzdy zaměstnanců, odvody a nájemné. Věří, že veškerý maloobchod bude moci otevřít na přelomu listopadu a prosince. Bábek, Havlíček a také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza diskutovali o opatřeních proti covidu-19 v Událostech, komentářích.

Obchody s výjimkou potravin, drogerií a několik dalších kategorií jsou zhruba již měsíc zavřené a konkrétní termín, kdy by mohly opět otevřít, zatím nikdo nezná. Rozhodující bude zmírnění epidemie covidu-19 na třetí stupeň systému PES, který má vést k jejich otevření. Ministr průmyslu a obchodu Havlíček věří, že to nastane již koncem měsíce.

„Je šance na přelomu listopadu a prosince, pokud se bude situace vyvíjet jako nyní, že se tam dostaneme,“ uvedl ministr.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza považuje to, aby mohly mít obchody otevřeno v prosinci, za klíčové. „Prosinec pro většinu nepotravinářských obchodů znamená 200 až 250 procent průměrných měsíčních prodejů,“ upozornil.

Bábek, který je předsedou výboru Podnikatelské odbory v Unii podnikatelských a živnostenských spolků, by však chtěl, aby se maloobchod otevřel co nejdříve. Situaci totiž vnímá tak, že jsou v souvislosti s výjimkami otevřené hlavně velké obchody, zatímco malé krámky musí mít zavřeno. „Jsem jednoznačně proti tomu, aby byla ekonomika vypnuta, jak je,“ zdůraznil.

Domnívá se, že vláda přitom podnikatelům dostatečně nevynahradila to, oč je uzavřením jejich obchodů připravila. Kompenzace podle něj nejsou dostatečné. Ministr Havlíček to odmítl, poukázal, že stát proplácí sto procent mezd zaměstnanců i odvody a dává podnikatelům i peníze na nájemné. Podle Bábka ale sami živnostníci pak zůstávají bez prostředků.

„Živnostník může pro sebe mít kompenzační bonus, ale pak už nemůže pro své zaměstnance mít Antivirus. (…) Vy toho člověka, toho živnostníka necháte bez příjmů. Jeho zaměstnanci dostanou peníze, dostanou podporu v nezaměstnanosti, a živnostník ne,“ zdůraznil.

Podle Havlíčka ale jiná možnost není. „My můžeme kompenzovat náklady. Nemůžeme kompenzovat příjem,“ řekl.

Prouza vidí ještě jeden nedostatek – že vláda vyplácí stoprocentní kompenzace pouze zavřeným obchodům či provozovnám, ale už ne jejich dodavatelům. „Potřebujeme myslet na jejich dodavatele, kteří na nich byli závislí a byli také vypnuti. Zavřeným obchodům se navýšil program Antivirus na 100 procent z jarních 80. Ale pomoc pro zaměstnance sekundárně ovlivněné zůstala na 60,“ podotkl.

Konec nedělí bez obchodů?

Ministr Havlíček začal den poté, co začala platit pro zbývající otevřené obchody nová pravidla – především jde o omezení počtu zákazníků na jednoho na 15 metrů čtverečních – hovořit o možnosti, že by je vláda mohla již v pátek změnit. Dal to do souvislosti s očekávaným přechodem z pátého stupně epidemického rizika na čtvrtý.

Konkrétně by chtěl zrušit zákaz nedělního prodeje a posunout zavírací hodinu až na 23. hodinu, kam se posune začátek zákazu nočního vycházení. Mohl by se i zvýšit počet lidí na 15 metrů čtverečních na dva. „Pro zákazníka se nemění nic zásadního. Stále musí dodržovat dva metry, pokud je uvnitř. Toto je opatření, které by pomohlo obchodům,“ podotkl přitom Havlíček.

Prouza míní, že by nějaké zmírnění nově platného pravidla přijít mělo. Varoval, že by se v pátek a sobotu, kdy chodí nejvíce zákazníků, mohly před obchody tvořit dlouhé fronty. „Bude chybět kapacita zhruba 20 procent lidí,“ uvedl. Kombinaci opatření, která platí v Česku, podle něj nemá žádná jiná země – buď jsou mírnější pravidla pro koncentraci lidí v obchodech, zmínil se o člověku na deset metrů čtverečních, nebo delší otevírací době. Za klíčové by považoval otevřít v neděli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 10 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 56 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...