Stát myslí na zaměstnance, živnostníky nechá bez peněz, zlobí se zástupce obchodníků. Jinak to nejde, brání se Havlíček

Nahrávám video
Události, komentáře: Změny pro obchodníky a podnikatele
Zdroj: ČT24

Malé obchody podle Radomila Bábka z Unie podnikatelských a živnostenských spolků v současné době mimořádně trpí. Vládě vyčetl, že živnostníkům dostatečně nekompenzuje vše, oč přicházejí kvůli jí nařízenému uzavření podniků. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) je ale přesvědčen, že vláda dělá pro podnikatele maximum tím, že jim proplácí mzdy zaměstnanců, odvody a nájemné. Věří, že veškerý maloobchod bude moci otevřít na přelomu listopadu a prosince. Bábek, Havlíček a také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza diskutovali o opatřeních proti covidu-19 v Událostech, komentářích.

Obchody s výjimkou potravin, drogerií a několik dalších kategorií jsou zhruba již měsíc zavřené a konkrétní termín, kdy by mohly opět otevřít, zatím nikdo nezná. Rozhodující bude zmírnění epidemie covidu-19 na třetí stupeň systému PES, který má vést k jejich otevření. Ministr průmyslu a obchodu Havlíček věří, že to nastane již koncem měsíce.

„Je šance na přelomu listopadu a prosince, pokud se bude situace vyvíjet jako nyní, že se tam dostaneme,“ uvedl ministr.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza považuje to, aby mohly mít obchody otevřeno v prosinci, za klíčové. „Prosinec pro většinu nepotravinářských obchodů znamená 200 až 250 procent průměrných měsíčních prodejů,“ upozornil.

Bábek, který je předsedou výboru Podnikatelské odbory v Unii podnikatelských a živnostenských spolků, by však chtěl, aby se maloobchod otevřel co nejdříve. Situaci totiž vnímá tak, že jsou v souvislosti s výjimkami otevřené hlavně velké obchody, zatímco malé krámky musí mít zavřeno. „Jsem jednoznačně proti tomu, aby byla ekonomika vypnuta, jak je,“ zdůraznil.

Domnívá se, že vláda přitom podnikatelům dostatečně nevynahradila to, oč je uzavřením jejich obchodů připravila. Kompenzace podle něj nejsou dostatečné. Ministr Havlíček to odmítl, poukázal, že stát proplácí sto procent mezd zaměstnanců i odvody a dává podnikatelům i peníze na nájemné. Podle Bábka ale sami živnostníci pak zůstávají bez prostředků.

„Živnostník může pro sebe mít kompenzační bonus, ale pak už nemůže pro své zaměstnance mít Antivirus. (…) Vy toho člověka, toho živnostníka necháte bez příjmů. Jeho zaměstnanci dostanou peníze, dostanou podporu v nezaměstnanosti, a živnostník ne,“ zdůraznil.

Podle Havlíčka ale jiná možnost není. „My můžeme kompenzovat náklady. Nemůžeme kompenzovat příjem,“ řekl.

Prouza vidí ještě jeden nedostatek – že vláda vyplácí stoprocentní kompenzace pouze zavřeným obchodům či provozovnám, ale už ne jejich dodavatelům. „Potřebujeme myslet na jejich dodavatele, kteří na nich byli závislí a byli také vypnuti. Zavřeným obchodům se navýšil program Antivirus na 100 procent z jarních 80. Ale pomoc pro zaměstnance sekundárně ovlivněné zůstala na 60,“ podotkl.

Konec nedělí bez obchodů?

Ministr Havlíček začal den poté, co začala platit pro zbývající otevřené obchody nová pravidla – především jde o omezení počtu zákazníků na jednoho na 15 metrů čtverečních – hovořit o možnosti, že by je vláda mohla již v pátek změnit. Dal to do souvislosti s očekávaným přechodem z pátého stupně epidemického rizika na čtvrtý.

Konkrétně by chtěl zrušit zákaz nedělního prodeje a posunout zavírací hodinu až na 23. hodinu, kam se posune začátek zákazu nočního vycházení. Mohl by se i zvýšit počet lidí na 15 metrů čtverečních na dva. „Pro zákazníka se nemění nic zásadního. Stále musí dodržovat dva metry, pokud je uvnitř. Toto je opatření, které by pomohlo obchodům,“ podotkl přitom Havlíček.

Prouza míní, že by nějaké zmírnění nově platného pravidla přijít mělo. Varoval, že by se v pátek a sobotu, kdy chodí nejvíce zákazníků, mohly před obchody tvořit dlouhé fronty. „Bude chybět kapacita zhruba 20 procent lidí,“ uvedl. Kombinaci opatření, která platí v Česku, podle něj nemá žádná jiná země – buď jsou mírnější pravidla pro koncentraci lidí v obchodech, zmínil se o člověku na deset metrů čtverečních, nebo delší otevírací době. Za klíčové by považoval otevřít v neděli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...