Stát myslí na zaměstnance, živnostníky nechá bez peněz, zlobí se zástupce obchodníků. Jinak to nejde, brání se Havlíček

Nahrávám video
Události, komentáře: Změny pro obchodníky a podnikatele
Zdroj: ČT24

Malé obchody podle Radomila Bábka z Unie podnikatelských a živnostenských spolků v současné době mimořádně trpí. Vládě vyčetl, že živnostníkům dostatečně nekompenzuje vše, oč přicházejí kvůli jí nařízenému uzavření podniků. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) je ale přesvědčen, že vláda dělá pro podnikatele maximum tím, že jim proplácí mzdy zaměstnanců, odvody a nájemné. Věří, že veškerý maloobchod bude moci otevřít na přelomu listopadu a prosince. Bábek, Havlíček a také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza diskutovali o opatřeních proti covidu-19 v Událostech, komentářích.

Obchody s výjimkou potravin, drogerií a několik dalších kategorií jsou zhruba již měsíc zavřené a konkrétní termín, kdy by mohly opět otevřít, zatím nikdo nezná. Rozhodující bude zmírnění epidemie covidu-19 na třetí stupeň systému PES, který má vést k jejich otevření. Ministr průmyslu a obchodu Havlíček věří, že to nastane již koncem měsíce.

„Je šance na přelomu listopadu a prosince, pokud se bude situace vyvíjet jako nyní, že se tam dostaneme,“ uvedl ministr.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza považuje to, aby mohly mít obchody otevřeno v prosinci, za klíčové. „Prosinec pro většinu nepotravinářských obchodů znamená 200 až 250 procent průměrných měsíčních prodejů,“ upozornil.

Bábek, který je předsedou výboru Podnikatelské odbory v Unii podnikatelských a živnostenských spolků, by však chtěl, aby se maloobchod otevřel co nejdříve. Situaci totiž vnímá tak, že jsou v souvislosti s výjimkami otevřené hlavně velké obchody, zatímco malé krámky musí mít zavřeno. „Jsem jednoznačně proti tomu, aby byla ekonomika vypnuta, jak je,“ zdůraznil.

Domnívá se, že vláda přitom podnikatelům dostatečně nevynahradila to, oč je uzavřením jejich obchodů připravila. Kompenzace podle něj nejsou dostatečné. Ministr Havlíček to odmítl, poukázal, že stát proplácí sto procent mezd zaměstnanců i odvody a dává podnikatelům i peníze na nájemné. Podle Bábka ale sami živnostníci pak zůstávají bez prostředků.

„Živnostník může pro sebe mít kompenzační bonus, ale pak už nemůže pro své zaměstnance mít Antivirus. (…) Vy toho člověka, toho živnostníka necháte bez příjmů. Jeho zaměstnanci dostanou peníze, dostanou podporu v nezaměstnanosti, a živnostník ne,“ zdůraznil.

Podle Havlíčka ale jiná možnost není. „My můžeme kompenzovat náklady. Nemůžeme kompenzovat příjem,“ řekl.

Prouza vidí ještě jeden nedostatek – že vláda vyplácí stoprocentní kompenzace pouze zavřeným obchodům či provozovnám, ale už ne jejich dodavatelům. „Potřebujeme myslet na jejich dodavatele, kteří na nich byli závislí a byli také vypnuti. Zavřeným obchodům se navýšil program Antivirus na 100 procent z jarních 80. Ale pomoc pro zaměstnance sekundárně ovlivněné zůstala na 60,“ podotkl.

Konec nedělí bez obchodů?

Ministr Havlíček začal den poté, co začala platit pro zbývající otevřené obchody nová pravidla – především jde o omezení počtu zákazníků na jednoho na 15 metrů čtverečních – hovořit o možnosti, že by je vláda mohla již v pátek změnit. Dal to do souvislosti s očekávaným přechodem z pátého stupně epidemického rizika na čtvrtý.

Konkrétně by chtěl zrušit zákaz nedělního prodeje a posunout zavírací hodinu až na 23. hodinu, kam se posune začátek zákazu nočního vycházení. Mohl by se i zvýšit počet lidí na 15 metrů čtverečních na dva. „Pro zákazníka se nemění nic zásadního. Stále musí dodržovat dva metry, pokud je uvnitř. Toto je opatření, které by pomohlo obchodům,“ podotkl přitom Havlíček.

Prouza míní, že by nějaké zmírnění nově platného pravidla přijít mělo. Varoval, že by se v pátek a sobotu, kdy chodí nejvíce zákazníků, mohly před obchody tvořit dlouhé fronty. „Bude chybět kapacita zhruba 20 procent lidí,“ uvedl. Kombinaci opatření, která platí v Česku, podle něj nemá žádná jiná země – buď jsou mírnější pravidla pro koncentraci lidí v obchodech, zmínil se o člověku na deset metrů čtverečních, nebo delší otevírací době. Za klíčové by považoval otevřít v neděli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00AktualizovánoPrávě teď

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 4 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 17 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...