Reportéři ČT: Ostravské hutě nemají ani na základní suroviny, majitel vyvedl za hranice miliardy

14 minut
Reportéři ČT: Pec nám zhasla
Zdroj: ČT24

Poprvé ve své sedmdesátileté historii ostravské hutě odstavily vysoké pece a přestaly vyrábět železo. Liberty Ostrava sice v minulých letech vydělaly miliardy korun, ty ovšem jejich majitel Sandžív Gupta vyvedl do zahraničí. Hutím teď kriticky chybí, nemají za co nakupovat základní suroviny, dluží dodavatelům a hrozí, že tisíce lidí přijdou o práci. V září navíc musel stát za Liberty uhradit 1,5 miliardy za nesplacený úvěr. Státní pojišťovna, která se za půjčku zaručila, dnes okolnosti, za kterých k tomu došlo, vysvětlovat odmítá. A nekomunikuje ani vedení firmy, zjistili Reportéři ČT.

„Jsou obrovské obavy zaměstnanců o to, co bude – zda nám přijde příští výplata, budeme mít práci, zda huť bude fungovat a pokračovat do budoucna,“ vypočítává předseda odborové organizace v hutích Liberty Ostrava Roman Bečica.

Největší české hutě – Liberty Ostrava – se potýkají s nejzávažnějšími finančními problémy za poslední desítky let. Kvůli poklesu objednávek už na konci léta odstavily linku na výrobu koksu. Na konci října pak zastavily výrobu železa v poslední vysoké peci, která v továrně ještě fungovala.

Boj o holé přežití

„Je to prostě boj o holé přežití, obavy zaměstnanců obrovské, nikdy jsem se nesetkal s tím, že bychom byli v tak kritické situaci,“ říká Bečica. „Výhled pro stavební ocel, na které Liberty stojí, není dobrý. Stavebnictví je v útlumu a tudíž se vlastně dá čekat, že pec vůbec obnovena nebude,“ upozorňuje redaktor Hospodářských novin Petr Zenkner.

Takový vývoj by podle Bečici vedl „k obrovskému snižování zaměstnanosti“ nejen přímo v hutích, ale i v napojených dodavatelských firmách. Odhaduje, že kolaps Liberty Ostrava by zasáhl nejméně 25 tisíc lidí.

Jedna z příčin současných potíží firmy vězí v krizi hutnictví v celé Evropě. Kvůli rostoucím cenám energií i surovin je výroba oceli stále nákladnější. Klíčový dopad pro útlum provozu v Ostravě má však i jednání samotného majitele hutí. Tím je Brit indického původu Sandžív Gupta. V době, kdy se továrně dařilo, odčerpal peníze do svých jiných podniků. Finance teď ostravským ocelárnám kriticky chybí. Člen dozorčí rady a předseda odborů Liberty Ostrava Petr Slanina odhaduje, že ze závodu takto odešly miliardy korun.

Sandžív Gupta ovládl ostravské hutě v létě roku 2019, kdy je převzal od skupiny ArcelorMittal. Do března 2021 Liberty Ostrava pod ním vytvořily zisk 800 milionů korun a v následujícím účetním roce podle dosud neoficiálních informací dokonce přes šest miliard. Přesto dnes hutě peníze nemají. Finanční kondice podniku je už natolik špatná, že mu podle všeho chybí základní suroviny, a musel tak dokonce omezit i svou vlastní činnost.

Přestože jsou v ohrožení tisíce zaměstnanců a vzniká napětí v celém Moravskoslezském kraji, vedení hutí o aktuální situaci podle odborářů řádně neinformuje. A mluvčí společnosti odmítá i rozhovory s novináři. Poslala pouze obecné vyjádření.

„Optimalizujeme zásoby našich surovin tak, aby odpovídaly našemu výrobnímu plánu a byly v souladu s poptávkou a situací na trhu, a mohli jsme tak uchovat co největší objem hotovosti,“ vzkázala mluvčí Kateřina Zajíčková. V úterý pro ČTK řekla, že k nedávno odstavené vysoké peci vydá společnost stanovisko tento týden. Předseda základní organizace odborového svazu KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že nic k opětovnému spuštění pece nevědí ani odboráři.

Kritická ekonomická situace hutí přitom již dopadá i na státní finance. V roce 2020 totiž vláda vedená Andrejem Babišem schválila podpůrný program Covid plus. Na jeho základě se státní pojišťovna EGAP zaručila za úvěry soukromých společností. Jednou z nich byla právě Liberty Ostrava, která si díky státní záruce půjčila u německé Greensill Bank dvě miliardy korun. Proč EGAP Liberty podpořil, není zcela zřejmé.

Miliardová pohledávka

„EGAP se v tomhle případě rozhoduje podle finančního skóringu a ratingu, vládě nepřísluší, aby vstupovala do rozhodování o finančních institucích, byť jsou to instituce pod státem,“ říká bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Kvůli pochybnostem, zda státem ručené peníze využil majitel hutí pro ostravský podnik, pojišťovna EGAP v roce 2021 avizovala, že záruku považuje za neplatnou. Když však po pádu Greensill Bank Gupta odmítl úvěr zaplatit insolvenčnímu správci, byla to právě česká státní pojišťovna, kdo zbývající pohledávku ve výši 1,5 miliardy korun letos v září z pozice ručitele úvěru uhradil. Reportéři ČT se snažili získat k celé věci i vyjádření od ministerstva financí a právě EGAPu, mluvčí obou institucí ovšem odmítají kauzu komentovat.

Finanční krize ostravských hutí přitom není jedinou vážnou potíží, s níž se huťařský magnát Gupta v současnosti potýká. Před časem čelily insolvenci jeho hutě v Rumunsku, Anglii i Belgii. Anglický deník Financial Times navíc 1. listopadu napsal, že matka ostravských hutí – Guptova singapurská firma Liberty House Group – čelí arbitráži ze strany původního majitele hutí, tedy společnosti ArcelorMittal. Firma po magnátovi soudně vymáhá úhradu kompenzací v přepočtu asi tři miliardy korun.

Jestli se ostravské hutě postaví na nohy, nebo je čeká pád, bude zřejmé v nejbližších týdnech. Na další vývoj čekají nejen firmy, kterým hutě dluží miliony, ale i stát se svou pohledávkou ve výši 1,5 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce od KHNP garanci zapojení českých firem do dostavby Dukovan

Český kabinet bude po korejské společnosti KHNP, která by měla v Dukovanech postavit dva jaderné reaktory, ještě před uzavřením finální smlouvy k projektu žádat garanci alespoň třicetiprocentního podílu českých firem na stavbě, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Celkově pak platí požadavek na zapojení českého průmyslu na šedesáti procentech projektu.
13:40Aktualizovánopřed 48 mminutami

ČNB loni zadržela na dva a půl tisíce padělaných bankovek a mincí

Česká národní banka (ČNB) loni zadržela 2358 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. Znamená to výrazný pokles proti roku 2023 s počtem 4305. Zhruba polovinu padělků tvořily zahraniční měny. U korun odhalila ČNB 704 padělaných bankovek a 454 mincí, což je přibližně třetina předloňského počtu. Informovala o tom členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.
před 5 hhodinami

Rostou náklady na bydlení a s nimi i vyplacená státní podpora

Náklady na bydlení loni rostly rychleji než výdělky. Stát vyplatil na příspěvcích přes dvacet miliard, jde o rekordní sumu pro rekordní počet domácností. Dávku na konci minulého roku pobíralo 286 tisíc žadatelů, jejich nárůst ale proti předchozím rokům zpomalil.
před 11 hhodinami

Mařiče energií jsou „úchylné“, shodli se Drábová a Miko

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) navrhuje zakázat používání zařízení na maření přebytečné elektřiny. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a prezidentův poradce a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko (LES) se v Otázkách Václava Moravce shodli, že takové mařiče jsou absurdní a až „úchylné“. Smysluplnější by prý bylo budovat radši zařízení na uložení energie, tedy hlavně bateriová úložiště.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Důchodový účet zůstává v minusu, deficit se ale snižuje

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.
včera v 07:00

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
22. 2. 2025

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
21. 2. 2025

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025
Načítání...