Stavební výroba v Česku po letních prázdninách zrychlila meziroční pokles. V září se reálně snížila o 3,7 procenta, zatímco v srpnu byla nižší o 0,4 procenta. Klesla i meziměsíčně, a to o 1,7 procenta. Průmyslová výroba oproti minulému roku stoupla. Příčinou je srovnání s nízkou produkcí z minulého roku, míní analytici. Zahraniční obchod poklesl. Negativní dopad měl deficit obchodu s ropou a zemním plynem. Vyplynulo to z údajů zveřejněných v pondělí na webových stránkách Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Průmyslová výroba po létě zrychlila, budov se ale staví méně než před rokem
Pozemní stavitelství, tedy stavby budov, se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku snížilo o 4,8 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně klesla o 1,1 procenta.
Stavebnictví v Česku rostlo víc než rok až do letošního července, kdy začalo zpomalovat. Podle statistiků a analytiků jsou za útlumem vysoké ceny stavebních prací i materiálů a menší zájem lidí o koupi bytů a domů.
„V září se stavební produkce vrátila k meziměsíčnímu poklesu a klesla také meziročně. O něco lépe si vedlo inženýrské stavitelství, jehož srovnávací základna byla nižší. Pozemní stavby se potýkaly s vyšší základnou a vývoj brzdil segment menších firem,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Stavební úřady vydaly podle ČSÚ v září 6768 stavebních povolení, meziročně o 9,9 procenta méně. „Orientační hodnota stavebních povolení dosáhla jednačtyřicet miliard korun a meziročně rostla o 16,2 procenta. Tento meziroční růst byl ovlivněn povolením velkých staveb dopravní infrastruktury. Pokud bychom odečetli stavby nad miliardu korun a zohlednili cenový vývoj, dostaneme pokles o pět procent,“ upozornil ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka.
Ve srovnání s loňským zářím se začalo stavět o 43,4 procenta bytů méně, konkrétně 2510. Dokončeno jich bylo 3130, to je meziročně o 48,5 procenta víc.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se meziročně zvýšil o 0,9 procenta. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o 9,9 procenta, uvedli statistici.
Průmyslová výroba roste
Průmyslová výroba v Česku v září meziročně stoupla o 8,3 procenta po srpnovém růstu o 7,2 procenta. Zářijové výsledky podpořilo meziroční zvýšení výroby motorových vozidel o téměř 60 procent. Meziměsíčně byla průmyslová výroba v září nižší o 0,2 procenta. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o víc než pětinu.
Zářijové výsledky průmyslu jsou do značné míry podobné srpnovým, uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. „Loňská nízká srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel významně ovlivnila meziroční tempo růstu. V rámci letošního roku však byla průmyslová produkce na úrovni srovnatelné s předchozími měsíci,“ doplnil.
O téměř 60 procent se výroba motorových vozidel v září meziročně zvýšila po třetinovém propadu ve stejném měsíci loni. „Meziměsíčně však vzrostla jen mírně, a sice o jedno procento. Zvýšená produkce se týkala celého segmentu automotive,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Například ve výrobě elektrických zařízení se to týkalo zejména produkce elektrických světel pro dopravní prostředky.
Výroba meziročně nejvíce klesla v kovodělném průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde zapůsobilo naopak srovnání s loňskými vysokými čísly. V obou zmíněných oborech se výroba snížila proti loňskému září o víc než devět procent.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v září ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 21,9 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 17,2 procenta, z tuzemska vzrostly o 32,2 procenta. Také růst hodnoty nových zakázek byl zčásti ovlivněn nízkou loňskou srovnávací základnou ve výrobě automobilů, uvedl ČSÚ.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v září meziročně snížil o 0,3 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda meziročně vzrostla o devět procent.
Výhled do dalších měsíců zůstává spíše ponurý, shodli se analytici
„Vývoj tuzemského průmyslu v září sice příjemně překvapil, příznivou meziroční dynamiku však táhla nízká srovnávací základna, jinak by průmysl již meziročně klesal. Předstihové ukazatele však signalizují, že situace v průmyslu se začíná zhoršovat následkem energetické krize a slábnoucí zahraniční poptávky a předstihové indikátory se zhoršují nejen v ČR, ale i v zahraničí,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Průmyslová data ze září ukazují očekávaný postupný pokles výroby, uvedl analytik Deoitte Filip Pastucha. Pokles je podle něj částečně brzděn automobilovým odvětvím, které roste díky nízké srovnávací základně z minulého roku. Energetická krize bude naplno patrná v tvrdých čísel v momentě, kdy tento statistický efekt vyprchá, poznamenal.
Analytik Banky Creditas Petr Dufek upozornil na patrný útlum v oborech citlivých na vývoj cen surovin a energií, tedy ve výrobě kovů a kovových výrobků, stavebních materiálů či plastů. Ty už podle něj nyní indikují, že domácí i zahraniční poptávka začínají zadrhávat.
Zahraniční obchod
Zahraniční obchod Česka skončil v září schodkem 13,9 miliardy korun, meziročně byl o 2,6 miliardy menší. V deficitu je obchodní bilance osmý měsíc v řadě. Negativní vliv na zářijový výsledek měl opět větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem kvůli jejich zdražení na světových trzích.
„Celková obchodní bilance skončila v červených číslech osmý měsíc v řadě. Naposledy jsme podobnou situaci zažili v únoru 2009,“ komentoval výsledky zahraničního obchodu vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.
Vývoz v září meziročně vzrostl o 25,8 procenta na 409,9 miliardy korun a dovoz o 23,8 procenta na 423,7 miliardy. Letošní září mělo stejný počet pracovních dní jako to loňské. Meziměsíčně po sezonním očištění se export zvýšil o 0,9 procenta a import o 1,3 procenta.
Saldo zahraničního obchodu nepříznivě ovlivnil zejména deficit obchodu s ropou a zemním plynem, který byl meziročně větší o 10,9 miliardy korun. O více než dvě miliardy se prohloubil i schodek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji a s farmaceutickými výrobky.
Naopak kladně působily na zářijovou obchodní bilanci přebytky obchodu s motorovými vozidly a s elektřinou, které byly proti loňskému září vyšší o 16,7 miliardy a o 7,7 miliardy korun. Za pozitivnějšími údaji z obchodování s auty podle Konvičky ale stojí hlavně nedostatek klíčových komponent pro výrobu v loňském roce.
Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie se v září meziročně zlepšila o 31 miliard, zatímco deficit obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 28,4 miliardy korun.
