Průmysl v Česku v srpnu opět zeslábl, ale méně než počátkem léta. Meziroční pokles činil 1,7 procenta, v červenci to bylo 2,8 procenta. Meziměsíčně produkce o 0,2 procenta zesílila. Jen velmi mírně meziročně zesláblo stavebnictví, jestliže ale výroba zpomalila pouze o 0,2 procenta, dramaticky o 8,4 procenta se propadl počet vydaných stavebních povolení, uvedl Český statistický úřad.
Průmysl v srpnu dál meziročně slábl, stavebnictví také. Propad ale zpomalil
Srpnové výsledky průmyslu byly podle statistiků velmi podobné těm červencovým, i když meziroční propad se zmírnil. Nezměnilo se ale takřka nic na tom, že meziročně poklesla většina odvětví.
„Nejvíce k poklesu přispěla výroba elektřiny a plynu, kde se projevila zejména vyšší loňská srovnávací základna a dále výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, zejména výroba stavebních hmot a skla,“ uvedl Radek Matějka z Českého statistického úřadu.
Dvouciferný pokles produkce pokračoval v odvětví výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství. Nejvyšší růstový příspěvek mělo odvětví výroba motorových vozidel, kde meziročně vzrostla jak výroba aut, tak jejich dílů.
Hodnota nových zakázek pro český průmysl klesla v srpnu meziročně o 4,2 procenta. Objednávky ze zahraničí se meziročně snížily o 3,4 procenta, tuzemské nové zakázky o 5,5 procenta.
„Meziročně klesá hodnota nových zakázek již čtvrtý měsíc v řadě. Nejvýraznější podíl na tom měla odvětví výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství a výroba chemických látek a přípravků. V srpnu se v porovnání s loňským rokem snížila hodnota nových zakázek v obou jmenovaných odvětvích téměř o pětinu,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Stavebnictví kleslo o 0,2 procenta
Stavební výroba, která byla v červenci ještě o více než dvě procenta slabší než loni, poklesla v srpnu o 0,2 procenta. Byla to zásluha pozemního stavitelství, tedy staveb budov, které rostlo o 0,6 procenta oproti loňskému srpnu. Naopak produkce v inženýrském stavitelství, kam spadá budování dopravní infrastruktury nebo telekomunikačních a energetických sítí, se o dvě procenta snížila.
Stavební úřady vydaly proti loňskému srpnu o 8,4 procenta méně stavebních povolení, ale jejich orientační hodnota stoupla. „V srpnu rostla orientační hodnota vydaných stavebních povolení téměř o třetinu, což bylo ovlivněno povolením devíti staveb s rozpočty nad miliardu korun. Po jejich odečtení by orientační hodnota rostla pouze o dvě procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Zahájených i dokončených bytů v srpnu podle statistiků meziročně ubylo. Počet bytů, které se začaly stavět, klesl o 23,1 procenta na 3102 a počet bytů, jejichž stavba skončila, se snížil o 21,8 procenta na 2792.
Zahraniční obchod zůstává v minusu
Český statistický úřad současně s údaji o průmyslu a stavebnictví zveřejnil i srpnové výsledky zahraničního obchodu. Ten skončil se schodkem 3,8 miliardy korun, což byl o 25,4 miliardy menší deficit než loni. Podle Stanislava Konvičky z oddělení obchodní bilance ČSÚ byl oproti loňsku menší dovoz i vývoz.
Vývoz meziročně klesl o šest procent na 333,6 miliardy korun a dovoz o 12,2 procenta na 337,4 miliardy korun. Pokles přišel v srpnu i ve srovnání s předchozím měsícem, po sezonním očištění snížil klesl vývoz a dovoz o 1,7 procenta.
Analytici jsou skeptičtí, zmírnění nezakryje dlouhodobý propad
Přestože byl meziroční pokles průmyslu v srpnu menší, než byl v červenci, výsledek se nezamlouvá analytikům. Problém vidí v tom, že výroba slábne dlouhodobě. „Z pohledu na průměrné hodnoty za červenec a srpen je patrné, že tuzemský průmysl slábne. To naznačují nové zakázky, které již čtvrtý měsíc v řadě klesají,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Stav průmyslu označil za recesi. Jestliže v dřívějších měsících výroba meziročně rostla, bylo to podle Seidlera díky nízké srovnávací základně z loňska.
Analytik Cyrrusu Vít Hradil považuje situaci za pochmurnou. „Celková produkce z dlouhodobého hlediska nadále stagnuje poblíž úrovní pozorovaných již v roce 2019, před začátkem koronavirové pandemie,“ poukázal. Mnoho naděje do blízké budoucnosti podle něj nedává objem zakázek, které klesají dokonce i v nominálním vyjádření, natož v tom reálném, a špatné zprávy setrvale přicházejí z klíčového partnerského trhu v Německu.
Převážná část českého průmyslu se podle Bohuslava Čížka ze Svazu průmyslu a dopravy již měsíce potýká s dopady předešlého zvýšení cen vstupů včetně mzdových nákladů, drahých cen energie v mezinárodním porovnávání a úbytkem zakázek, a to i v běžných cenách bez odečtení vlivu inflace. Slabá poptávka firmám podle něj neumožňuje plně promítnout vyšší náklady do cen produktů.
Podobně hodnotí analytici i výsledek stavebnictví. „Za oba prázdninové měsíce obrázek tak povzbudivý není. A je třeba je posuzovat společně, neboť jsou tradičně ovlivněny každoročně rozdílným načasováním dovolených. A ani zmíněný srpnový meziměsíční vzestup produkce ve stavebnictví o dvě procenta nestačil na vykompenzování červencového propadu o výrazných 3,7 procenta,“ řekl ekonom a analytik Komerční banky Jan Vejmělek.
Ekonom banky Creditas Petr Dufek míní, že ve stavebnictví chybí impuls, který by nastartoval růst. „Hlavní brzdou zůstává nedostatek nových zakázek, zejména v případě soukromého sektoru, který se v časech stagnující ekonomiky do nové výstavby nijak nehrne. Je to vidět jak na komerční výstavbě, tak i té bytové,“ podotkl.