Průmysl a maloobchod v USA během března rekordně klesly. Americké aerolinky se dohodly s vládou na pomoci

Maloobchodní tržby v USA se v březnu propadly o rekordních 8,7 procenta. Poptávku snížilo uzavření řady prodejen, které mělo předejít šíření koronaviru. Průmyslová výroba se za stejný měsíc meziměsíčně snížila o 6,3 procenta, nejvíce od února 1946. Velké americké letecké společnosti se zároveň s ministerstvem financí v zásadě dohodly na záchranném balíčku za 25 miliard dolarů (přes 611 miliard korun). Pomoc má zajistit, že aerolinky nebudou do října propouštět. Velké banky v USA reportovaly výrazné poklesy zisků. Americké akciové indexy klesly.

Maloobchodní tržby ve Spojených státech zaznamenaly v březnu nejprudší pokles tržeb od roku 1992, kdy se tyto údaje začaly zveřejňovat. Propad o rekordních 8,7 procent je prudší, než očekávali analytici v anketě agentury Reuters, kteří jej odhadovali na osm procent. Pokles za únor po zpřesnění dat činil 0,4 procenta.

Zpráva přichází v době, kdy miliony Američanů přišly o práci a kdy mezi ekonomy sílí přesvědčení, že hospodářství je v hluboké recesi.

„Ekonomika se nachází téměř ve stavu volného pádu,“ řekla agentuře Reuters profesorka podnikové ekonomiky na Marymountské univerzitě Ignáce z Loyoly Sung Won Sohnová. „Až se míra infekce koronaviru stabilizuje, uvidíme dno. To dno, ze kterého začneme stoupat, bude docela hluboko,“ dodala.

Spotřebitelské výdaje představují více než dvě třetiny americké ekonomické aktivity. Ve čtvrtém čtvrtletí rostly tempem 1,8 procenta, přičemž ekonomika rostla tempem 2,1 procenta. Analytici neočekávají, že se současná situace ve druhém čtvrtletí zlepší. Některé odhady uvádějí pokles spotřebitelských výdajů až o 41 procent. A to přesto, že americká vláda schválila rekordní balíček opatření na záchranu hospodářství za 2,3 bilionu dolarů (57,2 bilionu korun), jehož součástí jsou i přímé hotovostní platby rodinám.

Kromě toho vláda posílila i dávky v nezaměstnanosti. Od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, už přišlo v USA o práci více než 16 milionů lidí. Data za minulý týden budou zveřejněna ve čtvrtek a podle analytiků ukážou dalších šest milionů lidí, kteří požádali o podporu v nezaměstnanosti. To by znamenalo, že je za poslední měsíc v USA dalších více než 20 milionů lidí bez práce.

Průmyslová výroba klesla nejvíc od února 1946

Průmyslová výroba se ve Spojených státech v březnu kvůli pandemii meziměsíčně snížila o 6,3 procenta, nejvíce od února 1946. Vyplývá to ze středečních údajů americké centrální banky (Fed). Šíření koronaviru narušilo dodavatelské řetězce. Podnikatelské investice patrně v prvním kvartálu dále klesaly. 

Podnikatelské investice se snižují už třetí čtvrtletí za sebou, což je nejdelší takový časový úsek od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. 

Americké akciové indexy ve středu pod vlivem negativních statistik klesly. Dow Jones ztratil 1,86 procenta, S&P 500 pak 2,2 % a Nasdaq 1,44 procenta.

Také hlavní evropské indexy zakončily den ve ztrátách, ale vyšších. Panevropský index Stoxx 600 klesl o 3,25 procent, britský FTSE 100 o 3,34 %, francouzský CAC 40 o 3,76 % a německý DAX o 3,90 procenta.  Pražská burza ve středu smazala část zisků z předchozí série pěti posílení v řadě. Index PX klesl o 3,11 procenta na 825,11 bodu. Například akcie bankovní skupiny Erste odepsaly skoro devět procent. 

Letecký průmysl zažívá patrně nejhlubší krizi

Letecká přeprava osob v USA klesla kvůli dopadům šíření koronaviru o 95 procent. Aerolinky doufají, že do října se situace zlepší, nicméně varovaly, že slabá poptávka po letecké dopravě by mohla přetrvat až do příštího roku, možná i déle. Je proto možné, že budou potřebovat další vládní pomoc, aby přežily.

Pomoc bude zahrnovat kombinaci hotovosti a půjček. Vláda také získá záruky, které bude možné převést na menší podíly v aerolinkách. Až 70 procent ze slíbených peněz na mzdy aerolinky obdrží v hotovosti a nebudou je muset vracet. Menší aerolinky získají až 100 milionů dolarů, které nebudou muset splatit. Dohoda předpokládá, že největší aerolinky budou muset vrátit 30 procent z obdržené částky a poskytnout záruky, které odpovídají deseti procentům půjčené částky.

Společnosti mohou požádat o částku odpovídající platům a benefitům vyplaceným zaměstnancům ve druhém a třetím čtvrtletí loňského roku. To je pro srovnání částka, která převyšuje současnou tržní hodnotu největších aerolinek American Airlines. Nebudou však smět do 30. září propouštět ani měnit kolektivní smlouvy a musejí omezit odkupy vlastních akcií, odměny pro vedoucí představitele a dividendy.

S dohodou souhlasilo šest největších firem – American Airlines, United Airlines, Delta Air Lines, Southwest Airlines, JetBlue Airways a Alaska Airlines – a také čtyři další letecké společnosti.

Aerolinky mohou také požádat o půjčku až 25 miliard dolarů v rámci vládního stimulačního balíčku za 2,3 bilionu dolarů. Zájem o půjčku už vyjádřily firmy American, Alaska a Horizon, uvedla agentura Reuters.

Velké americké banky reportují výrazné poklesy zisků

Americkým finančním společnostem Bank of America (BofA), Goldman Sachs a Citigroup v prvním čtvrtletí klesl zisk téměř o polovinu. Za poklesem stála rozsáhlá tvorba rezerv na potenciální úvěrové ztráty spojené s koronavirem. Vyplývá to z hospodářských výsledků, které firmy ve středu zveřejnily.

Bank of America oznámila, že její čistý zisk v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 48,5 procenta na 3,54 miliardy dolarů (87,3 miliardy Kč). Firma si na úvěrové ztráty spojené s koronavirem dala stranou 3,6 miliardy dolarů. V přepočtu na akcii zisk BofA klesl na 40 centů ze 70 centů před rokem. Zaostal tak za očekáváním analytiků, kteří jej podle společnosti Refinitiv odhadovali na 46 centů, uvedla agentura Reuters. 

Investiční bance Goldman Sachs v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně klesl o 49 procent na 1,12 miliardy dolarů (27,6 miliardy korun). Banka si na úvěrové ztráty dala stranou téměř miliardu dolarů, výsledky navíc zasáhly vysoké ztráty u jejích investic do dluhopisů a akcií.

Finanční ústavy zvyšují rezervy na úvěrové ztráty

Podobně bance Citigroup v prvním kvartálu klesl čistý zisk o 46 procent na 2,52 miliardy dolarů (62,7 miliardy korun). Na vině byla podle jejího dnešního sdělení i v jejím případě tvorba rezerv na případné ztráty způsobené koronavirem. Banka si pro tyto účely vyčlenila téměř pět miliard dolarů. Tržby se zvýšily o 12 procent na 20,7 miliardy dolarů, především díky vyšším příjmům z obchodování s cennými papíry.

Americké banky se nyní zvyšováním rezerv na úvěrové ztráty připravují na hospodářskou recesi vyvolanou šířením koronaviru. Podle analytiků by mohla Bank of America čelit ekonomickému útlumu lépe než její konkurenti, neboť se méně angažuje v kreditních kartách a má také přísnější pravidla pro poskytování půjček.

Největší americká banka JPMorgan Chase & Co v úterý oznámila, že jí čtvrtletní zisk spadl o 69 procent na 2,87 miliardy dolarů. Na ztrátové úvěry si dala stranou 8,3 miliardy dolarů, což je pětkrát více než ve stejném období loni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 1 hhodinou

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 12 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 16 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.