Průmysl a maloobchod v USA během března rekordně klesly. Americké aerolinky se dohodly s vládou na pomoci

Maloobchodní tržby v USA se v březnu propadly o rekordních 8,7 procenta. Poptávku snížilo uzavření řady prodejen, které mělo předejít šíření koronaviru. Průmyslová výroba se za stejný měsíc meziměsíčně snížila o 6,3 procenta, nejvíce od února 1946. Velké americké letecké společnosti se zároveň s ministerstvem financí v zásadě dohodly na záchranném balíčku za 25 miliard dolarů (přes 611 miliard korun). Pomoc má zajistit, že aerolinky nebudou do října propouštět. Velké banky v USA reportovaly výrazné poklesy zisků. Americké akciové indexy klesly.

Maloobchodní tržby ve Spojených státech zaznamenaly v březnu nejprudší pokles tržeb od roku 1992, kdy se tyto údaje začaly zveřejňovat. Propad o rekordních 8,7 procent je prudší, než očekávali analytici v anketě agentury Reuters, kteří jej odhadovali na osm procent. Pokles za únor po zpřesnění dat činil 0,4 procenta.

Zpráva přichází v době, kdy miliony Američanů přišly o práci a kdy mezi ekonomy sílí přesvědčení, že hospodářství je v hluboké recesi.

„Ekonomika se nachází téměř ve stavu volného pádu,“ řekla agentuře Reuters profesorka podnikové ekonomiky na Marymountské univerzitě Ignáce z Loyoly Sung Won Sohnová. „Až se míra infekce koronaviru stabilizuje, uvidíme dno. To dno, ze kterého začneme stoupat, bude docela hluboko,“ dodala.

Spotřebitelské výdaje představují více než dvě třetiny americké ekonomické aktivity. Ve čtvrtém čtvrtletí rostly tempem 1,8 procenta, přičemž ekonomika rostla tempem 2,1 procenta. Analytici neočekávají, že se současná situace ve druhém čtvrtletí zlepší. Některé odhady uvádějí pokles spotřebitelských výdajů až o 41 procent. A to přesto, že americká vláda schválila rekordní balíček opatření na záchranu hospodářství za 2,3 bilionu dolarů (57,2 bilionu korun), jehož součástí jsou i přímé hotovostní platby rodinám.

Kromě toho vláda posílila i dávky v nezaměstnanosti. Od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, už přišlo v USA o práci více než 16 milionů lidí. Data za minulý týden budou zveřejněna ve čtvrtek a podle analytiků ukážou dalších šest milionů lidí, kteří požádali o podporu v nezaměstnanosti. To by znamenalo, že je za poslední měsíc v USA dalších více než 20 milionů lidí bez práce.

Průmyslová výroba klesla nejvíc od února 1946

Průmyslová výroba se ve Spojených státech v březnu kvůli pandemii meziměsíčně snížila o 6,3 procenta, nejvíce od února 1946. Vyplývá to ze středečních údajů americké centrální banky (Fed). Šíření koronaviru narušilo dodavatelské řetězce. Podnikatelské investice patrně v prvním kvartálu dále klesaly. 

Podnikatelské investice se snižují už třetí čtvrtletí za sebou, což je nejdelší takový časový úsek od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. 

Americké akciové indexy ve středu pod vlivem negativních statistik klesly. Dow Jones ztratil 1,86 procenta, S&P 500 pak 2,2 % a Nasdaq 1,44 procenta.

Také hlavní evropské indexy zakončily den ve ztrátách, ale vyšších. Panevropský index Stoxx 600 klesl o 3,25 procent, britský FTSE 100 o 3,34 %, francouzský CAC 40 o 3,76 % a německý DAX o 3,90 procenta.  Pražská burza ve středu smazala část zisků z předchozí série pěti posílení v řadě. Index PX klesl o 3,11 procenta na 825,11 bodu. Například akcie bankovní skupiny Erste odepsaly skoro devět procent. 

Letecký průmysl zažívá patrně nejhlubší krizi

Letecká přeprava osob v USA klesla kvůli dopadům šíření koronaviru o 95 procent. Aerolinky doufají, že do října se situace zlepší, nicméně varovaly, že slabá poptávka po letecké dopravě by mohla přetrvat až do příštího roku, možná i déle. Je proto možné, že budou potřebovat další vládní pomoc, aby přežily.

Pomoc bude zahrnovat kombinaci hotovosti a půjček. Vláda také získá záruky, které bude možné převést na menší podíly v aerolinkách. Až 70 procent ze slíbených peněz na mzdy aerolinky obdrží v hotovosti a nebudou je muset vracet. Menší aerolinky získají až 100 milionů dolarů, které nebudou muset splatit. Dohoda předpokládá, že největší aerolinky budou muset vrátit 30 procent z obdržené částky a poskytnout záruky, které odpovídají deseti procentům půjčené částky.

Společnosti mohou požádat o částku odpovídající platům a benefitům vyplaceným zaměstnancům ve druhém a třetím čtvrtletí loňského roku. To je pro srovnání částka, která převyšuje současnou tržní hodnotu největších aerolinek American Airlines. Nebudou však smět do 30. září propouštět ani měnit kolektivní smlouvy a musejí omezit odkupy vlastních akcií, odměny pro vedoucí představitele a dividendy.

S dohodou souhlasilo šest největších firem – American Airlines, United Airlines, Delta Air Lines, Southwest Airlines, JetBlue Airways a Alaska Airlines – a také čtyři další letecké společnosti.

Aerolinky mohou také požádat o půjčku až 25 miliard dolarů v rámci vládního stimulačního balíčku za 2,3 bilionu dolarů. Zájem o půjčku už vyjádřily firmy American, Alaska a Horizon, uvedla agentura Reuters.

Velké americké banky reportují výrazné poklesy zisků

Americkým finančním společnostem Bank of America (BofA), Goldman Sachs a Citigroup v prvním čtvrtletí klesl zisk téměř o polovinu. Za poklesem stála rozsáhlá tvorba rezerv na potenciální úvěrové ztráty spojené s koronavirem. Vyplývá to z hospodářských výsledků, které firmy ve středu zveřejnily.

Bank of America oznámila, že její čistý zisk v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 48,5 procenta na 3,54 miliardy dolarů (87,3 miliardy Kč). Firma si na úvěrové ztráty spojené s koronavirem dala stranou 3,6 miliardy dolarů. V přepočtu na akcii zisk BofA klesl na 40 centů ze 70 centů před rokem. Zaostal tak za očekáváním analytiků, kteří jej podle společnosti Refinitiv odhadovali na 46 centů, uvedla agentura Reuters. 

Investiční bance Goldman Sachs v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně klesl o 49 procent na 1,12 miliardy dolarů (27,6 miliardy korun). Banka si na úvěrové ztráty dala stranou téměř miliardu dolarů, výsledky navíc zasáhly vysoké ztráty u jejích investic do dluhopisů a akcií.

Finanční ústavy zvyšují rezervy na úvěrové ztráty

Podobně bance Citigroup v prvním kvartálu klesl čistý zisk o 46 procent na 2,52 miliardy dolarů (62,7 miliardy korun). Na vině byla podle jejího dnešního sdělení i v jejím případě tvorba rezerv na případné ztráty způsobené koronavirem. Banka si pro tyto účely vyčlenila téměř pět miliard dolarů. Tržby se zvýšily o 12 procent na 20,7 miliardy dolarů, především díky vyšším příjmům z obchodování s cennými papíry.

Americké banky se nyní zvyšováním rezerv na úvěrové ztráty připravují na hospodářskou recesi vyvolanou šířením koronaviru. Podle analytiků by mohla Bank of America čelit ekonomickému útlumu lépe než její konkurenti, neboť se méně angažuje v kreditních kartách a má také přísnější pravidla pro poskytování půjček.

Největší americká banka JPMorgan Chase & Co v úterý oznámila, že jí čtvrtletní zisk spadl o 69 procent na 2,87 miliardy dolarů. Na ztrátové úvěry si dala stranou 8,3 miliardy dolarů, což je pětkrát více než ve stejném období loni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025

Dění na Blízkém východě divoce hýbe s cenami ropy a plynu

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025

Vězeňské službě by mohly vzrůst platy

Od července mají dozorcům a strážným ve věznicích vzrůst výdělky o tři tisíce korun, tedy stejně jako policistům, hasičům nebo celníkům. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) předloží návrh na zvýšení platů vládním kolegům ve středu. Podle ředitele Vězeňské služby Simona Michailidise je narovnání podmínek mezi bezpečnostními složkami nutné. Momentálně ve sboru vězeňské služby chybí lidé, někteří kvůli lepším podmínkám odešli právě k policii nebo do armády.
23. 6. 2025

Ceny bydlení budou podle Rusnoka ještě dlouho mířit nahoru

Potraviny budou dál zdražovat a tlačit v příštích měsících inflaci vzhůru, rostou i služby, ale větší starosti dělá exguvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi oblast bydlení. Cítí tam větší strukturální problém, který bude ještě po dlouhou dobu ceny tlačit nahoru. Hlavně nevidí, že by bylo brzy nějaké efektivní řešení. Podle Rusnoka se politikům buď nechce tento problém řešit, anebo je to v nějakém konfliktu s jejich programem. Potraviny jsou pak podle něj hodně závislé na evropském světovém trhu a domácí faktory nehrají takovou roli. Ohledně služeb to bude podle Rusnoka velmi záviset na vývoji cen pracovní síly, protože služby jsou náročné na práci a dochází k návratu reálných mezd na bývalou úroveň čili k určitému dohánění ztrát. Exguvernér byl hostem Otázek Václava Moravce.
22. 6. 2025

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
22. 6. 2025

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
21. 6. 2025

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025
Načítání...