Ekonomická situace českých firem se kvůli koronavirové krizi výrazně zhoršuje. Propad zakázek za květen a červen hlásí sedmdesát procent firem. Potýkají se častěji se špatnou platební morálkou odběratelů. Většině z nich by pomohlo, kdyby vláda prodloužila program Antivirus na pokrytí části mzdových nákladů až do konce srpna. Daňová opatření státu zatím firmám nepomáhají, vyplývá z květnového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mezi 242 podniky. Pokles podnikatelské aktivity v eurozóně v květnu ale celkově v důsledku uvolňování opatření proti koronaviru zpomalil, ukazují předběžné výsledky průzkumu zveřejněného společností IHS Markit.
„Charakter koronavirové krize je bezprecedentní. Řadě firem vypadla ze dne na den velká část nebo celé tržby. K tomu se přidaly zvýšené náklady na ochranné pomůcky, hygienická opatření, logistiku či vyšší zásoby. Firmy najednou přišly o část zaměstnanců, kteří zůstali doma s dětmi nebo nemohli přijet z okolních zemí. Přicházejí o zakázky a zdroj budoucích příjmů. V takové situaci je nezbytné, aby stát dal firmám jistotu, že pomoc ze schválených programů bude pokračovat,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Zatímco na začátku dubna v průzkumu Svazu hlásilo 43,5 procenta firem, že se v příštích dvou měsících budou potýkat s propadem zakázek o více než 20 procent, v květnu se jejich podíl zvedl na 70 procent. Přitom roste podíl firem, kterým objem zakázek meziročně klesá o více než 40 procent. V dubnu jich bylo 23 procent, v květnu jich takto velký propad hlásilo 48 procent.
Řada firem se do problémů teprve dostává
Řada firem se teprve do problémů dostává. „Proto po vládě chceme, aby program Antivirus prodloužila až do srpna. Pomohlo by to 71 procentům firem, které se průzkumu zúčastnily. Sice 40 procent firem v průzkumu uvedlo, že snižují nebo plánují snižovat počty pracovníků, ale díky programu mohou propouštění omezit na nejmenší nutnou míru. Antivirus jako jediný funguje relativně dobře. Podporu za březen získalo 93 procent z firem, které o ni podle průzkumu požádaly, neuspělo jen sedm procent,“ upozornil Hanák.
Zhoršuje se také platební morálka firem. Zatímco v dubnu uvádělo 34 procent firem, že jejich partneři přestávají platit faktury ve lhůtě splatnosti, v květnu už se s opožděnými platbami setkalo 44 procent podniků. Z nich je druhotnou platební neschopností v příštích dvou měsících ohrožena více než polovina. V celém vzorku tuto hrozbu uvedlo 33 procent podniků.
Krize se výrazně podepíše také na celoročních hospodářských výsledcích. Významnou ztrátu za rok 2020, která by mohla ohrozit existenci firmy, očekává 40 procent respondentů.
„Podniky potřebují získat přístup k hotovosti, aby mohly platit své závazky. V tomto ohledu zatím pomoc státu nefungovala rychle a dostatečně. Programy COVD I a COVID II firmám podle průzkumu vůbec nepomohly. Program COVID III se spustil až po dvou měsících od začátku krize. Opatření v oblasti daní příliš, nebo vůbec nepomohla 85 procentům firem, které se v průzkumu vyjádřily,“ dodal Hanák.
Nejzranitelnější jsou v nynější krizi malé firmy. Z podniků, které hlásí propad zakázek o více než 40 procent, je 85 procent malých firem s méně než 50 zaměstnanci.
Pokles podnikatelské aktivity v eurozóně zpomalil, ukazuje průzkum
Pokles podnikatelské aktivity v eurozóně v květnu v důsledku uvolňování opatření proti koronaviru zpomalil. Ukazují to předběžné výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, které zveřejnila konzultační společnost IHS Markit.
Index podnikatelské aktivity v květnu vystoupil na 30,5 z dubnových 13,5 bodu. Zůstal však hluboko pod klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
Růst indexu nicméně překonal očekávání analytiků, kteří jeho květnovou hodnotu v anketě agentury Reuters odhadovali na 25 bodů. V dubnu byl index na nejnižší úrovni od roku 1998, kdy se tato data začala sledovat.
„Eurozóna v květnu zažila další pokles podnikatelské aktivity. Údaje z průzkumu však přinejmenším ukázaly uklidňující známky toho, že v dubnu pokles pravděpodobně dosáhl dna,“ řekl ekonom společnosti IHS Markit Chris Williamson.
V prvním čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny podle údajů statistického úřadu Eurostat snížil proti předchozím třem měsícům o 3,8 procenta. Zaznamenal tak nejvýraznější pokles nejméně od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat.
„Stále je pravděpodobné, že HDP ve druhém čtvrtletí klesne bezprecedentním tempem, oproti prvnímu čtvrtletí bude nižší zhruba o deset procent,“ dodal Williamson.
