Loňský až pětiprocentní růst ekonomiky se letos neopakuje. V minulém čtvrtletí dokonce přibrzdil skoro ke dvěma procentům. Ekonom a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer v Otázkách Václava Moravce řekl, že zpomalování růstu není nikdy prospěšná zpráva, ale v případě Česka není situace nijak tragická. Není možné ekonomiku věčně přepalovat, souhlasí ekonomka Ilona Švihlíková. Mrzí ji však, když dobré časy nejsou využity k větším reformním krokům, které by zlepšily odolnost tuzemského hospodářství.
V druhé polovině roku ekonomika šlapala tak, že pokořila pětiprocentní růst. V prvním čtvrtletí letošního roku růst zvolnil na 4,1 procenta a ve druhém vykázalo hospodářství růst už jenom o 2,4 procenta.
Jestli se pro letošní rok počítá s růstem kolem tří procent nebo lehce pod tím, tak to není žádné neštěstí u stabilní ekonomiky se stabilní populací, míní Singer. „Vysokoprocentní růsty, to jsou ekonomiky, kterým také roste populace,“ dodal.
V okamžiku, kdy ekonomika funguje nad úrovní svého potenciálu, tak je otázka času, kdy se projeví zpomalení, upozornil ekonom Zdeněk Kudrna. „Trh práce je napjatý, nelze sehnat nové zaměstnance a tím pádem nelze dále růst. Jsou tam strukturální omezení,“ doplnil.
„Není možné ekonomiku věčně přepalovat, být někde na pěti procentech. Nyní je to pořád velmi dobrý výkon, který je doplněn řadou dalších pozitivních ukazatelů včetně třeba mzdového vývoje,“ uvedla Švihlíková.
Ona sama vnímá spíš nelibě, když není dobré období využito k větším reformním krokům. Jednak by mohly zvýšit potenciál tuzemského hospodářství, také ale zlepšit jeho odolnost.
„Kumuluje se nám obrovské množství externích rizik, na která nemáme žádný vliv. Téma odolnosti ekonomiky je klíčové, protože když se něco přižene, tak nás to samozřejmě zasáhne, ale můžete ztlumit náraz,“ přiblížila. Neví ale, že by vláda tímhle směrem uvažovala.
Singer by nicméně velké reformní kroky nečekal s ohledem na český proporční volební systém. „Protože prostě nevznikají tak silné vlády,“ podotkl. Podle něj má Česko dva pilíře stability a mělo by si je hlídat. „První je nízké zadlužení a druhý je stabilní finanční soustava,“ uvedl.
Sazby jdou vzhůru, koruna je stabilní
Ekonomickou situaci se snaží částečně usměrňovat Česká národní banka, která na posledních několika zasedáních zvýšila základní úrokovou sazbu. Nyní činí 1,5 procenta.
Singer poznamenal, že se Česko vrací do normálního režimu hospodářské politiky včetně normálního režimu měnové politiky. „S tím, jak celosvětově rostou inflační tlaky, tak se u řady centrálních bank dostávají sazby nahoru. Zažili jsme deset let nenormální ekonomiky se silnými deflačními tlaky přicházejícími ze zahraničí a jednu dobu i od nás. Nenormální období končí,“ popsal.
Centrální banka zvedá zatím úrokovou sazbu vždy o čtvrt procentního bodu. „Je to důkazem toho, že jsou velmi opatrní, udělají malý krok, počkají, jestli to nezpůsobí nějaké překvapení, a potom pokračují při každé další příležitosti srovnatelným krokem,“ podotkl Kudrna.
Zvyšování sazeb se může odvíjet i od kurzu koruny. Poslední půlrok se pohybuje zhruba mezi 25,25 koruny za euro až 26 korunami za euro. „Myslím, že je to neobvyklá stabilita. Plovoucí kurz koruny, který osciluje v rozmezí dvou tří procent za rok, to je relativně stabilní kurz,“ ohodnotil Singer.
„Hlavní hrozivé věštby byly, jak bude koruna strašlivě lítat nahoru a dolů o pět procent, a to se nestalo,“ dodal. Připustil však, že většinou se také očekávalo větší posilování. „Ale žádná tragédie se neděje a i budoucí prognóza ČNB tvrdí, že se koruna bude dál zhodnocovat,“ doplnila Švihlíková.
