Česká ekonomika zpomalila ve 2. čtvrtletí meziroční růst na 2,4 % z 4,1 % v prvním čtvrtletí, zpřesnil svůj předchodzí odhad Český statistický úřad (ČSÚ). Tempo růstu HDP zůstalo v případě druhého čtvrtletí stejné jako v odhadu z konce srpna, statistici ale o desetinu procentního bodu snížili růst v prvním čtvrtletí. Mezičtvrtletně rostl hrubý domácí produkt o 0,7 procenta. Kvůli rostoucím mzdovým nákladům ale klesá míra zisku firem – je nejnižší od roku 1999.
Růst 2,4 %, vykázaný v letošním druhém čtvrtletí, představuje nejslabší meziroční růst české ekonomiky od závěrečného čtvrtletí roku 2016. „Ve druhém pololetí může meziroční růst HDP vykázat mírné zrychlení, i tak ale za celý rok 2018 čekám růst HDP na úrovni 2,9 %, když v roce 2017 česká ekonomika vykázala růst 4,5 %,“ konstatuje hlavní ekonom Generali Invesments CEE Radomír Jáč.
Za zpomalením růstu HDP v letošním roce bude především vývoj čistých exportů a zásob, mírné zpomalení růstu ve srovnání s rokem 2017 ale může vykázat podle Jáče i spotřeba domácností.
V jejich případě, po několika čtvrtletích poklesu, došlo k nárůstu míry úspor, což odpovídá mírnému zpomalení růstu spotřeby domácností. „Míra úspor ve druhém čtvrtletí dosáhla 9,8 procenta. Míra investic domácností zůstala na stejné úrovni jako v předchozím čtvrtletí,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
I tak ale podle ekonomů spotřeba domácností zůstává klíčovým tahounem růstu české ekonomiky jako celku. „Zásadní roli pro růst HDP mají také investiční výdaje, coby další důležitá součást domácí poptávky,“ dodává Jáč.
Česká ekonomika se vrací do normálních kolejí
Jak nedávno zmínil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, v České republice postupně končí éra rychlého hospodářského růstu a ekonomika se vrací ke standardnímu vývoji. Průměrný růst hrubého domácího produktu od vzniku České republiky do roku 2017 činil 2,6 procenta, a současné tempo hospodářského růstu se tak podle Křečka nachází pod dlouhodobým průměrem.
Česká ekonomika tak už teď zostává za svými regionálními protějšky, pokud porovnáme čísla. „Maďarský HDP vzrostl o 4,6 procenta a polský podle našeho odhadu přidá 5,2 procenta. Dynamika domácí ekonomiky spíše odpovídá Německu, kde hospodářství ve druhém čtvrtletí vzrostlo o dvě procenta. Do velké míry za to mohou kapacitní omezení české ekonomiky, které se nejvíce projevují na trhu práce,“ upozornil nedávno hlavní ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Podle něj by byl pro zvyšování HDP nezbytný růst produktivity, ale ten zatím není vidět.
Z aktuálních čísel ČSÚ také plyne, že míra zisku tuzemských firem je letos nejnižší od roku 1999. Důvod? Růst mezd. „Ziskovost výrobního procesu v České republice tedy v tomto století nebyla dosud nikdy tak nízká jako letos. Růst mezd v letošním roce převýší osmiprocentní nominální úroveň a je už ze střednědobého hlediska neudržitelný,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Míra zisku tuzemské podnikové sféry dosáhla úrovně 47,3 procenta. V prvním čtvrtletí to přitom bylo rovných 47 procent. Je to tak podle Kovandy poprvé minimálně od roku 1999, kdy se dvě čtvrtletí po sobě pohybuje míra zisku pod úrovní 48 procent. „Srovnatelně nízkou úroveň jako letos vykázala míra zisku naposledy v prvním čtvrtletí roku 1999, kdy činila 47,15 procenta. Od té doby byla vždy vyšší, dokonce i v době, kdy se česká ekonomika potýkala s důsledky světové finanční krize,“ zdůrazňuje.
„V budoucnu, tedy v roce 2019 a za jeho horizontem, by měla nižší ziskovost podniků působit jako faktor, jenž bude působit proti dalšímu zrychlování růstu mezd,“ doplňuje Jáč.
Přestože ale zmíněná míra zisku nefinančních podniků v letošním druhém čtvrtletí klesla na své mnohaleté minimum, ziskovost tuzemských podniků zůstává v rámci Evropské unie nadprůměrná. Průměř v EU v letošním prvním kvartále činil zhruba čtyřicet procent.
Ve druhém čtvrtletí se zároveň také zvýšila míra investic podniků, a to dokonce na nejvyšší úroveň od konce roku 2016. Míra investic činila letos ve druhém čtvrtletí 28,2 procenta. V EU dosahovala v prvním kvartále 2018 v průměru úrovně 22,5 procenta. Důvodem je ale struktura české ekonomiky.
„Její silná orientace na průmyslovou výrobu, prakticky nejvyšší v EU, nutí firmy více investovat do modernizace výrobních linek a produkčních procesů a kapacit. Firmy a podniky těch ekonomik, které jsou založeny více na službách, mohou rozdělovat větší část svého zisku na mzdy zaměstnanců, neboť nemusí tolik investovat ,do železa‘, tedy právě do modernizace výroby,“ vysvětluje Kovanda.
Vyšší než průměrná míra zisku je tedy v Česku v kontextu EU do značné míry objektivní nutností, aby se tuzemským firmám při dané struktuře ekonomiky výroba vůbec mohla vyplatit. „Současný tlak odborů a části politické reprezentace na další růst platů a mezd, ale také třeba minimální mzdy, je ve světle aktuálních dat ČSÚ k sektorovým účtům tak podle mě hrou s ohněm,“ říká Kovanda.
Průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele je zhruba 26 tisíc korun
Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností oproti předchozímu čtvrtletí vzrostl o 1,4 procenta, meziroročně o 2,7 procenta. Zvýšila se i reálná spotřeba na obyvatele a vrostla míra úspor.
V absolutních číslech dosahoval průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele 26 065 korun, zatímco měsíční spotřeba na obyvatele činila 24 213 korun. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání byl ve druhém čtvrtletí 32 878 korun, ve srovnání s předchozím kvartálem se reálně zvýšil o 1,8 procenta, meziročně o šest procent.
Míra zisku nefinančních podniků byla 46,9 procenta, což je o jeden procentní bod méně než v předchozím čtvrtletí a o 2,5 procentního bodu méně než před rokem. „Zůstala i tak nadprůměrná, neboť dle dostupných údajů Eurostatu se průměrná míra zisku nefinančních podniků za EU dlouhodobě pohybuje okolo čtyřiceti procent,“ uvedl ČSÚ.
Celkové mzdové náklady nefinančních podniků vzrostly meziročně o 9,4 procenta. Míra investic dosáhla 28,9 procenta, meziročně tak byla vyšší o 0,6 procentního bodu.
