ČNB neotálí s růstem úrokové sazby. Zvedla ji potřetí v řadě

Nahrávám video
Události: ČNB zvýšila úroky, jaké mohou být dopady
Zdroj: ČT24

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu. Nyní tak dosahuje úrovně 1,5 procenta. Ke zvýšení přistoupila potřetí v řadě. Podle ekonomů je takto rychlé tempo zpřísňování měnové politiky ojedinělé. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Domácnosti to mohou pocítit na dražších hypotékách.

Na úrovni 1,5 procenta se základní sazba naposledy nacházela v polovině roku 2009. Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera ale bylo díky dřívějším vyjádřením představitelů ČNB aktuální rozhodnutí zcela očekávané. „V kontextu vývoje tuzemské ekonomiky jsou současné kroky ČNB ve směru utahování měnové politiky žádoucí,“ dodal.

Proti růstu úrokových sazeb nyní hlasoval jenom jeden ze sedmi členů bankovní rady. „Znepokojuje ho, že jsme jediná centrální banka široko daleko, která rytmicky a vehementně zvyšuje sazby. A zda to nemůže teoreticky vést k příliš velkému zpřísnění měnových podmínek pro ekonomiku,“ uvedl Rusnok.

ČNB v poslední době zvyšuje základní úrokovou sazbu skoro pravidelně, teď ji zvedla už potřetí v řadě. „Podobné tempo utahování měnové politiky jsme viděli naposledy v roce 2007,“ zmínil ekonom Komerční banky Jakub Matějů.

„Česká národní banka provádí jestřábí politiku, kdy kontinuálním zvyšováním úrokových sazeb zasahuje do vývoje ekonomiky a snaží se tlumit její přehřívání,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.  

Podle Křečka se vyšší úrokové sazby projeví na realitním trhu snížením poptávky po nákupu nemovitostí, tím se zbrzdí růst jejich cen a zmírní se přehřívání realitního trhu. 

„Vyšší úrokové sazby rovněž budou motivovat lidi k tomu, aby více spořili a méně utráceli, což bude mít negativní dopad na spotřebu. Nižší spotřeba pak povede k nižšímu tempu růstu hrubého domácího produktu,“ přiblížil Křeček. Když se k tomu připočtou dražší financování skrz úvěry pro firmy, lze podle ekonoma odhadovat, že se hospodářství postupně začne připravovat na příští ekonomickou krizi

„Bankéřům vadí stále poměrně slabá koruna, která je potenciálně nežádoucím proinflačním činitelem. Česká národní banka také musí tlumit potenciální budoucí dopad dalšího mzdového a platového nárůstu a do určité míry také zdražování energií,“ podotkl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Po zveřejnění rozhodnutí ČNB a tiskové konferenci koruna spíš dál oslabovala. „Vyznění tiskové konference bylo z pohledu trhu mírně holubičí,“ zmínil Seidler.

Růst letos nejspíš ještě neskončil

„Zářijové zvýšení sazeb ČNB je celkem čtvrté v letošním roce a dle všeho nebude poslední,“ řekl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Připomněl, že ve zbytku roku se bankovní rada sejde k diskuzi o měnově-politických otázkách ještě dvakrát: počátkem listopadu a několik dní před vánočními svátky. „Trh je momentálně nastaven na alespoň jedno další zvýšení sazeb,“ dodal.

„ČNB dle našeho názoru neřekla se zvyšováním sazeb v letošním roce poslední slovo a učiní tak ještě jednou, a to patrně na příštím jednání začátkem listopadu, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu. Rychlost zvyšování sazeb v příštím roce se bude odvíjet do velké míry od kurzu koruny, v tuto chvíli se však díky pomaleji posilující koruně jeví v příštím roce pravděpodobné další dvojí až trojí zvýšení sazeb,“ dodal Seidler. 

Sám guvernér poznamenal, že se nedá vyloučit další zvýšení úrokových sazeb ještě v letošním roce. „Podle prognózy vychází, že by sazby měly jít do budoucna ještě nahoru k 2,5 až třem procentům. Ale neříkáme, že to musí být do konce roku,“ uvedl.

Sazby hypoték by se neměly splašit

V první řadě se rozhodnutí ČNB může projevit na trhu s nemovitostmi. Na jedné straně jsou realitní firmy oslovené ČTK, podle nichž se růst sazeb tentokrát promítne do zvýšení úroků u hypoték výrazněji než v předchozích měsících. Větší dopad by mohl být vidět na trhu starších bytů a zvýšit by se mohly nájmy. Důležitější je ale teď podle nich zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték, které začne platit od pondělí.

Z ankety ČTK mezi největšími bankami nicméně vyplývá, že úrokové sazby budou zvyšovat spíš postupně. „Sazby upravujeme průběžně s ohledem na dění na trhu. Ke změně sazeb jsme přistoupili již počátkem tohoto týdne a aktuálně začínáme na sazbě 2,89 procenta,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. Vývoj úrokových sazeb záleží také na vývoji na trhu, dodal mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Česká spořitelna v tuto chvíli nechá úrokové sazby u hypoték i u spořicích účtů na nynější úrovni. Zájem klientů o nové hypotéky je v září stejně jako v srpnu o třetinu vyšší ve srovnání s červencem a červnem, podotkl mluvčí banky Filip Hrubý. Od října začne platit zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték, které podle expertů ceny hypoték ovlivní více než nynější krok ČNB.

Vývoj úrokových sazeb u hypoték (v %)
Zdroj: Hypoindex.cz

Wüstenrot hypoteční banka v tuto chvíli neplánuje zvýšení úrokových sazeb hypoték. Aktuální zvýšení sazeb centrální bankou a růst ceny zdrojů v uplynulých měsících se postupně v sazbách hypoték projeví, uvedl produktový manažer hypoték finanční skupiny Wüstenrot Marian Holub.

„V úrokové sazbě hypotečních úvěrů budeme toto navýšení sazeb reflektovat postupně během října. Stále platí naše očekávání, že na konci letošního roku se budou sazby hypoték na trhu pohybovat kolem tří procent, což představuje meziroční navýšení o 0,8 bodu,“ řekl manažer pro úvěrové produkty Moneta Money Bank Tomáš Kostrhoun. U spotřebitelských úvěrů zvýšení sazeb neočekává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...