ČNB neotálí s růstem úrokové sazby. Zvedla ji potřetí v řadě

Nahrávám video

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu. Nyní tak dosahuje úrovně 1,5 procenta. Ke zvýšení přistoupila potřetí v řadě. Podle ekonomů je takto rychlé tempo zpřísňování měnové politiky ojedinělé. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Domácnosti to mohou pocítit na dražších hypotékách.

Na úrovni 1,5 procenta se základní sazba naposledy nacházela v polovině roku 2009. Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera ale bylo díky dřívějším vyjádřením představitelů ČNB aktuální rozhodnutí zcela očekávané. „V kontextu vývoje tuzemské ekonomiky jsou současné kroky ČNB ve směru utahování měnové politiky žádoucí,“ dodal.

Proti růstu úrokových sazeb nyní hlasoval jenom jeden ze sedmi členů bankovní rady. „Znepokojuje ho, že jsme jediná centrální banka široko daleko, která rytmicky a vehementně zvyšuje sazby. A zda to nemůže teoreticky vést k příliš velkému zpřísnění měnových podmínek pro ekonomiku,“ uvedl Rusnok.

ČNB v poslední době zvyšuje základní úrokovou sazbu skoro pravidelně, teď ji zvedla už potřetí v řadě. „Podobné tempo utahování měnové politiky jsme viděli naposledy v roce 2007,“ zmínil ekonom Komerční banky Jakub Matějů.

„Česká národní banka provádí jestřábí politiku, kdy kontinuálním zvyšováním úrokových sazeb zasahuje do vývoje ekonomiky a snaží se tlumit její přehřívání,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.  

Podle Křečka se vyšší úrokové sazby projeví na realitním trhu snížením poptávky po nákupu nemovitostí, tím se zbrzdí růst jejich cen a zmírní se přehřívání realitního trhu. 

„Vyšší úrokové sazby rovněž budou motivovat lidi k tomu, aby více spořili a méně utráceli, což bude mít negativní dopad na spotřebu. Nižší spotřeba pak povede k nižšímu tempu růstu hrubého domácího produktu,“ přiblížil Křeček. Když se k tomu připočtou dražší financování skrz úvěry pro firmy, lze podle ekonoma odhadovat, že se hospodářství postupně začne připravovat na příští ekonomickou krizi

„Bankéřům vadí stále poměrně slabá koruna, která je potenciálně nežádoucím proinflačním činitelem. Česká národní banka také musí tlumit potenciální budoucí dopad dalšího mzdového a platového nárůstu a do určité míry také zdražování energií,“ podotkl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Po zveřejnění rozhodnutí ČNB a tiskové konferenci koruna spíš dál oslabovala. „Vyznění tiskové konference bylo z pohledu trhu mírně holubičí,“ zmínil Seidler.

Růst letos nejspíš ještě neskončil

„Zářijové zvýšení sazeb ČNB je celkem čtvrté v letošním roce a dle všeho nebude poslední,“ řekl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Připomněl, že ve zbytku roku se bankovní rada sejde k diskuzi o měnově-politických otázkách ještě dvakrát: počátkem listopadu a několik dní před vánočními svátky. „Trh je momentálně nastaven na alespoň jedno další zvýšení sazeb,“ dodal.

„ČNB dle našeho názoru neřekla se zvyšováním sazeb v letošním roce poslední slovo a učiní tak ještě jednou, a to patrně na příštím jednání začátkem listopadu, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu. Rychlost zvyšování sazeb v příštím roce se bude odvíjet do velké míry od kurzu koruny, v tuto chvíli se však díky pomaleji posilující koruně jeví v příštím roce pravděpodobné další dvojí až trojí zvýšení sazeb,“ dodal Seidler. 

Sám guvernér poznamenal, že se nedá vyloučit další zvýšení úrokových sazeb ještě v letošním roce. „Podle prognózy vychází, že by sazby měly jít do budoucna ještě nahoru k 2,5 až třem procentům. Ale neříkáme, že to musí být do konce roku,“ uvedl.

Sazby hypoték by se neměly splašit

V první řadě se rozhodnutí ČNB může projevit na trhu s nemovitostmi. Na jedné straně jsou realitní firmy oslovené ČTK, podle nichž se růst sazeb tentokrát promítne do zvýšení úroků u hypoték výrazněji než v předchozích měsících. Větší dopad by mohl být vidět na trhu starších bytů a zvýšit by se mohly nájmy. Důležitější je ale teď podle nich zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték, které začne platit od pondělí.

Z ankety ČTK mezi největšími bankami nicméně vyplývá, že úrokové sazby budou zvyšovat spíš postupně. „Sazby upravujeme průběžně s ohledem na dění na trhu. Ke změně sazeb jsme přistoupili již počátkem tohoto týdne a aktuálně začínáme na sazbě 2,89 procenta,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. Vývoj úrokových sazeb záleží také na vývoji na trhu, dodal mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Česká spořitelna v tuto chvíli nechá úrokové sazby u hypoték i u spořicích účtů na nynější úrovni. Zájem klientů o nové hypotéky je v září stejně jako v srpnu o třetinu vyšší ve srovnání s červencem a červnem, podotkl mluvčí banky Filip Hrubý. Od října začne platit zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték, které podle expertů ceny hypoték ovlivní více než nynější krok ČNB.

Vývoj úrokových sazeb u hypoték (v %)
Zdroj: Hypoindex.cz

Wüstenrot hypoteční banka v tuto chvíli neplánuje zvýšení úrokových sazeb hypoték. Aktuální zvýšení sazeb centrální bankou a růst ceny zdrojů v uplynulých měsících se postupně v sazbách hypoték projeví, uvedl produktový manažer hypoték finanční skupiny Wüstenrot Marian Holub.

„V úrokové sazbě hypotečních úvěrů budeme toto navýšení sazeb reflektovat postupně během října. Stále platí naše očekávání, že na konci letošního roku se budou sazby hypoték na trhu pohybovat kolem tří procent, což představuje meziroční navýšení o 0,8 bodu,“ řekl manažer pro úvěrové produkty Moneta Money Bank Tomáš Kostrhoun. U spotřebitelských úvěrů zvýšení sazeb neočekává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 11 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.