ČNB neotálí s růstem úrokové sazby. Zvedla ji potřetí v řadě

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu. Nyní tak dosahuje úrovně 1,5 procenta. Ke zvýšení přistoupila potřetí v řadě. Podle ekonomů je takto rychlé tempo zpřísňování měnové politiky ojedinělé. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Domácnosti to mohou pocítit na dražších hypotékách.

Video Události
video

Události: ČNB zvýšila úroky, jaké mohou být dopady

Na úrovni 1,5 procenta se základní sazba naposledy nacházela v polovině roku 2009. Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera ale bylo díky dřívějším vyjádřením představitelů ČNB aktuální rozhodnutí zcela očekávané. „V kontextu vývoje tuzemské ekonomiky jsou současné kroky ČNB ve směru utahování měnové politiky žádoucí,“ dodal.

Proti růstu úrokových sazeb nyní hlasoval jenom jeden ze sedmi členů bankovní rady. „Znepokojuje ho, že jsme jediná centrální banka široko daleko, která rytmicky a vehementně zvyšuje sazby. A zda to nemůže teoreticky vést k příliš velkému zpřísnění měnových podmínek pro ekonomiku,“ uvedl Rusnok.

ČNB v poslední době zvyšuje základní úrokovou sazbu skoro pravidelně, teď ji zvedla už potřetí v řadě. „Podobné tempo utahování měnové politiky jsme viděli naposledy v roce 2007,“ zmínil ekonom Komerční banky Jakub Matějů.

„Česká národní banka provádí jestřábí politiku, kdy kontinuálním zvyšováním úrokových sazeb zasahuje do vývoje ekonomiky a snaží se tlumit její přehřívání,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.  

Podle Křečka se vyšší úrokové sazby projeví na realitním trhu snížením poptávky po nákupu nemovitostí, tím se zbrzdí růst jejich cen a zmírní se přehřívání realitního trhu. 

„Vyšší úrokové sazby rovněž budou motivovat lidi k tomu, aby více spořili a méně utráceli, což bude mít negativní dopad na spotřebu. Nižší spotřeba pak povede k nižšímu tempu růstu hrubého domácího produktu,“ přiblížil Křeček. Když se k tomu připočtou dražší financování skrz úvěry pro firmy, lze podle ekonoma odhadovat, že se hospodářství postupně začne připravovat na příští ekonomickou krizi

„Bankéřům vadí stále poměrně slabá koruna, která je potenciálně nežádoucím proinflačním činitelem. Česká národní banka také musí tlumit potenciální budoucí dopad dalšího mzdového a platového nárůstu a do určité míry také zdražování energií,“ podotkl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Po zveřejnění rozhodnutí ČNB a tiskové konferenci koruna spíš dál oslabovala. „Vyznění tiskové konference bylo z pohledu trhu mírně holubičí,“ zmínil Seidler.

Růst letos nejspíš ještě neskončil

„Zářijové zvýšení sazeb ČNB je celkem čtvrté v letošním roce a dle všeho nebude poslední,“ řekl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Připomněl, že ve zbytku roku se bankovní rada sejde k diskuzi o měnově-politických otázkách ještě dvakrát: počátkem listopadu a několik dní před vánočními svátky. „Trh je momentálně nastaven na alespoň jedno další zvýšení sazeb,“ dodal.

Video Studio ČT24
video

Brífink guvernéra ČNB po jednání bankovní rady

Brífink guvernéra ČNB po jednání bankovní rady

Události, komentáře: Situace na trhu s bydlením

„ČNB dle našeho názoru neřekla se zvyšováním sazeb v letošním roce poslední slovo a učiní tak ještě jednou, a to patrně na příštím jednání začátkem listopadu, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu. Rychlost zvyšování sazeb v příštím roce se bude odvíjet do velké míry od kurzu koruny, v tuto chvíli se však díky pomaleji posilující koruně jeví v příštím roce pravděpodobné další dvojí až trojí zvýšení sazeb,“ dodal Seidler. 

Sám guvernér poznamenal, že se nedá vyloučit další zvýšení úrokových sazeb ještě v letošním roce. „Podle prognózy vychází, že by sazby měly jít do budoucna ještě nahoru k 2,5 až třem procentům. Ale neříkáme, že to musí být do konce roku,“ uvedl.

Sazby hypoték by se neměly splašit

V první řadě se rozhodnutí ČNB může projevit na trhu s nemovitostmi. Na jedné straně jsou realitní firmy oslovené ČTK, podle nichž se růst sazeb tentokrát promítne do zvýšení úroků u hypoték výrazněji než v předchozích měsících. Větší dopad by mohl být vidět na trhu starších bytů a zvýšit by se mohly nájmy. Důležitější je ale teď podle nich zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték, které začne platit od pondělí.

Z ankety ČTK mezi největšími bankami nicméně vyplývá, že úrokové sazby budou zvyšovat spíš postupně. „Sazby upravujeme průběžně s ohledem na dění na trhu. Ke změně sazeb jsme přistoupili již počátkem tohoto týdne a aktuálně začínáme na sazbě 2,89 procenta,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. Vývoj úrokových sazeb záleží také na vývoji na trhu, dodal mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Česká spořitelna v tuto chvíli nechá úrokové sazby u hypoték i u spořicích účtů na nynější úrovni. Zájem klientů o nové hypotéky je v září stejně jako v srpnu o třetinu vyšší ve srovnání s červencem a červnem, podotkl mluvčí banky Filip Hrubý. Od října začne platit zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték, které podle expertů ceny hypoték ovlivní více než nynější krok ČNB.

Wüstenrot hypoteční banka v tuto chvíli neplánuje zvýšení úrokových sazeb hypoték. Aktuální zvýšení sazeb centrální bankou a růst ceny zdrojů v uplynulých měsících se postupně v sazbách hypoték projeví, uvedl produktový manažer hypoték finanční skupiny Wüstenrot Marian Holub.

„V úrokové sazbě hypotečních úvěrů budeme toto navýšení sazeb reflektovat postupně během října. Stále platí naše očekávání, že na konci letošního roku se budou sazby hypoték na trhu pohybovat kolem tří procent, což představuje meziroční navýšení o 0,8 bodu,“ řekl manažer pro úvěrové produkty Moneta Money Bank Tomáš Kostrhoun. U spotřebitelských úvěrů zvýšení sazeb neočekává.