Před pěti lety začala centrální banka uměle oslabovat korunu. Odkaz intervencí zůstává rozporuplný

Mnozí analytici byli tehdy v šoku a mnozí exportéři se radovali. Krátce po poledni ve čtvrtek 7. listopadu 2013 Česká národní banka oznámila, že se rozhodla zahájit devizové intervence  s jasným cílem: oslabit korunu. Bylo to poprvé od roku 2002.

Centrální banka oznámila, že chce pomocí intervencí držet kurz české měny poblíž hladiny 27 korun za euro. Krátce před tím se kurz ještě pohyboval kolem hranice 25,80. „I když se o podobné intervenci dlouhodobě hovořilo, tak samotné spuštění v relativně pro nás agresivním gardu je překvapením,“ prohlásil tehdy analytik J&T Banky Milan Vaníček. „Úroveň 27 korun za euro nečekal téměř nikdo,“ uvedl konzultant Saxo Bank Radim Dohnal. 

O pár dní později tehdejší guvernér ČNB Miroslav Singer vyzval národ, ať si pospíší s nákupem bytů, protože levnější už nebudou, připomíná nyní hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda s tím, že v tom měl Singer pravdu.

Centrální bankéři argumentovali tím, že se chtějí vyhnout hrozící deflaci a oslabením koruny povzbudit ekonomický růst, protože tím pomohou exportně orientovaným firmám. Možnost spustit intervence přitom zvažovali již v dřívějším termínu. Situaci ovlivnila výrazně utlumená ekonomická situace v eurozóně, kde stále doznívala světová finanční krize

„Sazby ČNB byly na nule, a proto banka zvolila jako další nástroj zavedení kurzového závazku,“ připomněl analytik Jiří Polanský z České spořitelny.

4 minuty
Události ČT: Pět let od jednoho z největších zásahů do kurzu české měny
Zdroj: ČT24

Centrální banka tedy začala tisknout koruny a nakupovat za ně do svých devizových rezerv eura. Tím uměle udržovala kurz české měny slabší než 27 korun za euro. Tento svůj kurzový závazek udržovala 41 měsíců.

V dubnu 2016 Singer pro Hospodářské noviny uvedl, že banka měla korunu oslabit dříve a razantněji než v listopadu 2013. „Kdybychom věděli, jaká bude situace v Evropě a ve vyspělém světě, tak bychom do kurzového závazku šli nejspíš dřív a nejspíš razantněji,“ řekl. Ve svém blogu napsal, že intervence podpořily růst ekonomiky.

„Při zpětném pohledu lze říct, že ekonomika by se do žádné obávané deflační recese nedostala, i kdyby kurzový závazek (nákup eur, pokud by česká měna posilovala pod 27 korun za euro; nad tuto hranici ČNB nechávala kurz pohybovat se podle nabídky a poptávky, pozn. red.) nebyl zaveden,“ domnívá se hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. 

Dodává však, že je to zpětný pohled za situace, kdy již víme, že se v závěru roku 2013 výrazně zlepšila zahraniční poptávka. „Tuzemská inflace by sice krátkodobě poklesla pod nulovou hranici, tak jako v případě Polska či Slovenska by se však nejednalo o nic negativního a s odezněním poklesu cen ropy by se inflace opět vrátila k vyšší hodnotě,“ dodal Seidler.

Analytik ČSOB Petr Dufek uvedl, že uměle oslabená koruna nejspíše některým podnikům na čas vylepšila jejich finanční hospodaření. „Vliv oslabení měny je ovšem vždy dočasný a někdy časem nejenže vyšumí, ale začne působit i tak trochu protichůdně, když například nestimuluje firmy k vyšším investicím do nových technologií,“ dodal.

Zároveň vyjádřil potěšení, že se ČNB už vrátila ke konvenční politice a že vlastně nikdy neexperimentovala s kvantitativním uvolňováním – tedy s tisknutím nových peněz a nákupy dluhopisů – ani se zápornými úrokovými sazbami. 

Intervence kritizoval Zeman, Klaus i odbory

Intervence vyvolaly vlnu kritiky, a to jak od části ekonomů, tak od některých politiků. Prezident Miloš Zeman například v listopadu 2013 řekl, že intervence nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus označil zahájení intervencí za chybný a riskantní krok. Oslabení kurzu koruny v režii ČNB kritizovaly i odbory, které poukazovaly na zvýšení cen dováženého zboží.

Mezi ekonomy patřila ke kritikům intervencí například ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „Intervence donutily českou ekonomiku konkurovat nízkou cenou, nikoliv kvalitou. Tudíž společnosti se po celou dobu intevencí více specializovaly na výroby s nízkou přidanou hodnotou a vyhýbaly se technologickým inovacím. Jinými slovy, české ekonomice během té doby ujel technologický vlak,“ domnívá se. To považuje v době čtvrté průmyslové revoluce za klíčový handicap.

Kritický je i ekonom Kovanda. „Intervence citelně přispěly ke zdražování nemovitostí. Jejich cena nakonec vzrostla tak moc, že centrální banka pro změnu začala hypoteční a potažmo realitní trh ochlazovat dalšími regulacemi, jimiž nyní spoutává podnikatelskou činnost jednotlivých bank.“ Česká národní banka se intervencemi podle něj „tak trochu střelila do vlastní nohy, protože ochromila vlastní měnovou politiku“. 

Naopak bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se centrální banky zastal. „ČNB má plné právo, aby intervenovala, abychom dělali vlastní měnovou politiku,“ řekl v dubnu 2015.

Banku podpořil už v listopadu 2013 Sobotkův předchůdce Jiří Rusnok, který se v roce 2014 stal členem bankovní rady a od července 2016 je guvernérem ČNB.

Představitelé ČNB nejprve hovořili o tom, že intervenční režim nechají nejméně do počátku roku 2015, později se ale termín několikrát posunul. Rada banky intervence ukončila 6. dubna 2017. Po centrálních bankách Izraele a Švýcarska se ČNB stala teprve třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky. 

Efekt celého manévru byl výrazně oslaben tím, že mezi listopadem 2013 a dubnem 2017 nebyl závazek stanoven na dobu delší než zhruba patnáct měsíců, myslí si ekonom České spořitelny Michal Skořepa. „Období, po které byla centrální bankou garantována slabá hladina kurzu, tak bylo z pohledu plánování firem příliš krátké na to, aby ředitelé přenastavili své mzdy a ceny,“ uvedl. Uznal však, že kurzový závazek byla věc natolik nová pro ČNB a ve světě vůbec, že podobným vadám bylo předem stěží možné zabránit. 

Jako odkaz kurzového závazku pak vidí signál, který ČNB vyslala domácí veřejnosti i zahraničním investorům. Tedy že svůj inflační cíl myslí vážně a je ochotná při jeho plnění sáhnout k netradičním nástrojům. „To může mít na korunu stabilizační dopad, protože je zřejmé, že česká měnová politika je vedena jasnou a srozumitelnou logikou, která dává z pohledu základních makroekonomických zákonitostí smysl a nevytváří tak příliš velký prostor pro kurzové spekulace,“ dodal.

Po ukončení intervencí začala česká měna vůči evropské měně posilovat až k 25,20 koruny za euro letos v únoru, v současné době se pak pohybuje kolem 25,80. Analytici přitom čekali větší výkyvy.

Konec intervencí v dubnu 2017 hodnotí ekonomové zpětně jako technicky bezproblémový. Rusnok za hladké ukončení intervencí získal od magazínu GlobalMarkets ocenění Guvernér centrální banky pro střední a východní Evropu pro rok 2017, letos za totéž obdržel od měsíčníku The Banker cenu Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 2018 (předchozí guvernér Singer získal totéž ocenění za rok 2014).

Vývoj kurzu koruny kolem intervencí
Zdroj: ČT24

Odborná ekonomická komunita zůstane ohledně smyslu kurzového závazku ČNB trvale rozdělená, soudí Seidler. Připomněl, že ani zpětné vyhodnocení všech pro a proti není zcela jednoduché. Některé náklady této politiky budou podle něho viditelné teprve s velkým zpožděním. „Již nyní je například jasné, že finanční sektor je do jisté míry deformován korunovou likviditou z titulu masivních intervencí ČNB a že efektivita měnové politiky se kvůli tomu snížila,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...