Před pěti lety začala centrální banka uměle oslabovat korunu. Odkaz intervencí zůstává rozporuplný

Mnozí analytici byli tehdy v šoku a mnozí exportéři se radovali. Krátce po poledni ve čtvrtek 7. listopadu 2013 Česká národní banka oznámila, že se rozhodla zahájit devizové intervence  s jasným cílem: oslabit korunu. Bylo to poprvé od roku 2002.

Centrální banka oznámila, že chce pomocí intervencí držet kurz české měny poblíž hladiny 27 korun za euro. Krátce před tím se kurz ještě pohyboval kolem hranice 25,80. „I když se o podobné intervenci dlouhodobě hovořilo, tak samotné spuštění v relativně pro nás agresivním gardu je překvapením,“ prohlásil tehdy analytik J&T Banky Milan Vaníček. „Úroveň 27 korun za euro nečekal téměř nikdo,“ uvedl konzultant Saxo Bank Radim Dohnal. 

O pár dní později tehdejší guvernér ČNB Miroslav Singer vyzval národ, ať si pospíší s nákupem bytů, protože levnější už nebudou, připomíná nyní hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda s tím, že v tom měl Singer pravdu.

Centrální bankéři argumentovali tím, že se chtějí vyhnout hrozící deflaci a oslabením koruny povzbudit ekonomický růst, protože tím pomohou exportně orientovaným firmám. Možnost spustit intervence přitom zvažovali již v dřívějším termínu. Situaci ovlivnila výrazně utlumená ekonomická situace v eurozóně, kde stále doznívala světová finanční krize

„Sazby ČNB byly na nule, a proto banka zvolila jako další nástroj zavedení kurzového závazku,“ připomněl analytik Jiří Polanský z České spořitelny.

Nahrávám video

Centrální banka tedy začala tisknout koruny a nakupovat za ně do svých devizových rezerv eura. Tím uměle udržovala kurz české měny slabší než 27 korun za euro. Tento svůj kurzový závazek udržovala 41 měsíců.

V dubnu 2016 Singer pro Hospodářské noviny uvedl, že banka měla korunu oslabit dříve a razantněji než v listopadu 2013. „Kdybychom věděli, jaká bude situace v Evropě a ve vyspělém světě, tak bychom do kurzového závazku šli nejspíš dřív a nejspíš razantněji,“ řekl. Ve svém blogu napsal, že intervence podpořily růst ekonomiky.

„Při zpětném pohledu lze říct, že ekonomika by se do žádné obávané deflační recese nedostala, i kdyby kurzový závazek (nákup eur, pokud by česká měna posilovala pod 27 korun za euro; nad tuto hranici ČNB nechávala kurz pohybovat se podle nabídky a poptávky, pozn. red.) nebyl zaveden,“ domnívá se hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. 

Dodává však, že je to zpětný pohled za situace, kdy již víme, že se v závěru roku 2013 výrazně zlepšila zahraniční poptávka. „Tuzemská inflace by sice krátkodobě poklesla pod nulovou hranici, tak jako v případě Polska či Slovenska by se však nejednalo o nic negativního a s odezněním poklesu cen ropy by se inflace opět vrátila k vyšší hodnotě,“ dodal Seidler.

Analytik ČSOB Petr Dufek uvedl, že uměle oslabená koruna nejspíše některým podnikům na čas vylepšila jejich finanční hospodaření. „Vliv oslabení měny je ovšem vždy dočasný a někdy časem nejenže vyšumí, ale začne působit i tak trochu protichůdně, když například nestimuluje firmy k vyšším investicím do nových technologií,“ dodal.

Zároveň vyjádřil potěšení, že se ČNB už vrátila ke konvenční politice a že vlastně nikdy neexperimentovala s kvantitativním uvolňováním – tedy s tisknutím nových peněz a nákupy dluhopisů – ani se zápornými úrokovými sazbami. 

Intervence kritizoval Zeman, Klaus i odbory

Intervence vyvolaly vlnu kritiky, a to jak od části ekonomů, tak od některých politiků. Prezident Miloš Zeman například v listopadu 2013 řekl, že intervence nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus označil zahájení intervencí za chybný a riskantní krok. Oslabení kurzu koruny v režii ČNB kritizovaly i odbory, které poukazovaly na zvýšení cen dováženého zboží.

Mezi ekonomy patřila ke kritikům intervencí například ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „Intervence donutily českou ekonomiku konkurovat nízkou cenou, nikoliv kvalitou. Tudíž společnosti se po celou dobu intevencí více specializovaly na výroby s nízkou přidanou hodnotou a vyhýbaly se technologickým inovacím. Jinými slovy, české ekonomice během té doby ujel technologický vlak,“ domnívá se. To považuje v době čtvrté průmyslové revoluce za klíčový handicap.

Kritický je i ekonom Kovanda. „Intervence citelně přispěly ke zdražování nemovitostí. Jejich cena nakonec vzrostla tak moc, že centrální banka pro změnu začala hypoteční a potažmo realitní trh ochlazovat dalšími regulacemi, jimiž nyní spoutává podnikatelskou činnost jednotlivých bank.“ Česká národní banka se intervencemi podle něj „tak trochu střelila do vlastní nohy, protože ochromila vlastní měnovou politiku“. 

Naopak bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se centrální banky zastal. „ČNB má plné právo, aby intervenovala, abychom dělali vlastní měnovou politiku,“ řekl v dubnu 2015.

Banku podpořil už v listopadu 2013 Sobotkův předchůdce Jiří Rusnok, který se v roce 2014 stal členem bankovní rady a od července 2016 je guvernérem ČNB.

Představitelé ČNB nejprve hovořili o tom, že intervenční režim nechají nejméně do počátku roku 2015, později se ale termín několikrát posunul. Rada banky intervence ukončila 6. dubna 2017. Po centrálních bankách Izraele a Švýcarska se ČNB stala teprve třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky. 

Efekt celého manévru byl výrazně oslaben tím, že mezi listopadem 2013 a dubnem 2017 nebyl závazek stanoven na dobu delší než zhruba patnáct měsíců, myslí si ekonom České spořitelny Michal Skořepa. „Období, po které byla centrální bankou garantována slabá hladina kurzu, tak bylo z pohledu plánování firem příliš krátké na to, aby ředitelé přenastavili své mzdy a ceny,“ uvedl. Uznal však, že kurzový závazek byla věc natolik nová pro ČNB a ve světě vůbec, že podobným vadám bylo předem stěží možné zabránit. 

Jako odkaz kurzového závazku pak vidí signál, který ČNB vyslala domácí veřejnosti i zahraničním investorům. Tedy že svůj inflační cíl myslí vážně a je ochotná při jeho plnění sáhnout k netradičním nástrojům. „To může mít na korunu stabilizační dopad, protože je zřejmé, že česká měnová politika je vedena jasnou a srozumitelnou logikou, která dává z pohledu základních makroekonomických zákonitostí smysl a nevytváří tak příliš velký prostor pro kurzové spekulace,“ dodal.

Po ukončení intervencí začala česká měna vůči evropské měně posilovat až k 25,20 koruny za euro letos v únoru, v současné době se pak pohybuje kolem 25,80. Analytici přitom čekali větší výkyvy.

Konec intervencí v dubnu 2017 hodnotí ekonomové zpětně jako technicky bezproblémový. Rusnok za hladké ukončení intervencí získal od magazínu GlobalMarkets ocenění Guvernér centrální banky pro střední a východní Evropu pro rok 2017, letos za totéž obdržel od měsíčníku The Banker cenu Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 2018 (předchozí guvernér Singer získal totéž ocenění za rok 2014).

Vývoj kurzu koruny kolem intervencí
Zdroj: ČT24

Odborná ekonomická komunita zůstane ohledně smyslu kurzového závazku ČNB trvale rozdělená, soudí Seidler. Připomněl, že ani zpětné vyhodnocení všech pro a proti není zcela jednoduché. Některé náklady této politiky budou podle něho viditelné teprve s velkým zpožděním. „Již nyní je například jasné, že finanční sektor je do jisté míry deformován korunovou likviditou z titulu masivních intervencí ČNB a že efektivita měnové politiky se kvůli tomu snížila,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 6 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 15 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 17 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
21. 7. 2026

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
21. 7. 2026Aktualizováno21. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.